Jednání o brexitu prvně černé na bílém. Co stojí v Tuskově dokumentu?

Nahrávám video
Události: EU zveřejnila svůj plán vyjednávání o brexitu
Zdroj: ČT24

Evropská unie má základní návod k tomu, na co se při vyjednávání o brexitu zaměřit. Celkem devítistránkový dokument v pátek představil šéf Evropské rady Donald Tusk. Dokument nyní míří do rukou zástupců jednotlivých členských zemí. Co zajímavého v něm stojí?

Evropská rada podle dokumentu například slibuje, že hodlá „pečlivě sledovat pokrok“ ve vyjednávání ‒ i to, zda se ho bude dařit naplňovat podle harmonogramu.

Jinými slovy: naznačená posloupnost fází, nikoliv vyjednávání „od začátku o všem“. Jak přiblížil sám Tusk, nejprve se Unie zaměří na podmínky rozvázání vztahů s Brity nebo právní jistoty pro občany a firmy EU. Teprve poté přijde na řadu např. budoucnost obchodních vztahů ‒ tedy téma, které obě strany vyjednávání zajímá možná nejvíce.

V pokynech jasně stojí: „Během vyjednávání nebudou probíhat žádná separátní jednání mezi členskými státy a Velkou Británií.“

Británie i EU mají podle Tuskova dokumentu „respektovat závazky uzavřené před termínem vystoupení“. Pasáž odkazuje na předpokládaný britský příspěvek v unijním rozpočtu plánovaném do roku 2020. Brusel po Británii požaduje v přepočtu 1,6 bilionu korun.

Nahrávám video
Tusk: EU musí v první řadě zajistit právní ochranu lidí i firem
Zdroj: ČT24

I když premiérka Mayová taktéž dala najevo, že její země bude ctít své závazky, především tvrdé jádro příznivců brexitu s tím ostře nesouhlasí. Vedle obchodních vztahů tak může jít o nejtěžší téma k jednání.

Není vynechaná ani pasáž o jednotném trhu a vztahu Británie k němu. „Jakákoliv dohoda o volném obchodu má být vyrovnaná, a široká. Nemůže však zahrnovat účast na jednotném trhu nebo jeho částech, což by narušovalo jeho integritu a správné fungování.“

Krátce řečeno: Británie musí buď přijmout všechny podmínky trhu (tedy i volný pohyb osob), jinak se musí držet stranou. Ostatně premiérka Mayová dala svým „tvrdým brexitem“ najevo, že je ochotná takovou podmínku přijmout.

Tuskův dokument se také zmiňuje o případných přechodných uspořádáních, pokud to bude právně možné. Ta však musí být jasně definovaná a časově omezená a předpokládají trvající platnost všech unijních pravidel.

Britové mají problém s Gibraltarem

Tuskem předložený text rovněž upozorňuje na význam mírového procesu v Severním Irsku a na snahu vyhnout se vzniku „tvrdé hranice“ mezi Irskem a britským Severním Irskem. Odstavec je také věnován britským vojenským základnám na Kypru a situaci Gibraltaru.

Podle listu The Daily Telegraph bude mít Španělsko veto ohledně budoucnosti Gibraltaru po brexitu, což někteří britští činitelé označili za „zcela nepřijatelné“. V unijním plánu se píše mimo jiné to, že dohoda s Bruselem se nebude vztahovat na Gibraltar, pokud nedojde současně k dohodě mezi Španělskem a Spojeným královstvím.

„Je s podivem, že si Evropská unie myslí, že je rozumné pustit se do něčeho, co je bilaterální záležitostí Španělska a Velké Británie,“ řekli Telegraphu britští představitelé. Španělsko již naznačilo, že nechce, aby se finální dohoda vztahovala na letiště v Gibraltaru, sdělil jeden z diplomatů listu The Financial Times. Z Londýna přitom zní, že pokud do dohody nebude zahrnut Gibraltar, nedojde vůbec k žádné dohodě.

Obsah bílé knihy je podle opozice příliš vágní

Už začátkem února zveřejnila britská vláda takzvanou bílou knihu, jež na 77 stranách rozvádí 12 základních bodů, ať už jde o migraci, ochranu práv pracujících, volný obchod, oblast vědy a inovací, ale i spolupráci v boji proti zločinu a terorismu.

Opoziční labouristé tehdy kabinet kritizovali s tím, že dokument neříká vůbec nic a přichází příliš pozdě. „Bílá kniha označuje za hlavní prioritu kontrolu migrace z EU. Explicitně zmiňuje, že volný pohyb osob směrem do Británie je pro zemi nepřijatelný, chce kontrolu hranic a tomu podřídí vše ostatní,“ upozornil spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka.

Ministr pro brexit David Davis při zveřejnění dokumentu zdůraznil, že „cílem vlády je dosáhnout co možná nejvolnějšího a bezproblémového obchodu se zbožím a službami“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl ve čtvrtečním rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
před 13 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 30 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 35 mminutami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 46 mminutami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 53 mminutami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku. Libanonský prezident Joseph Aún zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
před 1 hhodinou

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 54 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...