S britským rozhodnutím odejít z Evropské unie nikdo nepočítal. Na nerozhodnosti vůdců kampaně za vystoupení to v Interview ČT24 dokumentoval bývalý český ministr zahraničí a londýnský rodák Jan Kavan. Na budoucího britského premiéra čeká náročný úkol – vyrovnat se nejenom s výsledkem referenda, ale i se sliby, které lidé za hlasování pro brexit dostali.
„Až do jedné hodiny ráno jsem si myslel, že byť těsně, ale tábor remain-zůstaň vyhraje,“ vzpomněl Jan Kavan na osudnou noc po britském referendu o vystoupení z EU a podotkl, že nebyl jediný. Že většina hlasujících Britů podpoří vystoupení, nečekali nejenom lidé kolem Davida Camerona horujícího za setrvání, ale ani jeho rivalové, kteří prosazovali odchod.
„Nepočítali s tím, že vyhrají. To poznáte na tom, že ani jejich nejvyšší šéfové nemají plán, jak to realizovat. Žádný seznam požadavků, natož představa vztahu Velké Británie po vystoupení není,“ podotkl Jan Kavan.
Hlavní příčiny: Frustrace z ekonomiky a vnitroevropská migrační krize
Při zpětném pohledu však konečnou volbu odejít za tolik překvapivou již nepovažuje. Roli sehrál tradiční euroskeptický postoj Angličanů, ale za klíčový faktor považuje exministr věc, která s EU přímo nesouvisí – nespokojenost s vládní politikou a ekonomickou situací. „Hlavní byla frustrace z jejich současné situace. Byl to hlas proti škrtům, úsporám, proti všemu, co začalo bobtnat ve finanční krizi 2008, a teď dostali možnost frustraci vyjádřit. Byl to hlas proti establishmentu, jak bruselskému, tak i britskému,“ míní host Interview ČT24.
Za další klíčový důvod považuje migrační krizi, která ovšem v Británii znamená něco docela jiného než ve střední Evropě. To, čeho se Britové bojí, totiž nejsou lidé z Blízkého východu a severní Afriky. „Anglie není v Schengenu a proti těmto se mohla bránit. Oni mají na mysli Poláky, je tam 920 tisíc Poláků, 37 tisíc Čechů a podobně. Pokud budou v EU, právo Východoevropanů tam jet a žít bude neomezené,“ shrnul.
Nicméně nyní čekají vrcholné britské politiky jednání, která by měla vyústit v nové uspořádání vztahů Velké Británie s ostatními evropskými zeměmi. Výsledek může být pro Brity nepříjemným překvapením. Mohlo by jít o obdobu současného postavení Norska nebo Islandu. „Pro Británii to dlouhodobě bude nevýhodné. Sice si udrží obchodní vztahy, neztratí evropský trh, ale ztratí jakoukoli možnost rozhodování uvnitř Unie ovlivňovat. Budou muset plnit povinnosti a nebudou mít žádná práva, přesně jako si dnes stěžují Norové,“ upozornil bývalý ministr Zemanovy vlády a později též předseda Valného shromáždění OSN.
Skotsko na cestě z Unie do Unie? Možná ne
Že by brexit způsobil kolaps Spojeného království, se však Jan Kavan nedomnívá. Navzdory síle prohlášení regionálních politiků si dokáže spíše představit spojení obou částí Irska než reálnou skotskou secesi. Skotsko jako samostatný stát by totiž mohlo ve snaze stát se jako takové součástí EU tvrdě narazit. „Musíte mít jednomyslný souhlas členských států EU a nevím, zda to nová španělská vláda z obavy, že to vytvoří precedens pro Katalánsko, nebude vetovat. A samostatné Skotsko, které nebude ani členem Evropské unie, bude mít ohromný problém,“ upozornil.
Naproti tomu Irové by mohli v obavě ze vzniku schengenské hranice napříč ostrovem učinit další krok po Velkopáteční dohodě. „Pokud by obyvatelé Severního Irska měli naději, že se budou moci připojit k Irsku, a tedy zůstat v EU se všemi právy, která z toho vyplývají, tak by to v referendu prosadili,“ očekává Jan Kavan.
Jiná EU? Byla by potřeba, ale odchod Británie nepomáhá
Výsledek britského referenda ale nevzdul politické vlnobití pouze na ostrovech, nýbrž i na kontinentu. Začalo se hovořit o nutných reformách EU. Podle Jana Kavana by evropské státy měly „omezit moc bankéřů a vrátit to zpět demokraticky zvoleným orgánům jako Evropský parlament“.
Není tedy třeba revidovat smlouvy, na kterých Unie stojí. „Jsem ale přesvědčen, že struktura EU v současnosti neodpovídá ideálům, na kterých byla založena. Dnešní EU je unie, kde rozhodují finanční oligarchie, bankéři, businessmani, obrovští obchodníci, kdežto obyčejní lidé, odbory, občanská společnost tam v podstatě nemá žádný vliv,“ poznamenal. Přiznal však, že odchod Velké Británie by mohl mít spíše opačný dopad.
Pomůže brexit Norbertu Hoferovi?
Brexit také okamžitě povzbudil dlouhodobé kritiky Evropské unie jako Marine Le Penová nebo Geert Wilders, kteří jakmile byly známé výsledky hlasování, vyzvali své vlády k vyhlášení obdobných referend. