Brusel rok po útoku: Městem stále patrolují vojáci, nebezpečí není zažehnáno

Rok po teroristických útocích, které si na bruselském letišti Zaventem a na stanici metra Maalbeek vyžádaly 32 obětí a stovky zraněných, žije belgické hlavní město dál za zvýšených bezpečnostních opatření. Pohled na vojáky v ulicích, zátarasy a silné policejní hlídky se stal běžnou součástí života obyvatel Bruselu.

Belgické úřady připouštějí, že ani rok po krveprolití není úplně jasné, kdo útoky nařídil. I když samotní atentátníci jsou mrtví, nebo ve vězení.

K útokům v Bruselu došlo pouhé čtyři měsíce po těch v Paříži, při kterých zemřelo 130 lidí. Vyšetřování ukázalo, že je provedly příbuzné buňky mladých islamistů, někteří z nich byli navrátilci ze syrského bojiště.

Belgie (stejně jako Francie) od té doby zůstává stále v pohotovosti. Obě země se snaží omezit hrozbu, kterou představují domácí radikálové i ti, kteří se vrátili domů s bojovými zkušenostmi. „Jistotu budeme mít jedině tehdy, až bude situace v Sýrii a Iráku vyřešena,“ řekl agentuře Reuters jeden z vyšetřovatelů bruselských útoků.

Podle haagského Mezinárodního centra boje proti terorismu odjelo do Sýrie či Iráku až 400 Belgičanů. V přepočtu na obyvatele to z Belgie dělá jednoho z největších „exportérů“ zahraničních džihádistů pro Střední východ. Díky zostřeným bezpečnostním opatřením se za celý loňský rok zřejmě nikomu nepodařilo do Sýrie odcestovat.

obrázek
Zdroj: ČT24

Symbolem potíží Bruselu se stala čtvrť Molenbeek, se kterou byli mnozí z radikálních islamistických útočníků spojeni. Pro bezpečnostní složky je velmi obtížné do pevně semknuté místní komunity proniknout. Proto se zde pařížský útočník Salah Abdeslam dokázal ukrývat dlouhé čtyři měsíce. A jen čtyři dny po jeho zatčení došlo v Bruselu k útoku.

Policie obrátila Molenbeek vzhůru nohama

Od té doby jsou zde policejní razie prakticky na denním pořádku. Podle uniklých dokumentů odhalila policie v Molenbeeku přes 50 organizací s napojením na teroristy. Policisté prošli téměř 9000 adres a zkontrolovali 23 tisíc obyvatel.

„Máme jména všech teroristických bojovníků. Máme také seznam všech míst, která jsou problematická, co se týče radikalizace. A také sdružení, která provádějí ilegální činnost,“ vyjmenovává starostka Molenbeeku Francoise Schepmansová.

2 minuty
Události: Před rokem udeřili v Bruselu teroristé
Zdroj: ČT24

Pověst Molenbeeku i osudy jeho obyvatel se snaží zachránit místní mladý politik Sammy Mahdi. „Molenbeek měl špatnou reputaci už před útoky. Po nich se to ještě zhoršilo a celý svět o čtvrti slyšel,“ připouští Mahdi.

Pro lidi v Molenbeeku se moc nezměnilo, mediální cirkus po útocích jim prý spíš ublížil. „Všichni tu hledali teroristy. Lidé tu desítky let řeší své problémy, které nikoho nezajímaly,“ připomíná Mahdi až padesátiprocentní nezaměstnanost mladých.

V prevenci se podle něj dá udělat daleko více také v dalších věcech, například při zajišťování imámů v mešitách. Aby byli místní, ne z Maroka, Turecka nebo států Perského zálivu. „Ale je to všechno pomalé,“ upozorňuje.

Mahdi uznává, že bezpečnost v Molenbeeku se zlepšila, v ulicích je daleko více policistů. „To existuje, ale další problémy to nevyřeší. Drogy se tu dál prodávají, dealeři si s policisty hrají na kočku a myš,“ poznamenal.

Policie na hlídce v Molenbeeku
Zdroj: Reuters

Vojáci jsou v ulicích Bruselu stále potřeba

V Bruselu dál panuje druhý nejvyšší stupeň teroristické hrozby na čtyřstupňové škále. „V Belgii to znamená, že teroristický útok je možný. Je to vysoký stupeň pohotovosti a už ho držíme skoro dva roky,“ připomíná odborník na bezpečnost a terorismus z bruselské univerzity Herman Matthijs. Přítomnost asi 1400 vojáků v ulicích proto podle něj dává smysl.

Problémem však podle něj nadále zůstává absence jakékoli debaty o zjednodušení složité policejní struktury v Belgii a Bruselu zvlášť. „Je tu šest policejních složek. Pokud jde o policejní systém v Bruselu, je to naprostý chaos,“ upozorňuje Matthijs.

Příbuzní některých obětí útoků mimo záznam připomínají, že policie měla při vyšetřování teroristických akcí problémy například s potřebou neustálých překladů dokumentů mezi francouzštinou a vlámštinou, tedy dvěma nejrozšířenějšími jazyky v Belgii. 

9 minut
Události: Rok od útoků na bruselském letišti a v metru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
před 1 mminutou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 17 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 37 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami
Načítání...