Ukrajinec, kterého Rusko věznilo na Krymu: U hranic jezdí vlaky plné zbraní

21 minut
Afanasjev: Krym se Ukrajině vrátí, až se v Rusku změní vláda
Zdroj: ČT24

Ruskem okupovaný poloostrov Krym se Ukrajině vrátí, až se v Rusku změní vláda. V pořadu Události, komentáře to řekl Ukrajinec propuštěný z ruského zajetí Hennadij Afanasjev. „A to se jednou musí stát,“ dodal s tím, že na Rusko je třeba působit politicky a diplomaticky. Na Krymu jsou prý porušována lidská práva, spekulace o vojenském vpádu Ukrajiny na poloostrov však odmítá.

„Pouze po změně vlády v Rusku se Krym a Donbas mohou Ukrajině vrátit bez ozbrojeného konfliktu,“ řekl Afanasjev, který byl Ruskem zadržován kvůli údajné podpoře teroristické činnosti na anektovaném Krymu.

„K ruské okupaci došlo, když jsem byl na Krymu. Proto jsem musel splnit svou povinnost, a sice pomoci Ukrajině zachovat svou nezávislost. A právě kvůli tomu mě zatkla FSB. Byl jsem obviněn, že jsem terorista a že se snažím, aby byl Leninův pomník vyhozen do vzduchu v Simferopolu,“ dodal Afanasjev.

Podle něj ale velká část obyvatel Krymu nevidí jako řešení ozbrojený konflikt a spíše se obracejí na mezinárodní společenství a žádají pomoc. „Zaznamenali jsme na Krymu již více než 256 případů porušení práv občana a člověka. Lidé jsou unášeni, jsou neznámo kde,“ dodal Afanasjev.

Ruští vojáci na Krymu
Zdroj: Reuters

Údajný vpád Ukrajinců na Krym byla provokace

Afanasjev také odmítá spekulace o vojenském vpádu Ukrajiny na Krym. „Z posledních informací z noci ze 6. na 7. srpna plyne, že dva ruští vojáci začali střílet na ruské pohraničníky, a ti zahynuli. Také stříleli na automobil, ve kterém zahynul třiadvacetiletý člověk a šestadvacetiletá žena, takže vlastně Rusko se pokrylo hanbou před vlastními občany. Byla to provokace vůči Ukrajině,“ řekl v Událostech, komentářích s tím, že k rusko-ukrajinské hranici stále jezdí vlaky plné zbraní.

Hennadij Afanasjev strávil v ruském vězení celkem 776 dní. „Mučili mě proudem, vyhrožovali mi, že mě znásilní, dva roky jsem se nacházel v tak hrozných podmínkách, že jsem dostal otravu krve. Na svobodu jsem se dostal díky tomu, že mému případu věnovalo velkou pozornost světové společenství,“ uvedl. „A já si myslím, že by svět měl myslet i na další politické vězně, protože dnes, teď jsou mučeni a jsou znásilňováni. Dochází k tomu každý den,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...