Kurdové porazili Islámský stát ve strategickém městě Manbidž u tureckých hranic

Manbidž je téměř pod kontrolou, hlásí ze severosyrského města síly bojující proti samozvanému Islámskému státu. O strategicky položené město u tureckých hranic se bojovalo měsíce. O úspěchu arabských a kurdských oddílů podporovaných Spojenými státy informovala exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). Oznámila také, že v bojích o město Aleppo padlo za týden přes 500 bojovníků a rebelům se podařilo prorazit armádní blokádu.

Aktuálně ovládají síly bojující proti Islámskému státu zhruba 90 procent města, uvedla agentura Reuters. Podle britských pozorovatelů se nepočetné skupiny džihádistů ještě ukrývají v centru Manbidže „Jednotky SDF kontrolují Manbidž, pročesávají jeho centrum a hledají poslední radikály, kteří jsou ještě ve městě,“ oznámila SOHR. 

Do ofenzívy proti Manbidži byla nasazena koalice, která si říká Demokratické síly Sýrie (SDF). Její vznik iniciovaly Spojené státy. Koalice čítá asi 25 tisíc válečníků, z nichž pětina jsou Arabové a zbytek Kurdové, kteří patří k milicím YPG.

Jednotky ze vzduchu podporovala mezinárodní koalice vedená USA a také američtí specialisté, kteří pomáhali boj koordinovat. Ofenzíva byla zahájena 31. května. Kurdové začali obsazovat vesnice v okolí a 23. června ohlásili, že jsou na okraji města. Jejich postup se následně kvůli těžkému odporu IS zpomalil.

Na řadě je Rakka

Dříve stotisícový Manbidž leží v provincii Aleppo, Islámský stát jej obsadil na začátku roku 2014. Stal se centrem nelegálního obchodu s uloupenými archeologickými památkami. Islámský stát odtud dopravoval materiál a posily k oddílům ve městě Rakka, které je v Sýrii jeho mocenskou baštou.

Právě Rakka by se podle zmocněnce amerického prezidenta Baracka Obamy pro boj s IS Bretta McGurka měla po pádu Manbidže stát dalším terčem protiislámské koalice. Manbidž byl posledním místem u tureckých hranic, které měli islamisté pod kontrolou.

Boje o Aleppo
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

V Aleppu 500 mrtvých za týden

V Sýrii probíhají těžké boje i o město Aleppo - mezi rebely a armádou věrnou prezidentu Bašáru Asadovi. SOHR oznámila, že za posledních sedm dní padlo na obou stranách fronty více než 500 bojovníků. „Většina mrtvých jsou povstalci, kteří zemřeli při leteckém bombardování,“ tvrdí exilová organizace, která dění v zemi sleduje.

  • Na straně povstalců bojují členové Fronty dobytí Sýrie, donedávna nazývané fronta An-Nusra. Armádě podle SOHR pomáhá ruské letectvo a v pozemních bojích pak členové libanonského Hizballáhu a také íránští bojovníci.

Rebelové: Prolomili jsme blokádu

Povstalecké oddíly se snaží na jihu Aleppa prorazit armádní blokádu a získat přístup ke spojencům v západní Sýrii. Podle prohlášení rebelů se to dvěma skupinám na jihozápadě města podařilo. Že se rebelové probili skrz, potvrdila i organizace SOHR, podle níž se jim však zatím nepodařilo zřídit bezpečný koridor. Asadova armáda informaci popřela.

Aktuálně se povstalci podle agentury Reuters pokouší také dobýt vojenskou akademii ve čtvrti Ramúsa. Jejím obsazením by odřízli vládní část města od přístupové trasy z jihu od Damašku a dostali by se ke zbrojním skladům v komplexu.

SOHR tvrdí, že povstalci již obsadili část dělostřelecké akademie a nyní bojují o zbytek objektu a také o akademii letectva. Armáda to popírá s tím, že budovu má pod kontrolou. Syrská televize informovala, že z bojiště v Ramúse se ozývá palba a výbuchy a přelétávají nad ním letadla. Na místo dorazily armádní posily. Vojsko uzavřelo hlavní silnici, aby chránilo civilisty před postupujícími povstalci.

Armáda obléhá Aleppo od července. Město bývalo hlavním průmyslovým centrem Sýrie a bylo proslulé archeologickými památkami, z nichž však byla řada během pětiletého konfliktu zničena. Podle pozorovatelů by dobytí Aleppa bylo pro režim Bašára Asada velkou výhodou i povzbuzením.

Nálety v Idlibu. Ilustrační foto
Zdroj: Khalil Ashawi/Reuters

Bombardování nemocnic

Na severozápadě Sýrie pokračují letecké útoky, jejichž oběťmi se stávají civilisté. Podle SOHR zemřelo v obci 15 kilometrů od města Idlíb 10 lidí včetně několika dětí. Není zřejmé, kdo je za útok zodpovědný. Oblast kontrolují islámští radikálové a bombarduje ji syrské letectvo a jeho ruský spojenec. Opozice tvrdí, že si Asadova armáda zdravotnická zařízení záměrně vybírá.

Podle Syrsko-americké zdravotnické společnosti (SAMS), na niž se odvolává agentura Reuters, byl červenec co do počtu útoků na nemocnice vůbec nejhorším měsícem od začátku konfliktu. „Provedeno bylo 43 útoků na zdravotnická zařízení v Sýrii, tedy více než jeden denně,“ spočítala SAMS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelská armáda v úterý ráno avizovala novou vlnu úderů na Teherán a Bejrút. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
03:45Aktualizovánopřed 38 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 48 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...