Belgický bezpečnostní expert: Radikální islamisty jsme podcenili. Měli jsme je za šašky

26 minut
Interview ČT24: Bezpečnostní expert Brice De Ruyver
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní složky v Belgii podcenily riziko spojené s tamními radikálními islamisty. V Interview ČT24 to řekl expert na terorismus, radikalizaci a kriminalitu Brice De Ruyver. „Zcela jistě jsme podcenili fakt, že jsme ztratili z našeho dozoru některé radikální skupiny. V té době to byly malé skupiny. Trvalo nám příliš dlouho, než jsme pochopili, že některé z nich se zaobíraly velkými plány, prováděly nábor pro tzv. Islámský stát,“ uvedl v rozhovoru.

Povědomí o možném nebezpečí podle De Ruyvera existovalo už dřív. „Velmi dobře jsme to věděli už na konci devadesátých let, když jsme úspěšně rozbili některé radikální skupiny, které tu sice nesídlily, ale měly v Belgii své sítě, operovaly z Alžírska a podobně. Když jsme je rozprášili, pochopili jsme moc dobře, že je tu šance, že jednoho dne se také staneme oběťmi,“ konstatoval expert.

Definitivně to bylo jasné po útoku v Madridu v roce 2004 a po atentátech v Londýně v roce 2005, dodal. „Také v Nizozemsku jsme měli po roce 2000 některé, i když je možná nenazvete teroristickými atentáty, ale útoky od radikálních živlů, které měly vážný dopad nejen na Nizozemsko, ale také na sousední země,“ doplnil De Ruyver.

Hrozby radikálů jsme měli za povídačky

Belgie ale podle něj podcenila bezpečnostní riziko, které představovaly některé radikální skupiny. Například skupina Šaría pro Belgii už v roce 2012 hlásala, že chce zničit Atomium a belgické království a že chce nastolit v zemi chalífát.

„Podcenili jsme tato hnutí. Pohlíželi jsme na ně jako na šašky, šílence, co přichází s neuvěřitelnými povídačkami. Nikdo nepochopil, že ve stejnou chvíli rekrutovali mladíky, zranitelnou mládež v muslimské komunitě,“ podotkl De Ruyver.

Velice často šlo podle něj o lidi se stejným profilem. Mladé kriminálníky, kteří sice neměli závažnou zločineckou kariéru, ale stejně se dostali do vězení. „Měli hodně problémů, jako podíl na ilegální ekonomice, tedy prodej drog, zbraní a všechny tyto věci. Později jsme je nazývali generací bez budoucnosti,“ dodal expert.

Šaría pro Belgii jim na jedné straně nabídla jakousi perspektivu, na druhou stranu pak na ně použila všechno, co vyprodukoval tzv. Islámský stát. Zvlášť fakt, že ISIS monopolizoval sociální média, měl na tyto mladíky enormní dopad.
Brice De Ruyver
belgický bezpečnostní expert

Naprostá většina muslimského světa ale není šťastná z toho, že je spojovaná s těmito radikálními elementy, upozornil. Většina muslimů, kteří jsou v Evropě, tady podle něj vede svůj život, pracuje, buduje si své životy a vidí zde budoucnost pro své děti. Líheň pro radikály podle něj představují jedinci, kteří v určitou chvíli neuspěli a připadají si ztracení.

Dopad terorismu se bude zmenšovat

To, jak se bude riziko terorismu dále vyvíjet, je podle De Ruyvera těžké předpovědět, protože není jasné, co se stane s tzv. Islámským státem po jeho případném zničení. Vracející se jednotlivce bude třeba zadržet, varuje. Zároveň připomíná, že současná vlna terorismu je v dějinách už čtvrtou.

„Když začneme počátkem dvacátého století, tak to byl anarchistický terorismus. Pak teroristická hnutí za nezávislost. Na konci 60. let až do 80. let jsme měli extremistické levicové i pravicové teroristické skupiny. Nyní máme teroristické hnutí, které začalo, řekněme, na základě inspirace náboženstvím, ale samozřejmě můžeme vážně pochybovat o tom, že mají co do činění s náboženstvím. Myslím, že jsme ve fázi, kdy se dopad bude zmenšovat – čím dřív, tím líp – ale budou tu následky,“ domnívá se De Ruyver.

Výbuch v bruselském metru na stanici Maalbeek
Zdroj: Reuters

Těžké je podle něj odhadnout i to, co se stane v globálním měřítku. Všude na světě je vidět hodně napětí. „Když jde o přístup hlavních hráčů, jako Spojených států, Ruska, Číny – tak pak je zas velice těžké říct, co se odehraje ohledně politiky prezidenta Trumpa. Nikdo neví, Trump je mimochodem naprosto nevypočitatelný,“ varuje s tím, že očekávat lze úplně všechno.

„Žijeme ve velice nebezpečných časech. Každý vidí, že stabilita, kterou jsme měli po druhé světové válce po desetiletí, mizí. Ale je jisté, že jednoho dne budeme mít pátou teroristickou vlnu, která přes nás přejde. Samozřejmě, nyní jsme připravení na to, co se stalo v posledních deseti, dvaceti letech. Ale budeme připravení na další teroristické hnutí úplně jiného druhu? Těžko říct,“ uzavírá De Ruyver.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...