Napětí v Berlíně. Politici kritizují Seehofera, že chce z útoku vykřesat politické body

Šéf bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer čelí kritice napříč politickým spektrem, že zneužil útoku v Berlíně k politickému boji. Seehofer půl dne po teroristickém činu vyzval ke změně vládní migrační a bezpečnostní politiky v Německu. Politik tvrdí, že mu o politické body nejde – změna je prý nutná.

Přístup Berlína k uprchlické krizi se mění

Před necelým rokem a půl Merkelová zvala běžence uvízlé v Budapešti do země, od té doby se ale mnohé změnilo – Německo zažilo několik teroristických útoků a Berlín postupně v migrační otázce přitvrzoval.

„Byly přiznány další bezpečné země, zrychluje se vysídlení, snížil se stupeň právní ochrany uprchlíků. Celé Německo reaguje na tu situaci, která nastala a se kterou se musí vypořádat,“ konstatoval odborník na Německo Tomáš Nigrin.

Do Německa loni dorazilo skoro 900 tisíc imigrantů. „Situace se zklidnila, nebudí už dojem absolutní nezvladatelnosti, jako tomu bylo před rokem a půl. Podařilo se uprchlíky rozdělit do jednotlivých center. Probíhají integrační kurzy a několik desítek tisíc běženců už pracuje,“ sdělil Nigrin.

Velmi vstřícný postoj Merkelové k uprchlíkům zažehnul spory mezi její CDU a sesterskou CSU. Ta dlouhodobě požaduje zavedení ročního limitu počtu uprchlíků, které Německo ročně přijme, jež by stanovila na 200 tisíc.

Nedávno se kancléřka poprvé po 11 letech nezúčastnila sjezdu CSU. „Po sjezdu se zdálo, že se situace začne uklidňovat, obě strany se dohodly na rozhovorech, byl to ale Seehofer, kdo po pondělních útocích velice tvrdě zaútočil na azylovou politiku Merkelové,“ podotkl Nigrin.

Seehofer: Změnit politiku je naše povinnost vůči obětem

Policie po atentátu zadržovala jako podezřelého uprchlíka z Pákistánu, na což Seehofer okamžitě zareagoval. „Jsme povinni vůči obětem, postiženým lidem a všemu obyvatelstvu přehodnotit a nově nastavit celou naši imigrační a bezpečnostní politiku,“ řekl pouhých 14 hodin po útoku.

CSU dělá ukvapené závěry. Za útočníka automaticky označila radikálního muslima a ještě navíc takovým způsobem, že to vyznívá tak, že to byl určitě člověk, který přišel s poslední uprchlickou vlnou. Samozřejmě je to pravděpodobné, ale policie ještě pachatele nemá.
Zuzana Lizcová
analytička AMO

Muž byl ale nakonec propuštěn kvůli nedostatku důkazů. Policie přiznala, že se zřejmě nejedná o skutečného pachatele útoku. Seehofer pak za svá slova sklidil řadu kritických ohlasů ze strany opozice i vlády. „Co když pachatel pochází z tuzemska nebo z některé ze sousedních zemí, jako v případě atentátů v Nice nebo v Bruselu?“ upozornil Laschet.

Politici by podle něj neměli vyvozovat závěry dřív, než vyšetřovatelé zjistí fakta. „Právě to, co teď slyšíme z Bavorska, je v této situaci skutečně neslušné,“ uvedl primátor Berlína a sociální demokrat Michael Müller na adresu bavorského premiéra.

Teroristické útoky se staly i v Bavorsku, upozornil s odkazem na atentáty ve Würzburgu a Ansbachu z letošního léta. „Kdyby to bylo tak jednoduché odpovědět dvěma, třemi opatřeními, pak je mohl Seehofer přijmout,“ dodal berlínský primátor.

Podle odbornice na bezpečnost strany Zelených Irene Mihalicové jsou požadavky CSU výsledkem konkurenčního boje bavorských konzervativců s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), jejíž politici po berlínském útoku spolkovou vládu tvrdě kritizovali.

„CSU se dlouhodobě profiluje jako konzervativnější součást sesterského spojení CDU a CSU, takže tato témata jsou pro ni velice důležitá z hlediska postavení strany v rámci Německa i Bavorska,“ podotkla analytička AMO Zuzana Lizcová.

