Turecko: Víza do EU skončí do konce roku. Nebo vypovíme uprchlickou dohodu

Pokud Turecko do konce roku nezíská bezvízový styk s Evropskou unií, přestane přijímat uprchlíky, které osmadvacítka vrací z řeckých ostrovů. V rozhovoru pro Die Welt to řekl turecký velvyslanec při Evropské unii Selim Yenel. Ankara současně očekává, že do roku 2023 rozšíří řady evropského společenství.

„Liberalizace vízového styku musí přijít ještě před koncem letošního roku, rok 2017 není přijatelný,“ oznámil velvyslanec v interview pro německý list. „V příštím roce se budou konat volby v důležitých evropských zemích, jako je Francie a Německo. Při nich by se mohly hledat argumenty, proč by turečtí občané neměli dostat bezvízový styk.“

Pro zrušení víz si Evropská unie stanovila celkem 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů.

Ankara ale podle Bruselu zatím všechny neplní a někteří eurokomisaři naznačili, že směrnice o bezvízovém cestování do konce roku nevznikne. Roli hrají i společenské čistky, které v posledních týdnech provádí režim prezidenta Erdogana poté, co ustál pokus o vojenský puč – v Unii zní hlasy kritizující Ankaru za to, že zesiluje nedemokratické tendence.

Yenel: Bez zrušení víz bychom syrské běžence přestali přijímat

Ambasador Yenel nyní pohrozil, že pokud Turci bezvízový styk nezískají, Ankara přestane plnit březnovou dohodu s EU o společném řešení migrační krize. „V takovém případě bychom neposílali do Evropy autobusem miliony uprchlíků, jak si někteří představují. Přestali bychom ale přijímat zpátky syrské uprchlíky z EU,“ řekl velvyslanec. Vyjádřil ale přesvědčení, že k takovému vývoji nedojde a březnová dohoda bude zachována.

Zároveň předpokládá, že na rozhovory nebudou mít dopady neúspěšného pokusu o vojenský převrat žádný vliv.  „EU si nemusí dělat starosti o demokracii v Turecku. Není k tomu žádný důvod,“ řekl. Podle něj je pochopitelné, že Turecko v době převratných událostí muselo přijmout výjimečná opatření.

Velvyslanec také vyjádřil přání, aby Unie dala jasněji najevo, že pokus o puč odsuzuje a že stojí na straně prezidenta Recpa Tayyipa Erdogana. „Turecko očekává, že (německá) kancléřka (Angela) Merkelová, předseda Evropské rady (Donald) Tusk, předseda Evropské komise (Jean-Claude) Juncker nebo slovenské předsednictví navštíví naši zemi. To by posílilo demokracii v Turecku a ukázalo, že jste pochopili, že demokracie byla zachráněna (před pučisty).“

Podle Yenela také Ankara nadále usiluje o vstup do Unie. „Turecká vláda chce do EU vstoupit před rokem 2023,“ řekl. „V současnosti nejsou podmínky pro vstup tak výhodné, ale to se může rychle změnit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelská armáda v úterý ráno avizovala novou vlnu úderů na Teherán a Bejrút. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
03:45Aktualizovánopřed 38 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 48 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...