Hlavního záměru Pařížské klimatické dohody, tedy udržení vzestupu průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období pod dvěma stupni Celsia, nebude možné dosáhnout, pakliže drtivá většina států, které smlouvu podepsaly, se v nejbližších letech nevytasí s ambicióznějšími cíli v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. Takové je hlavní poselství vědeckého projektu „Climate Action Tracker“, který zaštítilo několik předních německých výzkumných institucí.
Podle studie, jejíž závěry zveřejnil například časopis Nature, by se průměrná globální teplota na zeměkouli měla do roku 2100 zvýšit o 2,6–3,1 stupně Celsia, a to za předpokladu, že jednotlivé země dodrží své plány v oblasti redukce emisí skleníkových plynů, tak jak je ještě před Pařížskou konferencí předložily v podobě takzvaných dobrovolných příspěvků známých pod zkratkou INDCs (Intended Nationally Determined Contributions).
V rámci projektu „Climate Action Tracker“ byly do detailu prozkoumány dobrovolné příspěvky ze strany celkem 59 zemí, jejichž podíl na globálních emisích skleníkových plynů představoval v roce 2010 více než 80 procent.
V závislosti na ambicióznosti těchto příspěvků dospěli vědci ke zjištění, že pouze pět států z 59 zemí – Bhútán, Kostarika, Etiopie, Maroko a Gambie – přišlo s takovým plánem snížení emisí skleníkových plynů, jehož realizace by byla v souladu s cílem vymezeným v Pařížské dohodě, tedy udržet míru globálního oteplování pod dvěma stupni.
„Všechny ostatní země obdržely hodnocení 'medium' (střední) nebo 'inadequate' (neadekvátní), což znamená, že u těchto států je třeba, aby redukovaly emise ve větší míře než předložily v dobrovolných příspěvcích a tím pádem byl zajištěn jejich spravedlivý podíl na dostatečném snižování emisí pro to, aby byl s velkou pravděpodobností udržen limit oteplování pod 2 stupně Celsia,“ vysvětlila spoluautorka studie Louise Jeffreyová z Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu (PIK).
Přidat musí EU, Čína i USA
Výzkum zaměřený na INDCs provedl i tým vědců z Melbourne German-Australian Climate Energy College. Jedním z nejdůležitějších závěrů jejich bádání bylo vyčíslení hodnot snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země, a to v té požadované míře, která by s vysokou pravděpodobností udržela globální oteplování pod dvěma stupni Celsia.
Vědci takto kupříkladu doporučili, že Evropská unie by namísto cíle mít v roce 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent nižší (než v roce 1990) měla ve skutečnosti usilovat o jejich 67procentní snížení. Ambicióznější plány by měly v tomto směru navrhnout i Čína a Spojené státy.
