Washington si připomněl Chartu 77. Dnes inspiruje opozici na Kubě

Události: Charta 77 inspiruje kubánskou opozici (zdroj: ČT24)

Washington si několika akcemi připomněl 40. výročí založení Charty 77. Na české ambasádě a Georgetownské univerzitě promluvili pamětníci i ti, kteří by na odkaz opozičního hnutí rádi navázali.

Na univerzitě dostala slovo i Rosa María Payáová, jedna z nejviditelnějších kubánských aktivistek. Pro dceru předního disidenta Oswalda Payá Sardiñase, který přišel o život za záhadných okolností, není Charta historií, ale budoucností.

„Charta 77 je pro nás a pro celé kubánské opoziční hnutí inspirací. Zvláště pro mého otce a projekt Varela,“ říká kubánská aktivistka Rosa María Payáová, která na Chartě oceňuje například i to, že vznikla odspodu. Změny na Kubě si též představuje tak, že o nich rozhodne veřejnost, ne mocnosti zvenčí.

  • Kubánské opoziční hnutí se koncem 90. let spojilo kolem dokumentu Todos Unidos (Všichni spolu).
  • Pod dokument se podepsaly desítky tisíc lidí.
  • Hnutí v zahraničí zviditelnil Owald Payá Sardiñas, který v roce 2012 zemřel za nevyjasněných okolností při autohavárii.
  • Lidé podepsaní pod projektem Varela požadují po kubánském režimu svobodu projevu i tisku, svobodné volby, svobodu vyznání a sdružování i svobodný trh.

Československé opoziční hnutí podle výkonného ředitele Nadace obětí komunismu Mariona Smithe slouží jako příklad, ze kterého se mohou poučit i další disidenti. „Musíme lépe pochopit úspěšná disidentská hnutí, zvlášť to v Československu, které vedlo k poklidné sametové revoluci,“ myslí si výkonný ředitel Nadace obětí komunismu Marion Smith.

Charta 77 vyvolala nejprve rozpaky

Na Georgetownské univerzitě stojí už tři roky lavička Václava Havla. Teď na ní leží 40 tužek a výzva, aby se lidé nebáli ozvat. Když se ale v roce 1977 objevila Charta, první reakce ve Spojených státech byly rozpačité.

Americká levice v té době už opustila antikomunismus. Pravice zase měla podle některých historiků problém pochopit, že mezi chartisty jsou i stoupenci levice.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Cítili jsme vůči Chartě hodně sympatií. Říkali jsme si, že jsou báječní, stateční, odvážní, zasazují se o lidská práva. Ale co s tím uděláme?“ vzpomíná politolog a historik z vysoké školy v Hampdenu-Sydney James Pontuso.

Zlatá éra pro Chartu ve Státech nastala paradoxně až v době, kdy padal režim, kvůli němuž vznikla. Devadesátá léta a fascinace Američanů střední Evropou prohloubily zájem i o disidenty. Pro Američany je totiž Charta 77 jedním z příběhů s happyendem.

Dne 13. října 1976 byly ve Sbírce zákonů ČSSR (č. 120) zveřejněny „Mezinárodní pakt o občanských a politických právech“ a „Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech“, které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. března 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit.

Svobody a práva, jež tyto pakty zaručují, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí, a jejichž uzákonění může významně pomoci humánnímu rozvoji naší společnosti. Vítáme proto, že ČSSR k těmto paktům přistoupila.

Jejich zveřejnění nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi zatím - bohužel - jen na papíře.

Zcela iluzorní je například právo na svobodu projevu, zaručované článkem 19 prvního paktu.

Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoli možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu.

Statisícům dalších občanů je odpírána „svoboda od strachu“ (preambule prvního aktu), protože jsou nuceni žít v trvalém nebezpečí, že projeví-li své názory, ztratí pracovní a jiné možnosti.

V rozporu s článkem 13 druhého paktu, zajišťujícím všem právo na vzdělání, je nesčetným mladým lidem bráněno ve studiu jen pro jejich názory nebo dokonce pro názory jejich rodičů. Bezpočet občanů musí žít ve strachu, že kdyby se projevili v souladu se svým přesvědčením, mohli by být bud' sami nebo jejich děti zbaveni práva na vzdělání.

Uplatnění práva „vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem“ i „prostřednictvím umní“ (bod 2 čl. 19 prvního paktu) je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou kriminálního obvinění (jak o tom svědčí mimo jiné právě probíhající procesy s mladými hudebníky).

Svoboda veřejného projevu je potlačena centrálním řízením všech sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. Žádný politický, filozofický i vědecký názor nebo umělecky projev jen trochu se vymykající úzkému rámci oficiální ideologie či estetiky nemůže být zveřejněn; je znemožněna veřejná kritika krizových společenských jevů; je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy (zákonná ochrana proti „útokům na čest a pověst“, jednoznačně zaručovaná článkem 17 prvního paktu, v praxi neexistuje); lživá obvinění nelze vyvrátit a marný je každý pokus dosáhnout nápravy nebo opravy soudní cestou; v oblasti duchovní a kulturní tvorby je vyloučena otevřená diskuse. Mnoho vědeckých a kulturních pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jen proto, že před lety legálně zveřejňovali či otevřeně vyslovovali názory, které současná politická moc odsuzuje.

