Merkelová nechce otevírat další kapitoly přístupových rozhovorů s Tureckem

Podle mluvčího německé vlády nechce kancléřka Angela Merkelová otevírat další kapitoly v jednáních o přistoupení Turecka k Evropské unii. Mluvčí reagoval na zprávu deníku Bild, podle které už Merkelová nechce pokračovat v jednání o členství Turecka v Unii. List se odvolával na zdroje z jednání poslanců kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU).

„Pozice kancléřky Merkelové k přístupovým rozhovorům (s Tureckem) se nezměnila,“ řekl mluvčí Steffen Seibert na dotaz novinářů ohledně zpráv médií. „EU a Turecko vyjednávají roky, aniž by předem určovali výsledek. Za současných okolností není myslitelné otevírat další kapitoly rozhovorů,“ dodal.

Podle deníku Bild řekla Merkelová v úterý poslancům své Křesťanskodemokratické unie (CDU), že chce úplně zastavit vyjednávání o členství Turecka v EU. List se odvolával na nejmenované zdroje, jež se schůzky zúčastnily.

Výklad, který dal Bild kancléřčiným slovům, ale už před Seibertem zpochybnila německá zpravodajská televize n-tv, podle které se v postoji vlády Merkelové k Turecku nic nezměnilo. Televizní stanice s odvoláním na nejmenovaného poslance CDU uvedla, že Merkelová nadále odmítá ukončit přístupová jednání s Ankarou. Neotevírání nových kapitol v přístupových rozhovorech je podle n-tv dlouhodobě společným postojem v EU, nejedná se prý o novinku či požadavek Merkelové.

Kancléřka byla podle n-tv vždy proti tureckému členství v EU, zároveň ale nechtěla přerušit přístupová jednání s Ankarou. Televize tento postoj označuje za rozporuplný, skrývá se za ním ovšem snaha udržet si přes přístupové rozhovory vliv na politický vývoj v Turecku.

Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou napjaté od nezdařeného červencového pokusu o puč proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Někteří představitelé členských států EU, hlavně z Rakouska a Dánska, vyzvali k ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou, které oficiálně začaly v roce 2005. Ke zmrazení těchto jednání kvůli postupu turecké vlády vůči opozici vyzval minulý týden i Evropský parlament (EP).

Prezident Erdogan v úterý v reakci na krok EP prohlásil, že pokud jde o členství v Evropské unii, Turecko ještě na tuto možnost zcela nezanevřelo. Dodal nicméně, že Ankara má i jiné alternativy. Už předtím pohrozil otevřením turecké hranice pro uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy.

Dříve Erdogan uvedl, že se Turecko může sblížit s Šanghajskou organizací spolupráce (SCO). Tento asijský bezpečnostní blok vedený Ruskem a Čínou je analytiky považován za pokus o vytvoření protiváhy USA, které jsou hlavní silou v NATO, jehož členem je i Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 22 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 58 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...