Turecko: Víza do EU skončí do konce roku. Nebo vypovíme uprchlickou dohodu

Pokud Turecko do konce roku nezíská bezvízový styk s Evropskou unií, přestane přijímat uprchlíky, které osmadvacítka vrací z řeckých ostrovů. V rozhovoru pro Die Welt to řekl turecký velvyslanec při Evropské unii Selim Yenel. Ankara současně očekává, že do roku 2023 rozšíří řady evropského společenství.

„Liberalizace vízového styku musí přijít ještě před koncem letošního roku, rok 2017 není přijatelný,“ oznámil velvyslanec v interview pro německý list. „V příštím roce se budou konat volby v důležitých evropských zemích, jako je Francie a Německo. Při nich by se mohly hledat argumenty, proč by turečtí občané neměli dostat bezvízový styk.“

Pro zrušení víz si Evropská unie stanovila celkem 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů.

Ankara ale podle Bruselu zatím všechny neplní a někteří eurokomisaři naznačili, že směrnice o bezvízovém cestování do konce roku nevznikne. Roli hrají i společenské čistky, které v posledních týdnech provádí režim prezidenta Erdogana poté, co ustál pokus o vojenský puč – v Unii zní hlasy kritizující Ankaru za to, že zesiluje nedemokratické tendence.

Yenel: Bez zrušení víz bychom syrské běžence přestali přijímat

Ambasador Yenel nyní pohrozil, že pokud Turci bezvízový styk nezískají, Ankara přestane plnit březnovou dohodu s EU o společném řešení migrační krize. „V takovém případě bychom neposílali do Evropy autobusem miliony uprchlíků, jak si někteří představují. Přestali bychom ale přijímat zpátky syrské uprchlíky z EU,“ řekl velvyslanec. Vyjádřil ale přesvědčení, že k takovému vývoji nedojde a březnová dohoda bude zachována.

Zároveň předpokládá, že na rozhovory nebudou mít dopady neúspěšného pokusu o vojenský převrat žádný vliv.  „EU si nemusí dělat starosti o demokracii v Turecku. Není k tomu žádný důvod,“ řekl. Podle něj je pochopitelné, že Turecko v době převratných událostí muselo přijmout výjimečná opatření.

Velvyslanec také vyjádřil přání, aby Unie dala jasněji najevo, že pokus o puč odsuzuje a že stojí na straně prezidenta Recpa Tayyipa Erdogana. „Turecko očekává, že (německá) kancléřka (Angela) Merkelová, předseda Evropské rady (Donald) Tusk, předseda Evropské komise (Jean-Claude) Juncker nebo slovenské předsednictví navštíví naši zemi. To by posílilo demokracii v Turecku a ukázalo, že jste pochopili, že demokracie byla zachráněna (před pučisty).“

Podle Yenela také Ankara nadále usiluje o vstup do Unie. „Turecká vláda chce do EU vstoupit před rokem 2023,“ řekl. „V současnosti nejsou podmínky pro vstup tak výhodné, ale to se může rychle změnit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...