Svoboda náboženského vyznání, důrazně zajišťovaná článkem 18 prvního paktu, je systematicky omezována mocenskou svévolí; oklešťováním činnosti duchovních, nad nimiž trvale visí hrozba odepření nebo ztráty státního souhlasu s výkonem jejich funkce; existenčním i jiným postihem osob, které své náboženské vyznání slovem i skutkem projevují; potlačováním výuky náboženství apod.

Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě politickým direktivám aparátu vládnoucí strany a rozhodnutím mocensky vlivných jednotlivců. Ústava ČSSR a ostatní zákony a právní normy neupravují ani obsah a formu, ani tvorbu a aplikaci takových rozhodnutí: jsou převážně zákulisní, často jen ústní, občanům vesměs neznámá a jimi nekontrolovatelná; jejich původci nezodpovídají nikomu než sami sobě a své vlastní hierarchii, přitom však rozhodujícím způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice, odborových, zájmových i všech ostatních společenských organizací, jiných politických stran, podniků, závodů, ústavů, úřadů, škol a dalších zařízení, přičemž jejich příkazy mají přednost i před zákonem. Dostanou-li se organizace nebo občané při výkladu
svých práv a povinností do rozporu s direktivou, nemohou se obrátit k nestranné instituci, protože žádná neexistuje. Tím vším jsou vážně omezena práva vyplývající z článků 22 a 21 prvního paktu (právo sdružovat se a zákaz jakéhokoli omezení jeho výkonu) i článku 25 (rovnost práva podílet se na vedení veřejných věcí a článku 26 (vyloučení diskriminace před zákonem). Tento stav také brání dělníkům a ostatním pracujícím zakládat bez jakéhokoliv omezení odborové a jiné organizace k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů a svobodně využívat práva na stávku (bod 1 čl. 8 druhého paktu).

Další občanská práva, včetně výslovného zákazu „svévolného zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence“ (čl. 17 prvního paktu), jsou povážlivě narušována také tím, že ministerstvo vnitra nejrůznějšími způsoby kontroluje život občanů, například odposlechem telefonů a bytů, kontrolou pošty, osobním sledováním, domovními prohlídkami, budováním sítě informátorů z řad obyvatelstva (získávaných často nepřípustnými hrozbami nebo naopak sliby). Často přitom zasahuje do rozhodování zaměstnavatelů, inspiruje diskriminační akce úřadů a organizací, ovlivňuje justiční orgány a řídí i propagandistické kampaně sdělovacích prostředků. Tato činnost není regulována zákony, je tajná a občan se proti ní nemůže nijak bránit.

V případech politicky motivovaného trestního stíhání porušují vyšetřovací a justiční orgány práva obviněných a jejich obhajoby, zaručovaná článkem 14 prvního paktu i čs. zákony. Ve věznicích se s takto odsouzenými lidmi zachází způsobem, který porušuje lidskou důstojnost vězněných, ohrožuje jejich zdraví a snaží se je morálně zlomit.

Obecně je porušován i bod 2 článku 12 prvního paktu, zaručující občanům právo svobodně opustit svou zemi; pod záminkou „ochrany národní bezpečnosti“ (bod 3) je toto právo vázáno na různé nepřípustné podmínky. Svévolně se postupuje i při udělování vstupních víz cizím státním příslušníkům, z nichž mnozí nemohou navštívit ČSSR například jen proto, že se pracovně i přátelsky stýkali s osobami u nás diskriminovanými.

Někteří občané - ať soukromě, na pracovišti nebo veřejně (což je prakticky možné jen v zahraničních sdělovacích prostředcích) - na soustavné porušování lidských práv a demokratických svobod upozorňují a dožadují se v konkrétních případech nápravy; jejich hlasy však zůstávají většinou bez odezvy, anebo se stávají předmětem vyšetřování.

Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na politickou a státní moc. Ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry, a tedy i za dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vlády, ale i všechny občany.

Pocit této spoluodpovědnosti, víra ve smysl občanské angažovanosti a vůle k ní, i společná potřeba hledat její nový a účinnější výraz přivedly nás k myšlence vytvořit CHARTU 77, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme.

CHARTA 77 je volné, neformální a otevřené společenství lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě. Těch práv, která člověku přiznávají oba uzákoněné mezinárodní pakty, Závěrečný akt helsinské konference, četné další mezinárodní dokumenty proti válkám, násilí a sociálnímu i duchovnímu útisku, a která souhrnně vyjadřuje Všeobecná deklarace lidských práv OSN.

CHARTA 77 vyrůstá ze zázemí solidarity a přátelství lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojili a spojují svůj život a práci.

CHARTA 77 není organizací, nemá stanovy, stálé orgány a organizačně podmíněné členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, účastní se její práce a podporuje ji.

