Evropský soud pro lidská práva zamítl žalobu pozůstalých po obětech masakru v bosenské Srebrenici, kteří u štrasburského soudu napadli rozhodnutí nizozemské prokuratury trestně nestíhat tři nizozemské důstojníky. Příbuzní trojice bosenských mužů Nizozemce obviňovali z toho, že jednotky OSN pod jejich velením nechaly jejich blízké napospas bosenskosrbským ozbrojeným silám.
Soud zamítl stížnost příbuzných obětí ze Srebrenici. Modré přilby nechybovaly
Pozůstalí uváděli, že nizozemské modré přilby vystavily muže riziku pravděpodobné smrti, „i když věděly, co se jim nejspíš stane“. Nizozemské úřady podle nich událost nechtěly vyšetřit a důstojníky stíhat.
Soud ale ve svém rozhodnutí konstatoval, že nizozemské úřady „incident řádně vyšetřily a dostatečně zvážily žádost (pozůstalých) o trestní stíhání“. Nizozemská justice podle něj došla ke stejnému závěru jako Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), tedy že nizozemští vojáci nemohli vědět o hrozícím masakru a jeho rozsahu. Byli kromě toho slabě vyzbrojeni a jejich situaci neulehčoval ani mandát, který neumožňoval účinně zasáhnout do případného konfliktu.
Masakr ve Srebrenici byl nejhorším krveprolitím v Evropě od druhé světové války. Bosenskosrbské ozbrojené síly v červenci 1995 na sklonku války v Bosně dobyly tuto enklávu, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily asi 8 tisíc bosenských Muslimů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.
Neznámá žena truchlí na hřbitově v Potočari nedaleko Srebrenice
Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Až na 20 let skončili ve vězení například členové srbské polovojenské jednotky Škorpioni, kteří čelili spravedlnosti poté, co se záznam jejich činu dostal v roce 2005 na obrazovky.
Za strůjce masakru jsou považováni dva muži, někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić. Ten dostal u ICTY 40 let vězení, když ho soud uznal vinným v deseti z 11 bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Proti trestu se letos v červenci odvolal. Mladić na verdikt stále čeká.