Lidská práva upadají, píše diplomacie USA. Česku vyčítá dlouhé zadržování migrantů

Stav lidských práv ve světě se zhoršuje. V ohrožení jsou především základní svobody projevu či shromažďování. V nové výroční zprávě to píše americké ministerstvo zahraničí. Česku diplomacie USA vyčítá hlavně problém s integrací romské menšiny a dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních centrech.

Tradiční zpráva americké diplomacie vychází z loňských dat a událostí roku 2015. O Česku mluví jako o stabilizované demokracii, kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Volby jsou podle USA svobodné a spravedlivé.

Washington Praze jako každoročně vytýká problém se začleňováním početné romské menšiny, kterou odhaduje na 300 tisíc lidí. Nedostatečné zapojení Romů vidí Spojené státy i v politickém životě, ačkoli v zemi existují i romské strany. „Žádní Romové nezasedají v parlamentu, ve vládě či u nejvyššího soudu, romští kandidáti neuspěli ani v regionálních volbách,“ zdůrazňují Američané.

K diskriminaci Romů podle nich dochází i v oblasti bydlení či na pracovním trhu. Americká diplomacie si také všímá toho, že v ČR během roku v souvislosti s uprchlickou vlnou pokračovaly protiimigrační a protimuslimské nálady.

Politici včetně prezidenta, vicepremiéra, poslanců, senátorů a regionálních politiků napříč politickým spektrem používají protipřistěhovaleckou rétoriku, ve které jsou muslimové hlavním terčem.
Americké ministerstvo zahraničí

Česko podle ní příliš dlouho zadržovalo migranty a žadatele o azyl v detenčních centrech. Zpráva nicméně uznává, že situace v zadržovacích centrech se zlepšila, a to díky výraznému poklesu migrantů z oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi další problémy jmenovala přeplněnost věznic, korupci u policie, násilí na ženách, zneužívání dětí, obchod s lidmi, antisemitismus, diskriminaci osob s HIV, případně AIDS a také vykořisťování pracovníků z ciziny.

Mnohem více kritická je americká zpráva k Ruské federaci, která má podle USA vysoce centralizovaný autoritářský politický systém, v němž jasně dominuje šéf Kremlu Vladimir Putin. Američané připomínají loňské volby do Státní dumy, při nichž se objevila obvinění z vládních zásahů.

„Pokračující okupace ukrajinského Krymu nadále významně a negativně ovlivňuje situaci v oblasti lidských práv. Vláda pokračovala ve výcviku a poskytování zbraní proruským silám na východní Ukrajině, k nimž se připojila řada bojovníků z Ruska,“ upozorňuje zpráva, která mluví o politicky motivovaném zatýkání a zadržování ukrajinských občanů v Rusku.

Kremlu vyčítá i omezování svobody projevu, shromažďování a médií. „Vláda přijala represivní zákony, které jsou selektivně využívány ke stíhání jednotlivců a organizací kritických vůči vládě,“ zdůrazňuje diplomacie USA s odkazem na nové protiteroristické zákony či legislativu týkající se „zahraničních agentů“. Rusku vytýká i diskriminaci menšin, zaujaté soudnictví nebo obvinění z týrání zadržených osob.

Kriticky se staví americká diplomacie i třeba k Sísího režimu v Egyptě. Mezi nejvýznamnějšími problémy v oblasti lidských práv jmenuje přehnané použití síly ze strany bezpečnostních sil, nedostatky v soudních procesech a potlačování občanských svobod.

Zpráva hovoří o nezákonném zabíjení a mučení, častější využívání vojenských soudů oproti civilním, omezování svobody projevu a médií, stejně jako svobody shromažďování. Lidé v zemi mizí, dochází k jejich svévolnému zatýkání z politických důvodů, diskriminaci žen i zneužívání dětí.

Situaci v Egyptě komplikují i teroristické útoky na vládní, bezpečnostní a civilní cíle včetně škol, náboženských lokalit či veřejné dopravy, doplňuje zpráva.

Zprávu o stavu lidských práv ve světě zveřejňuje americké ministerstvo zahraničí každoročně. Letos ale publikaci nepředstavil ministr zahraničí osobně, jako je tomu tradičně zvykem, což vyvolalo kritiku nevládních organizací i některých zákonodárců, kteří se obávají, že Spojené státy nehodlají pokračovat v hlasité kritice nedemokratických praktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...