CHARTA 77 není základnou k opoziční politické činnosti. Chce sloužit k obecnému zájmu jako mnohé podobné občanské iniciativy v různých zemích na Západ i na Východ. Nechce tedy vytyčovat vlastní program politických i společenských reforem či změn, ale vést v oblasti svého působení konstruktivní dialog s politickou a státní mocí, zejména tím, že bude upozorňovat na různé konkrétní případy porušování lidských a občanských práv, připravovat jejich dokumentaci, navrhovat řešení, předkládat různé obecnější návrhy směřující k prohlubování těchto práv a jejich záruk, působit jako prostředník v případných konfliktních situacích, které může bezpráví vyvolat, apod.

Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 77, že vzniká na prahu roku, který byl prohlášen rokem práv politických vězňů a v němž má bělehradská konference zkoumat plnění závazků z Helsink. Jako signatáři tohoto prohlášení pověřujeme prof. dr. Jana Patočku. Dr. Sc., dr. h. c., Václava Havla a prof. dr. Jiřího Hájka Dr. Sc., úlohou mluvčích CHARTY 77. Tito mluvčí ji plnomocně zastupují jak před státními a jinými organizacemi, tak i před naší a světovou veřejností a svými podpisy zaručují autenticitu jejích dokumentů. V nás i v našich občanech, kteří se připojí, budou mít své spolupracovníky, kteří se s nimi zúčastní
potřebných jednání, ujmou se dílčích úkolů a budou s nimi sdílet veškerou odpovědnost.

Věříme, že CHARTA 77 přispěje k tomu, aby v Československu všichni občané pracovali a žili jako svobodní lidé.

Podepsáno prvních 242 signatářů Prohlášení.

1. ledna 1977

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do davu v New Orleans najelo auto, hlášeno je deset mrtvých

Deset lidí zemřelo a další tři desítky utrpěly zranění ve městě New Orleans poté, co auto vjelo do davu na ulici, informuje agentura AP. Podle CBS News, které cituje agentura Reuters, řidič následně z vozu vystoupil a začal po přítomných střílet. K události došlo při oslavách příchodu roku 2025 asi tři hodiny po půlnoci místního času (kolem 10:00 našeho času), uvedla stanice Fox News.
13:02Aktualizovánopřed 10 mminutami

Svět vstoupil do roku 2025

Rok 2025 už mají kromě Česka i ve zbytku Evropy a také v Africe či Asii. V Dubaji se centrem velkolepé světelné show stala nejvyšší budova na světě Burdž Chalífa. Přes dva miliony slavících lidí čekaly na pláži Copacabana v brazilském městě Rio de Janeiro. V Jižní Koreji oslavy poznamenala nedávná letecká tragédie, ve Velké Británii je zkomplikovalo počasí. Příchod nového roku oslavili ve středu ráno našeho času také lidé v USA. Na Times Square v New Yorku dorazilo na milion lidí. Nový rok jako poslední přivítaly ostrovy v Tichém oceánu, Havaj a následně Americká Samoa.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu do Evropy

Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal ve středu ráno web RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Ruský Gazprom podle agentury Reuters potvrdil, že vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu skončil v 08:00 moskevského času (06:00 SEČ), protože dohoda o tranzitu vypršela. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) následně prohlásil, že zastavení tranzitu bude mít „drastické dopady“ na všechny v EU.
07:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarsko přišlo o miliardu eur z EU. Nezavedlo reformy

Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila, řekla ve středu agentuře DPA mluvčí unijní exekutivy.
před 2 hhodinami

DPA: V Německu při silvestrovských oslavách kvůli pyrotechnice zemřelo pět lidí

Při oslavách příchodu roku 2025 zemřelo v Německu kvůli pyrotechnice pět lidí, informovala ve středu ráno agentura DPA s odvoláním na policii. Mnoho osob je zraněných. Z některých měst jsou hlášeny útoky na záchranáře a jen v Berlíně policisté zadrželi 330 výtržníků.
před 5 hhodinami

Ukrajina zveřejnila jméno ruského velitele podezřelého ze zabíjení v Buči

Ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno ruského velitele, kterého podezírají, že vydal rozkaz zabíjet civilisty ve městě Buča u Kyjeva, okupovaném ruskými vojsky na počátku války proti Ukrajině. Uvedla to ukrajinská redakce britské stanice BBC.
před 15 hhodinami

Finsko z poničení podmořského kabelu podezřívá sedm členů posádky ruského tankeru

Finská policie podezřívá z nedávného přerušení podmořského energetického kabelu mezi Finskem a Estonskem sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru Eagle S, který patří k takzvané ruské stínové flotile. Informovala o tom finská televize YLE. Námořníci mají zákaz vycestovat.
před 18 hhodinami

Spojené státy zaútočily na vojenské pozice jemenských povstalců

Spojené státy v pondělí a úterý podnikly řadu úderů na vojenské pozice hútíů v jemenském hlavním městě Saná a v pobřežních oblastech země, uvedla americká armáda. Jemenské povstalecké hnutí po útocích prohlásilo, že Jemen hodlá pokračovat v sebeobraně, píší tiskové agentury.
před 19 hhodinami
Načítání...