V jejích očích jde o zkoušku společné evropské síly a morálních tradic, kroky v otázce uprchlíků přitom čím dál víc rozdělují nejen německou společnost, ale také politiku – včetně nejbližších spojenců. Podle aktuálních propočtů by do Německa mohlo přijít až milion žadatelů o azyl a sílí hlasy těch, kdo mají otevřené dveře Německa za chybu, která se do budoucna zemi vymstí. Hromosvodem zlosti přitom není nikdo jiný než samotná kancléřka.
Od kancléřčiny dobré vůle se odvrací spojenci i část voličů
Přetíženým spolkovým zemím, v první řadě zejména Bavorsku, začíná pomalu docházet trpělivost. Tamní CSU vstřícnou imigrační politiku příliš nesdílí, což dal v minulých vědět i spolkový premiér Horst Seehofer. Podle něj byla slova Merkelové o ochotě vyjít vstříc všem, kdo pomoc potřebují, nepříliš uvážená.
Většina běženců, kteří do Německa přicházejí, překračuje hranice země právě v Bavorsku a jejich rozdělování mezi ostatní spolkové země jde pomalu. Seehofer prohlásil, že největší spolková země tento stav nemůže dále snášet.
Horst Seehofer
„V současnosti odvádíme většinu práce za celou Evropu. To se musí změnit," prohlásil s tím, že většina politiků se snaží v souvislosti s běženci zalíbit lidem, aniž by odváděli skutečnou práci. Z Berlína podle něj zaznívají pouze "hřejivá slova" a vysoce postavení politici si chodí prohlížet zařízení pro běžence a fotí se s nimi, ačkoli taková setkání nemají reálný přínos.
Šéf CSU dokonce pozval do Bavorska nejhlasitějšího oponenta Merkelové – maďarského premiéra Viktora Orbána. "Premiér Orbán dělá z velké části to, co mu nařizují dublinská a schengenská úmluva - na rozdíl třeba od Řecka. Proto s ním musíme jednat," poukázal přední člen CSU Manfred Weber na dohody, které určují pravidla pro volný pohyb v EU a evropské azylové právo.
Kritiku sklízí vláda právě za neschopnost urychlit azylové řízení. I navzdory hraničním kontrolám dál do Bavorska přichází 5 tisíc uprchlíků denně. Komplikovaná byrokracie má podíl na přeplněných ubytovnách i na frontách u registračních center. Přímo v Berlíně už například rozhořčení uprchlíci dvakrát napadli ochranku.
Vstřícnost Merkelové jako rozbuška emocí (zdroj: ČT24)
Angela Merkelová zřejmě bude muset sáhnout hluboko do spolkového rozpočtu, aby lokální politiky uklidnila. Ve čtvrtek se ostatně se zástupci jednotlivých spolkových zemí dohodla na první finanční pomoci. Po dobu vyřizování žádostí o azyl bude za každého uprchlíka vláda vyplácet měsíčně 670 eur (přes 18 tisíc korun). Berlín vychází z předpokladů, že se opatření dotkne kolem 800 tisíc běženců a že azylové řízení s nimi potrvá v průměru pět měsíců.
Zdaleka nejtěžší bitvu o navrácení renomé zřejmě Merkelová svede u samotných voličů. Podle aktuálních průzkumů má podporu pouhých 49 procent, což je zatím nejméně v letošním roce. Mezi přívrženci své Křesťanskodemokratické strany (CDU) se Merkelová stále těší velmi vysoké podpoře 89 procent. U voličů sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) z Bavorska je to ale jen 74 procent.
Z oslabení sympatií vůči kancléřce však neprofituje její hlavní politický soupeř, vicekancléř a předseda sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel. V otázce, koho by upřednostňovali na kancléřském postu, se o 36 procent víc respondentů postavilo za stávající šéfku kabinetu. Gabriela chce jako kancléře jen 13 procent dotázaných.