Lidská práva upadají, píše diplomacie USA. Česku vyčítá dlouhé zadržování migrantů

Stav lidských práv ve světě se zhoršuje. V ohrožení jsou především základní svobody projevu či shromažďování. V nové výroční zprávě to píše americké ministerstvo zahraničí. Česku diplomacie USA vyčítá hlavně problém s integrací romské menšiny a dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních centrech.

Tradiční zpráva americké diplomacie vychází z loňských dat a událostí roku 2015. O Česku mluví jako o stabilizované demokracii, kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Volby jsou podle USA svobodné a spravedlivé.

Washington Praze jako každoročně vytýká problém se začleňováním početné romské menšiny, kterou odhaduje na 300 tisíc lidí. Nedostatečné zapojení Romů vidí Spojené státy i v politickém životě, ačkoli v zemi existují i romské strany. „Žádní Romové nezasedají v parlamentu, ve vládě či u nejvyššího soudu, romští kandidáti neuspěli ani v regionálních volbách,“ zdůrazňují Američané.

K diskriminaci Romů podle nich dochází i v oblasti bydlení či na pracovním trhu. Americká diplomacie si také všímá toho, že v ČR během roku v souvislosti s uprchlickou vlnou pokračovaly protiimigrační a protimuslimské nálady.

Politici včetně prezidenta, vicepremiéra, poslanců, senátorů a regionálních politiků napříč politickým spektrem používají protipřistěhovaleckou rétoriku, ve které jsou muslimové hlavním terčem.
Americké ministerstvo zahraničí

Česko podle ní příliš dlouho zadržovalo migranty a žadatele o azyl v detenčních centrech. Zpráva nicméně uznává, že situace v zadržovacích centrech se zlepšila, a to díky výraznému poklesu migrantů z oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi další problémy jmenovala přeplněnost věznic, korupci u policie, násilí na ženách, zneužívání dětí, obchod s lidmi, antisemitismus, diskriminaci osob s HIV, případně AIDS a také vykořisťování pracovníků z ciziny.

Mnohem více kritická je americká zpráva k Ruské federaci, která má podle USA vysoce centralizovaný autoritářský politický systém, v němž jasně dominuje šéf Kremlu Vladimir Putin. Američané připomínají loňské volby do Státní dumy, při nichž se objevila obvinění z vládních zásahů.

„Pokračující okupace ukrajinského Krymu nadále významně a negativně ovlivňuje situaci v oblasti lidských práv. Vláda pokračovala ve výcviku a poskytování zbraní proruským silám na východní Ukrajině, k nimž se připojila řada bojovníků z Ruska,“ upozorňuje zpráva, která mluví o politicky motivovaném zatýkání a zadržování ukrajinských občanů v Rusku.

Kremlu vyčítá i omezování svobody projevu, shromažďování a médií. „Vláda přijala represivní zákony, které jsou selektivně využívány ke stíhání jednotlivců a organizací kritických vůči vládě,“ zdůrazňuje diplomacie USA s odkazem na nové protiteroristické zákony či legislativu týkající se „zahraničních agentů“. Rusku vytýká i diskriminaci menšin, zaujaté soudnictví nebo obvinění z týrání zadržených osob.

Kriticky se staví americká diplomacie i třeba k Sísího režimu v Egyptě. Mezi nejvýznamnějšími problémy v oblasti lidských práv jmenuje přehnané použití síly ze strany bezpečnostních sil, nedostatky v soudních procesech a potlačování občanských svobod.

Zpráva hovoří o nezákonném zabíjení a mučení, častější využívání vojenských soudů oproti civilním, omezování svobody projevu a médií, stejně jako svobody shromažďování. Lidé v zemi mizí, dochází k jejich svévolnému zatýkání z politických důvodů, diskriminaci žen i zneužívání dětí.

Situaci v Egyptě komplikují i teroristické útoky na vládní, bezpečnostní a civilní cíle včetně škol, náboženských lokalit či veřejné dopravy, doplňuje zpráva.

Zprávu o stavu lidských práv ve světě zveřejňuje americké ministerstvo zahraničí každoročně. Letos ale publikaci nepředstavil ministr zahraničí osobně, jako je tomu tradičně zvykem, což vyvolalo kritiku nevládních organizací i některých zákonodárců, kteří se obávají, že Spojené státy nehodlají pokračovat v hlasité kritice nedemokratických praktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 6 mminutami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 21 mminutami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídají před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídají v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Jde o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 49 mminutami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 1 hhodinou

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 6 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 6 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...