Jednání o brexitu prvně černé na bílém. Co stojí v Tuskově dokumentu?

Nahrávám video

Evropská unie má základní návod k tomu, na co se při vyjednávání o brexitu zaměřit. Celkem devítistránkový dokument v pátek představil šéf Evropské rady Donald Tusk. Dokument nyní míří do rukou zástupců jednotlivých členských zemí. Co zajímavého v něm stojí?

Evropská rada podle dokumentu například slibuje, že hodlá „pečlivě sledovat pokrok“ ve vyjednávání ‒ i to, zda se ho bude dařit naplňovat podle harmonogramu.

Jinými slovy: naznačená posloupnost fází, nikoliv vyjednávání „od začátku o všem“. Jak přiblížil sám Tusk, nejprve se Unie zaměří na podmínky rozvázání vztahů s Brity nebo právní jistoty pro občany a firmy EU. Teprve poté přijde na řadu např. budoucnost obchodních vztahů ‒ tedy téma, které obě strany vyjednávání zajímá možná nejvíce.

V pokynech jasně stojí: „Během vyjednávání nebudou probíhat žádná separátní jednání mezi členskými státy a Velkou Británií.“

Británie i EU mají podle Tuskova dokumentu „respektovat závazky uzavřené před termínem vystoupení“. Pasáž odkazuje na předpokládaný britský příspěvek v unijním rozpočtu plánovaném do roku 2020. Brusel po Británii požaduje v přepočtu 1,6 bilionu korun.

Nahrávám video

I když premiérka Mayová taktéž dala najevo, že její země bude ctít své závazky, především tvrdé jádro příznivců brexitu s tím ostře nesouhlasí. Vedle obchodních vztahů tak může jít o nejtěžší téma k jednání.

Není vynechaná ani pasáž o jednotném trhu a vztahu Británie k němu. „Jakákoliv dohoda o volném obchodu má být vyrovnaná, a široká. Nemůže však zahrnovat účast na jednotném trhu nebo jeho částech, což by narušovalo jeho integritu a správné fungování.“

Krátce řečeno: Británie musí buď přijmout všechny podmínky trhu (tedy i volný pohyb osob), jinak se musí držet stranou. Ostatně premiérka Mayová dala svým „tvrdým brexitem“ najevo, že je ochotná takovou podmínku přijmout.

Tuskův dokument se také zmiňuje o případných přechodných uspořádáních, pokud to bude právně možné. Ta však musí být jasně definovaná a časově omezená a předpokládají trvající platnost všech unijních pravidel.

Britové mají problém s Gibraltarem

Tuskem předložený text rovněž upozorňuje na význam mírového procesu v Severním Irsku a na snahu vyhnout se vzniku „tvrdé hranice“ mezi Irskem a britským Severním Irskem. Odstavec je také věnován britským vojenským základnám na Kypru a situaci Gibraltaru.

Podle listu The Daily Telegraph bude mít Španělsko veto ohledně budoucnosti Gibraltaru po brexitu, což někteří britští činitelé označili za „zcela nepřijatelné“. V unijním plánu se píše mimo jiné to, že dohoda s Bruselem se nebude vztahovat na Gibraltar, pokud nedojde současně k dohodě mezi Španělskem a Spojeným královstvím.

„Je s podivem, že si Evropská unie myslí, že je rozumné pustit se do něčeho, co je bilaterální záležitostí Španělska a Velké Británie,“ řekli Telegraphu britští představitelé. Španělsko již naznačilo, že nechce, aby se finální dohoda vztahovala na letiště v Gibraltaru, sdělil jeden z diplomatů listu The Financial Times. Z Londýna přitom zní, že pokud do dohody nebude zahrnut Gibraltar, nedojde vůbec k žádné dohodě.

Obsah bílé knihy je podle opozice příliš vágní

Už začátkem února zveřejnila britská vláda takzvanou bílou knihu, jež na 77 stranách rozvádí 12 základních bodů, ať už jde o migraci, ochranu práv pracujících, volný obchod, oblast vědy a inovací, ale i spolupráci v boji proti zločinu a terorismu.

Opoziční labouristé tehdy kabinet kritizovali s tím, že dokument neříká vůbec nic a přichází příliš pozdě. „Bílá kniha označuje za hlavní prioritu kontrolu migrace z EU. Explicitně zmiňuje, že volný pohyb osob směrem do Británie je pro zemi nepřijatelný, chce kontrolu hranic a tomu podřídí vše ostatní,“ upozornil spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka.

Ministr pro brexit David Davis při zveřejnění dokumentu zdůraznil, že „cílem vlády je dosáhnout co možná nejvolnějšího a bezproblémového obchodu se zbožím a službami“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 31 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 36 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.