Pokud chce Evropská unie udržet počet přicházejících migrantů pod kontrolou, musí natrvalo uzavřít hranice na balkánské migrační trase. V rozhovoru pro německý deník Rheinische Post to řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.
Šéf rakouské diplomacie: Balkánská trasa musí zůstat uzavřená trvale
Po balkánské migrační trase směřovali běženci z Řecka do Rakouska a Německa – nejprve přes Maďarsko a poté, co země zavedla přísný pohraniční režim včetně vybudovaného plotu, přes Chorvatsko a Slovinsko.
Změna přišla na přelomu února a března, kdy Rakousko po nepřesvědčivých výsledcích jednoho z unijních summitů, jenž měl migraci řešit, významně omezilo počet běženců, které denně přijme na svém území. V řetězové reakci ohlásily podobné opatření i Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie. Cesta přes Balkán na západ se tak migrantům uzavřela.
GALERIE
Migrace
Kurz: Nelegální migrace ztrácí atraktivitu
Šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz nyní uvádí, že tento jarní krok změnil u migrační krize dynamiku. „Brána do Evropy byla otevřená. Teď se trend mění. Hranice jsou uzavřené a ceny, které žádají převaděči, razantně vzrostly. Nelegální migrace tak ztrácí atraktivitu,“ řekl v rozhovoru pro Rheinische Post.
Zdůraznil přitom, že příchod běženců lze brzdit jen v případě, že se podaří hranice udržet zavřené. „Balkánská trasa musí zůstat uzavřená, nemůže to být tak, že běženec z členského státu, jako je Řecko, uteče do Makedonie. Ilegální migrace (po balkánské trase) může být zastavena jenom tak dlouho, dokud nebudou chráněny naše (unijní) vnější hranice. To je úkol celé Evropské unie. Musíme samozřejmě podpořit Řecko a posílit společnou agenturu Frontex.“
Balkánská cesta
Zároveň se vrátil k loňskému vyjádření německých úřadů, které daly najevo připravenost přijmout všechny Syřany prchající před válkou. „Tato politika se ve svém celku ukázala jako nesprávná. Už tehdy jsem to říkal,“ poznamenal k tehdejšímu postoji Německa, který podporovala i kancléřka Merkelová.
Poučení a návod by podle šéfa rakouských diplomatů měla Unie hledat u Španělska a u Austrálie. „Kdo se ilegálně vydá na cestu, neprojde,“ uvedl doslova. Canberra řeší asijské přistěhovalectví mimo své centrální území. Snaží se obracet lodě mířící k australskému pobřeží, a pokud migrant dorazí k břehům, je zadržen a poslán do detenčních center na Nauru a donedávna i na ostrově Manus v Papui-Nové Guineji.
To kvůli zdejším podmínkám dostalo přezdívku „Guantánamo Pacifiku“ a australská vláda se ho nyní po světové kritice chystá uzavřít. Kurz považuje sousloví „internační tábory“ za mediální nálepku, režim na řeckém ostrově Lesbos je podle něj stejný. „Ilegální přistěhovalci musí být zastaveni na jednom centrálním místě a v ideálním případě odesláni zpět,“ dodal.
Turecko není pro Rakousko spolehlivý partner
Kurz také zopakoval dřívější vyjádření, že EU nesmí při řešení migrační krize spoléhat na Turecko, které ministr považuje za nespolehlivého partnera. „Sebevědomá, silná Evropa musí umět chránit vlastní hranice,“ řekl.
Kurzova slova přitom přicházejí v době, kdy z Ankary opakovaně zní, že dohodu o přebírání migrantů z Evropy vypoví, pokud Evropská unie nezruší svůj vízový styk s Tureckem. Naposledy se takto vyslovil turecký velvyslanec při EU Selim Yenel, podle kterého Erdoganův režim očekává zrušení víz do konce tohoto roku.
Ministr se také vyslovil pro větší tlak na země Maghrebu, aby migranty, kteří odejdou do Evropy, braly zpět. Docílil by toho i pod pohrůžkou, že jinak tyto státy přijou o veškerou finanční podporu z EU.