Obyvatelé Kuby, kubánští exulanti v USA i světoví státníci reagují na úmrtí Fidela Castra. Zatímco v Havaně zavládl smutek, v americkém Miami – domově početné kubánské exulantské komunity – začal dav mávající kubánskými vlajkami tančit, jásat a bušit do pánví a kastrolů. Světoví politici mluví o tom, že odešel „velký přítel“, ale také „tyran a zločinec“.
Mezi prvními, kdo se ke Castrovu úmrtí vyjádřili, byl levicový venezuelský prezident Nicolás Maduro, indický premiér Naréndra Módí či francouzský prezident Francois Hollande. Podle něj Castro „zosobňoval kubánskou revoluci ve všech nadějích, které vyvolala, i ve všech zklamáních, která přinesla“.
Castro za studené války dokázal pro Kubánce ztělesňovat hrdost nad odmítnutím cizí nadvlády, uvedl francouzský prezident. Zároveň prohlásil, že americké embargo proti Kubě by mělo být „definitivně zrušeno“.
Obama nabídl Kubáncům „přátelskou ruku“
Dosluhující americký prezident Barack Obama vyslovil upřímnou soustrast Castrově rodině. „V našich myšlenkách a modlitbách jsme s kubánským lidem,“ uvedl. Až budou Kubánci v následujících dnech „vzpomínat na minulost a hledět do budoucnosti“, musí vědět, že mají ve Spojených státech „přítele a partnera“, řekl končící šéf Bílého domu.
Obrovský vliv „jedinečné postavy“ Fidela Castra na lidi a na svět kolem zaznamená a bude soudit historie, řekl rovněž Obama.
Americký prezident Kubáncům nabídl přátelství Spojených států. Američané podle Obamových slov se současným vedením ostrovního státu „tvrdě pracovali“ na tom, aby za sebou nechali minulost, která se šest desítek let nesla ve znamení „sporu a hlubokých politických neshod“.
Zvolený prezident Donald Trump nejprve reagoval na Twitteru jen prostým konstatováním: „Fidel Castro je mrtev!“ Později dodal, že Castro byl brutální diktátor, který utlačoval svůj lid. „Naše administrativa udělá vše, co bude moci, aby zajistila, že kubánský lid bude konečně moci nastoupit svou cestu směrem k prosperitě a ke svobodě,“ uvedl Trump v prohlášení.
Kuba je podle zvoleného amerického prezidenta nadále „totalitním ostrovem“. Trump ale vyjádřil naději, že smrt bývalého kubánského vůdce je začátkem „odklonu od hrůz“, které museli Kubánci snášet příliš dlouho, a příklonem k budoucnosti, „v níž bude úžasný kubánský lid žít ve svobodě, kterou si právem zaslouží“.
Castro zanechává odkaz „popravčích čet, krádeží, nepředstavitelného utrpení, chudoby a popírání základních lidských práv,“ napsal Trump v prohlášení. Trump během předvolební kampaně hrozil, že zvrátí Obamovy vstřícné kroky směřující k obnovení vztahů USA s Kubou. Jako argument používal obavu o náboženské svobody.
Rusové si Castra připomínají ve velkém
Soustrast nad úmrtím vůdce kubánské revoluce vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin. Jméno Fidela Castra se stalo symbolem celé epochy v moderních světových dějinách, citovala Putina jeho tisková služba. Šéf Kremlu rovněž ocenil Castrovo dílo v podobě „svobodné a nezávislé Kuby, která se stala vlivným členem mezinárodního společenství i inspirujícím příkladem pro mnoho zemí a národů“.
Putin označil Castra za upřímného a spolehlivého přítele Ruska, který významně přispěl k rozvoji vzájemných vztahů. Předseda moskevského sněmu Alexej Šapošnikov nastolil otázku zřízení památníku Fidela Castra v ruské metropoli a pojmenování jedné z moskevských ulic po této „osobnosti nesmírného významu“, což jistě najde podporu „v srdcích a myslích Moskvanů“.
Kromě politiků si bývalého kubánského diktátora připomínají i běžní Rusové. „V Rusku se na Fidela Castra vzpomíná opravdu hodně, je tady totiž dlouhodobě vnímán velmi pozitivně. Lidé přicházejí s květinami ke kubánské ambasádě, státní televize mění vysílací program, například První kanál místo soutěže Chcete být milionářem nasazuje film Kuba, moje láska,“ popsal zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský.
Představitelé EU a OSN vyjádřili soustrast
Předseda Evropské komise Jean-Paul Juncker označil Castra za zosobnění kubánské revoluce a za jednu z historických osobností minulého století, jejíž odkaz bude teprve posouzen. Juncker v prohlášení uvedl, že smrtí Castra „svět přišel o muže, který byl pro mnohé hrdinou“. „Změnil směřování své země a jeho vliv dalece přesáhl její hranice. Jeho odkaz posoudí historie,“ dodal Juncker a vyjádřil soustrast Castrově rodině i Kubáncům.
Obdobně kondolovala Castrově blízkým místopředsedkyně EK a šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Zesnulého označila za muže plného odhodlání a za historickou osobnost. „Zemřel v době velkých výzev a nejistot a také v době velkých změn ve své zemi,“ dodala Mogheriniová s tím, že Evropská unie bude pokračovat ve své angažovanosti vůči Kubě.
Upřímnou soustrast rodině a kubánskému lidu vyjádřil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Kubáncům nabídl podporu mezinárodní organizace „v době národního smutku“. Během Castrovy vlády podle něj ostrov udělal pokroky v oblasti vzdělání, gramotnosti a zdraví. Pan Ki-mun vyjádřil také naději, že „Kuba bude pokračovat na cestě reforem“.