CSU by ráda více zapojila armádu

Seehofer se ale brání. „Nedělám to proto, abych získal laciné body,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung. I kdyby se ukázalo, že pachatel atentátu nebyl uprchlík, je přesto důležité usilovat o zvýšení bezpečnosti ve všech ohledech, uvedl bavorský premiér. Jeho strana přišla s požadavkem, aby spolková vláda rozšířila možnosti nasazení armády ve vnitrozemí. Tento krok by podle ní pomohl policii, ostatní partaje to ale odmítají.

V září 2017 čekají Německo klíčové parlamentní volby. Merkelová už avizovala, že se chce stát opět kancléřkou. „Volby to budou velice těžké kvůli tomu, co se v Německu odehrává a co každého Němce nějakým způsobem zasáhne. Pokud by nenastaly nějaké výrazné vnější vlivy, které Merkelová neovlivní, tak je ale dost pravděpodobné, že by volby mohla vyhrát,“ podotkl Nigrin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent v Minneapolisu zastřelil ženu, starosta odmítá slova o sebeobraně

Imigrační agent zastřelil v americkém Minneapolisu ženu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) střílel v sebeobraně. Starosta Minneapolisu Jacob Frey tvrzení ale zpochybňuje s odkazem na video z incidentu, který se stal v rámci nové série protiimigračních razií, jež ve velkých městech nařídil americký prezident Donald Trump. Frey také vyjádřil přesvědčení, že imigrační agenti způsobují chaos, a požádal, aby opustili město.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Dvě ukrajinské oblasti jsou po ruských útocích téměř bez proudu

Po ruských útocích jsou téměř úplně přerušeny dodávky elektřiny v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti na Ukrajině. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo energetiky. Invazní jednotky udeřily také na přístavy v Oděské oblasti, útok si vyžádal dvě oběti. Osm raněných je po ruském náletu i ve městě Kryvyj Rih, uvedl starosta Oleksandr Vilkul. Stav dvou raněných označil za vážný.
před 1 hhodinou

Bílý dům od Venezuely požaduje omezení vztahů s Čínou i Ruskem

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce dodavatelům americké armády zakázat dividendy

Americký prezident Donald Trump chce zbrojním a dalším společnostem dodávajícím americké armádě zakázat vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií. Také chce omezit výši odměn pro jejich vedení. Uvedl to na své sociální síti Truth Social s tím, že dodavatelé podle něj nevyrábějí vojenské vybavení dostatečně rychle. Akcie zbrojovek na newyorské burze, které do té doby mírně rostly, se po tomto oznámení začaly propadat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané se zmocnili pronásledovaného tankeru

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM). Rusko předtím vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker, dříve známý jako Bella 1 a plující pod ruskou vlajkou, doprovodily, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Moskva zásah USA odsoudila a uvedla, že požaduje, aby USA s Rusy na tankeru zacházely humánně a umožnily jejich návrat do vlasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Mráz dál komplikuje dopravu v Evropě, ruší se i letecká spojení s Prahou

Zimní počasí opět narušilo dopravu v některých evropských zemích, na něž udeřila první letošní zimní bouře Goretti. Amsterdamské letiště Schiphol zrušilo stovky letů, v Paříži nejezdily autobusy a nevyjely i některé vlaky Eurostar z Londýna. Ruzyňské letiště hlásí zrušení všech spojů s Nizozemskem a zpoždění letů mezi Francií a Českem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie se na pohřbu rozloučila s filmovou legendou Brigitte Bardotovou

V jihofrancouzském Saint-Tropez se ve středu uskutečnil pohřeb francouzské filmové ikony a také ochránkyně práv zvířat Brigitte Bardotové, která zemřela 28. prosince ve věku 91 let. Její manžel Bernard d’Ormale v úterý podle magazínu Paris Match za příčinu úmrtí označil rakovinu. Obřad se konal v katolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie za přítomnosti hostů pozvaných rodinou herečky a Nadací Brigitte Bardotové na ochranu zvířat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj vyjádřil po příletu na Kypr naději, že se blíží členství Ukrajiny v EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...