Napětí v Berlíně. Politici kritizují Seehofera, že chce z útoku vykřesat politické body

Šéf bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer čelí kritice napříč politickým spektrem, že zneužil útoku v Berlíně k politickému boji. Seehofer půl dne po teroristickém činu vyzval ke změně vládní migrační a bezpečnostní politiky v Německu. Politik tvrdí, že mu o politické body nejde – změna je prý nutná.

Přístup Berlína k uprchlické krizi se mění

Před necelým rokem a půl Merkelová zvala běžence uvízlé v Budapešti do země, od té doby se ale mnohé změnilo – Německo zažilo několik teroristických útoků a Berlín postupně v migrační otázce přitvrzoval.

„Byly přiznány další bezpečné země, zrychluje se vysídlení, snížil se stupeň právní ochrany uprchlíků. Celé Německo reaguje na tu situaci, která nastala a se kterou se musí vypořádat,“ konstatoval odborník na Německo Tomáš Nigrin.

Do Německa loni dorazilo skoro 900 tisíc imigrantů. „Situace se zklidnila, nebudí už dojem absolutní nezvladatelnosti, jako tomu bylo před rokem a půl. Podařilo se uprchlíky rozdělit do jednotlivých center. Probíhají integrační kurzy a několik desítek tisíc běženců už pracuje,“ sdělil Nigrin.

Velmi vstřícný postoj Merkelové k uprchlíkům zažehnul spory mezi její CDU a sesterskou CSU. Ta dlouhodobě požaduje zavedení ročního limitu počtu uprchlíků, které Německo ročně přijme, jež by stanovila na 200 tisíc.

Nedávno se kancléřka poprvé po 11 letech nezúčastnila sjezdu CSU. „Po sjezdu se zdálo, že se situace začne uklidňovat, obě strany se dohodly na rozhovorech, byl to ale Seehofer, kdo po pondělních útocích velice tvrdě zaútočil na azylovou politiku Merkelové,“ podotkl Nigrin.

Seehofer: Změnit politiku je naše povinnost vůči obětem

Policie po atentátu zadržovala jako podezřelého uprchlíka z Pákistánu, na což Seehofer okamžitě zareagoval. „Jsme povinni vůči obětem, postiženým lidem a všemu obyvatelstvu přehodnotit a nově nastavit celou naši imigrační a bezpečnostní politiku,“ řekl pouhých 14 hodin po útoku.

CSU dělá ukvapené závěry. Za útočníka automaticky označila radikálního muslima a ještě navíc takovým způsobem, že to vyznívá tak, že to byl určitě člověk, který přišel s poslední uprchlickou vlnou. Samozřejmě je to pravděpodobné, ale policie ještě pachatele nemá.
Zuzana Lizcová
analytička AMO

Muž byl ale nakonec propuštěn kvůli nedostatku důkazů. Policie přiznala, že se zřejmě nejedná o skutečného pachatele útoku. Seehofer pak za svá slova sklidil řadu kritických ohlasů ze strany opozice i vlády. „Co když pachatel pochází z tuzemska nebo z některé ze sousedních zemí, jako v případě atentátů v Nice nebo v Bruselu?“ upozornil Laschet.

Politici by podle něj neměli vyvozovat závěry dřív, než vyšetřovatelé zjistí fakta. „Právě to, co teď slyšíme z Bavorska, je v této situaci skutečně neslušné,“ uvedl primátor Berlína a sociální demokrat Michael Müller na adresu bavorského premiéra.

Teroristické útoky se staly i v Bavorsku, upozornil s odkazem na atentáty ve Würzburgu a Ansbachu z letošního léta. „Kdyby to bylo tak jednoduché odpovědět dvěma, třemi opatřeními, pak je mohl Seehofer přijmout,“ dodal berlínský primátor.

Podle odbornice na bezpečnost strany Zelených Irene Mihalicové jsou požadavky CSU výsledkem konkurenčního boje bavorských konzervativců s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), jejíž politici po berlínském útoku spolkovou vládu tvrdě kritizovali.

„CSU se dlouhodobě profiluje jako konzervativnější součást sesterského spojení CDU a CSU, takže tato témata jsou pro ni velice důležitá z hlediska postavení strany v rámci Německa i Bavorska,“ podotkla analytička AMO Zuzana Lizcová.

CSU by ráda více zapojila armádu

Seehofer se ale brání. „Nedělám to proto, abych získal laciné body,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung. I kdyby se ukázalo, že pachatel atentátu nebyl uprchlík, je přesto důležité usilovat o zvýšení bezpečnosti ve všech ohledech, uvedl bavorský premiér. Jeho strana přišla s požadavkem, aby spolková vláda rozšířila možnosti nasazení armády ve vnitrozemí. Tento krok by podle ní pomohl policii, ostatní partaje to ale odmítají.

V září 2017 čekají Německo klíčové parlamentní volby. Merkelová už avizovala, že se chce stát opět kancléřkou. „Volby to budou velice těžké kvůli tomu, co se v Německu odehrává a co každého Němce nějakým způsobem zasáhne. Pokud by nenastaly nějaké výrazné vnější vlivy, které Merkelová neovlivní, tak je ale dost pravděpodobné, že by volby mohla vyhrát,“ podotkl Nigrin.