Po dvaceti letech se dává do pohybu největších politické trauma Slovenska – ještě týden si ale počká. O ústavní novele, která má zrušit kontroverzní prezidentské amnestie, bude parlament jednat s týdenním zpožděním. Rozhodnutí padlo na žádost opozice.
O zrušení amnestií bude slovenský parlament jednat až za týden
Návrhem na anulování amnestií se poslanci původně měli zabývat již dnes odpoledne v úvodu parlamentní schůze. Celé úsilí má umožnit zjistit, kdo stál za únosem syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče do ciziny.
„Je naděje, že Slovensko může vyřešit toto historické trauma co nejširším konsensem,“ řekl předseda sněmovny a šéf vládní Slovenské národní strany Andrej Danko po schůzce zástupců parlamentních stran.
Ústavní novelu předložila parlamentu vláda premiéra Roberta Fica, který v minulosti opakovaně označil amnestie za nezrušitelné. Jednání o novele se navzdory nesouhlasu opozice uskuteční ve zrychleném režimu a podle předsedy koaliční strany Most-Híd Bély Bugára by se o návrhu mohlo definitivně hlasovat již příští týden.
Největší opoziční strany, které podporují vlastní návrh na zrušení Mečiarových amnestií, možná nakonec vládní předlohu podpoří. „Pokud projdou připomínky, jsme připraveni pro návrh hlasovat,“ řekl předseda nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Richard Sulík.
Část opozice například požaduje, aby rozhodnutí o zrušení amnestií automaticky nepodléhalo prozkoumání ústavním soudem, jak to předpokládá vládní návrh. Dále by opozice uvítala doplnění předlohy tak, aby bylo s jistotou zamezeno promlčení trestných činů v souvislosti s únosem exprezidentova syna.
Slovensko udělalo další krok k rozkrytí Kováčova únosu (zdroj: ČT24)
I bez hlasů nejsilnějších opozičních stran dokáže vláda svůj návrh ve sněmovně prosadit. Již v pondělí ho podpořila krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), s jejímiž hlasy bude mít koalice třípětinovou většinu potřebnou pro schválení změny ústavy.
Zavlečení syna tehdejšího slovenského prezidenta v roce 1995 do Rakouska, z něhož byla v době vládnutí premiéra Vladimíra Mečiara podezřelá slovenská tajná služba SIS, se řadí ke stinným stránkám novodobé slovenské historie.
Zmiňované amnestie vydal v roce 1998 Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.
Posledního srpna 1995 zablokovala skupina mužů automobil Michala Kováče mladšího. Vytáhli jej z auta, spoutali, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v zaparkovaném autě.
Stopy vedly ke Slovenské informační službě (SIS), jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat, zároveň ale utekli do zahraničí (Oskar Fegyveres a Luboš Kosík). Fegyveresovu spojku – bývalého policistu Roberta Remiáše – zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimír Mečiar, který měl s hlavou státu spory.
Poté, co Mečiar převzal v roce 1998 krátce prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Kováče mladšího do ciziny a vraždou Roberta Remiáše – a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997. Amnestie Slovensko v roce 2017 zrušilo.
Michal Kováč ml. na archivním snímku