USA i Británie zakázaly pasažérům některých aerolinek elektroniku na palubě

Nahrávám video
Spojené státy a Británie zakázaly elektroniku na několika letech
Zdroj: ČT24

Americké úřady zakázaly pasažérům devíti leteckých společností převážně z muslimských zemí brát do letadel elektroniku kvůli prevenci možných teroristických útoků. Opatření se týká letů z deseti terminálů na Blízkém východě a v severní Africe a zasáhne cestující v přibližně pěti desítkách letů denně. K podobnému zákazu sáhly i britské úřady.

Opatření postihne lidi mířící do USA z vybraných letišť v Jordánsku (Ammán), Egyptě (Káhira), Turecku (Istanbul), Saúdské Arábii (Rijád, Džidda), Kuvajtu (Kuvajt), Maroku (Casablanca), Kataru (Dauhá) a Spojených arabských emirátech (Dubaj, Abú Zabí).

Cestující budou muset notebooky, tablety, elektronické čtečky či další elektroniku o rozměrech větších než mobilní telefon umístit do zavazadel přepravovaných mimo kabinu letadla.

Podle informací zveřejněných americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti jde o reakci na nespecifikovanou bezpečnostní hrozbu. Podle listu The Washington Post ji nejmenovaní činitelé zdůvodňují informacemi od zpravodajských služeb, podle nichž se teroristé mohou pokusit na palubu komerčních letů „pronést výbušniny v přenosných elektronických zařízeních“.

Aerolinky dostaly od úterního rána čtyři dny na to, aby se americkému zákazu podřídily. Zákaz by měl platit do poloviny října, kdy může být v případě potřeby o další rok prodloužen.

Podobné opatření krátce po Spojených státech zavádí i Londýn. Omezení se týká přímých letů z Turecka, Libanonu, Jordánska, Egypta, Tuniska a Saúdské Arábie. Podle prohlášení vlády byl Londýn kvůli kroku v kontaktu s Washingtonem a premiérka Theresa Mayová předsedala jednání bezpečnostních expertů, na němž bylo o zákazu rozhodnuto.

Pasažéři zmíněných letů „nebudou mít povoleno brát žádné telefony, notebooky či tablety větší než běžné mobilní či chytré telefony“ do kabiny letadla, uvádí se v prohlášení. Na palubu nesmí žádné elektronické zařízení delší než 16 centimetrů, širší než 9,3 centimetru a tlustší než 1,5 centimetru.

Turecko se ohradilo

Některé aerolinky již přislíbily, že se nařízení v nejbližších dnech přizpůsobí. Společnost EgyptAir uvedla, že první let bez nepovolené elektroniky na palubě uskuteční v pátek do New Yorku.

Qatar Airways přislíbily, že cestujícím bude k dispozici zvláštní asistence, která jim pomůže před nástupem do letadla umístit zakázané přístroje do zavazadel. Vyhovět slíbila i největší blízkovýchodní společnost Emirates.

Do dnešního dne byla vždy doporučení dávat si elektronická zařízení do kabiny a ne do zavazadel, kvůli možným požárům.
Jiří Pruša
letecký publicista

Turecký ministr dopravy naproti tomu uvedl, že jeho země jedná s USA o tom, aby „zrušily či zmírnily“ omezení týkající se letů z Istanbulu. Washington by si podle ministra Ahmeta Arslana neměl „plést Istanbul s jinými místy“, neboť v tureckém velkoměstě se prý o bezpečnost letů již dostatečně starají tamní úřady. 

Americký prezident Donald Trump začal po lednovém nástupu do úřadu plnit své předvolební sliby, že ochrání USA před teroristickými útoky zákazem vstupu obyvatel některých muslimských států do země. Soudy však platnost jeho dvou dekretů pozastavily. Podle ministerstva však nový zákaz nemá s dřívějšími opatřeními žádnou souvislost.

Uložit

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 35 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami
Načítání...