Poprvé po nezdařeném červencovém pokusu o puč v Turecku se s tamním prezidentem Recepem Tyyipem Erdoganem setkala německá kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila důležitost svobody projevu i tisku. Na chystané referendum o změně ústavy by podle ní měli dohlížet pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Politici hovořili také o migrační krizi a boji s terorismem.
Merkelová chce, aby na referendum o změně turecké ústavy dohlížela OBSE
„V této rozhodující fázi je důležité, aby byla dodržena svoboda projevu. V souvislosti s tím jsme hovořili i o svobodě tisku,“ uvedla Merkelová na tiskové konferenci po boku Erdogana. „I opozice je součástí demokracie,“ podotkla kancléřka v souvislosti s vývojem v zemi po loňském červencovém pokusu o puč. Po něm vláda zahájila rozsáhlé čistky ve státní správě a zatkla i několik opozičních poslanců.
- Turecké úřady po červencovém pokusu o puč zintenzivnily tažení vůči kritikům vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rámci rozsáhlých čistek bylo nuceno odejít z práce kolem 120 tisíc lidí, včetně soudců, prokurátorů nebo učitelů. Úřady nechaly zavřít i mnoho opozičních médií. Zhruba 41 tisíc osob skončilo ve vězení, mezi zatčenými jsou také opoziční poslanci, kteří přišli o imunitu kvůli zákonu, který na jaře 2016 prosadila vládní strana.
- Zdroj: ČTK
Merkelová se vyjádřila také k chystanému referendu o změně ústavy, která má v Turecku zavést prezidentský systém a v osobě Recepa Erdogana tak koncentrovat většinu moci. Podle kancléřky by na referendum, jež se má konat začátkem dubna, měli dohlížet pozorovatelé OBSE.
Angela Merkelová za celou dobu svého kancléřství otázku Turecka trochu podcenila. Vždy byla pro privilegované partnerství, nechtěla vstup Turecka do Evropské unie. Tuto otázku nechávala na poslední koleji a doufala, že nebude aktuální. Rok 2015 a velká vlna migrace situaci změnily. Merkelová musí svůj postoj přehodnotit. Myslím, že pro Turecko je velmi nedůvěryhodná.
GALERIE
Merkel - Erdogan
Společný boj s terorem a uprchlíci
Erdogan vyzdvihl důležitost návštěvy Merkelové pro vztahy obou zemí. Uvedl, že spolu hovořili zejména o boji s terorismem a vývoji v Sýrii a Iráku. Erdogan řekl, že žádná země nebojuje tak tvrdě s Islámským státem jako Turecko. Také Merkelová uvedla, že se s Erdoganem shodla na nutnosti užší spolupráce v boji proti terorismu.
Merkelová s Erdoganem hovořili i o dohodě mezi Tureckem a Evropskou unií ohledně zadržování uprchlíků. Podle německé kancléřky již má své pozitivní výsledky. „Dohoda víceméně funguje. Myslím si, že z ekonomických, ale i obranných a bezpečnostních důvodů nepřichází v úvahu varianta, že by se zrušila,“ soudí bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.
„Syrští uprchlíci se pomalu začínají přizpůsobovat poměrům v Turecku,“ uvedl s tím, že se dokonce uvažuje o udělení tureckého občanství desetitisícům příslušníků syrské inteligence. Mnozí běženci si již nacházejí ubytování mimo tábory a nacházejí si zaměstnání, dodal turkolog ve vysílání ČT24.
Syřané jsou sunnitskými muslimy, takže mají k tureckým sunnitským muslimům blízko. Řada z nich, zejména dětí, si zvyká, učí se turecky. Myslím, že i když jsou třecí plochy, tak situace není tak vyhrocená.
Laně: Soužítí s Tureckem je nutné
Co se týče přechodu k prezidentskému systému, Laně se domnívá, že soužití s Tureckem je pro Evropu nutné, ať tam bude vládnout jakýkoliv režim. Podotknul ale, že i Ankara svůj vztah a požadavky na Unii mění.
„Turecko v tichosti odstoupilo od tlaku na zrušení víz, protože realisticky uznalo, že to prostě je neprůchodné,“ upozornil. Německo si naopak podle bývalého českého velvyslance musí přiznat, že pakliže se turecké obyvatelstvo vysloví pro změnu ústavy, nebude s tím možné nic dělat.