„Dobrý soudruh“ i „definitivní konec studené války“
„Soudruh Castro bude žít věčně,“ uvedl čínský prezident Si Ťin-pching a dodal, že v kubánském státníkovi ztratil čínský lid dobrého soudruha.
Hlubokou lítost nad ztrátou přítele vyjádřil salvadorský prezident Sánchez Cerén. Mexický prezident Enrique Peňa Nieto napsal na Twitter, že „Fidel Castro byl přítelem Mexika a podporoval bilaterální vztahy obou zemí založené na respektu, dialogu a solidaritě“.
Podle prohlášení indického premiéra Naréndry Módího také Indie „oplakává ztrátu velkého přítele“. Podle ministerského předsedy byl Castro jednou z nejkultovnějších osobností dvacátého století. Ke kondolenci se připojil i indický prezident Pranab Mukherdží.
První a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov ocenil Castra za to, že „posílil Kubu“ v období „tvrdé americké blokády“. Přínos kubánského vůdce vyzdvihl také venezuelský prezident Maduro, jenž vyzval všechny světové revolucionáře, aby „pokračovali v odkazu“ otce kubánské revoluce.
„Kuba nikdy nikoho neohrožovala, jen chtěla žít vlastním životem. Mnozí ji za tuto odvahu nenáviděli,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico, jehož země toto pololetí předsedá Evropské unii. Španělský premiér Mariano Rajoy ocenil Castra jako „historickou postavu“ s „velkým vlivem“ na celý region. Podle šéfa belgické vlády Charlese Michela „se obrací důležitá stránka ve světových dějinách“, jde o „definitivní konec studené války“.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson na Twitteru napsal, že Castrova smrt znamená konec jedné éry na Kubě a začátek éry nové pro tamní obyvatele. Castrovo vedení kubánské revoluce v roce 1959 „z něj učinilo historickou, byť kontroverzní postavu“, uvedl Johnson v prohlášení a dodal, že Británie bude nadále spolupracovat s Kubou v celé škále oblastí včetně lidských práv.
Za smutnou zprávu označil informaci o smrti Castra papež František, který dodal, že se bude modlit za jeho klidné spočinutí. Upřímnou soustrast vyslovil ve španělsky proneseném vzkazu adresovaném Fidelovu bratrovi a současnému nejvyššímu kubánskému představiteli Raúlu Castrovi. František se s Castrem setkal loni při návštěvě Kuby. Bývalý kubánský diktátor o sobě prohlašoval, že je ateista. Byl nicméně křtěný jako katolík a vychovaný ve školách vedených jezuity.
Bolivijský prezident Evo Morales napsal na Twitteru, že Castro byl „jedním z vůdců, který nás naučil bojovat za svrchovanost státu a důstojnost lidí světa“. Řecký levicový premiér Alexis Tsipras reagoval slovy: „Sbohem, commandante. Až do věčného vítězství lidu“. „Jsem hrozně smutný, protože to je, jako by mi zemřel druhý otec,“ uvedl argentinský fotbalista Diego Maradona, kterého s Castrem pojilo přátelství.
Havana truchlí
Obyvatelé kubánského hlavního města reagují na zprávu Castra se smutkem. „Jsem z toho hodně rozrušená. Bez ohledu na cokoli byl veřejnou osobností, kterou celý svět respektoval a miloval,“ citovala agentury Reuters studentku z Havany Sariel Valdespinovou.
Patnáctiletý Carlos Rodríguez byl v havanské čtvrti Miramar, když se dozvěděl o Castrově úmrtí. „Fidel? Fidel?“ prohlásil a nevěřícně se udeřil do čela. „To jsem tedy nečekal. Vždycky jsme si mysleli, že bude žít navždy. To nemůže být pravda.“
„Je to tragédie,“ řekla agentuře AP 22letá havanská zdravotní sestra Dayan Montalvová. „Všichni jsme s ním vyrůstali. Ta zpráva, kterou jsme se právě dozvěděli, mě opravdu ranila.“
Kuba vyhlásila devítidenní státní smutek, pohřeb Castra se podle kubánské tiskové agentury Prensa Latina uskuteční 4. prosince. Do té doby mají mít Kubánci možnost rozloučit se s Fidelem Castrem na pietních akcích po celé zemi.
Z kubánského exilu a opozice zní kritika
Z kubánského exilu a z disidentských kruhů zaznívají odlišné reakce. Ileana Rosová Lehtinenová, první Američanka kubánského původu zvolená do amerického Kongresu, označila Castra za „tyrana a zločince“ a jeho smrt uvítala jako „příležitost usilovat o Kubu, která bude svobodná, demokratická a prosperující“.
Kubánská disidentka a bloggerka Yoani Sánchezová komentovala Castrovu smrt slovy: „Už chybí jen několik hodin do prvního úsvitu mého života bez Fidela Castra.“
Diametrálně odlišná nálada než v Havaně zavládla také v nejsilnější baště kubánských emigrantů v Miami, kde podle informací zpravodajského serveru BBC News mnozí lidé začali slavit a odpalovat zábavní pyrotechniku. Kubánci v Miami se scházejí v restauracích a na mnoha veřejných místech, sdělil BBC Luis Luis Fajardo z Miami.
„Valná většina americké kubánské komunity je velmi ostře vyhraněná proti Fidelovi i Raúlovi Castrovým. Když se v 90. letech minulého století zhroutil Sovětský svaz, zažívali Kubánci obrovské těžkosti. Mnoho lidí teď říká, že když je Fidel Castro mrtvý, mohla by Kuba zažít změny, po jakých volali,“ dodal.
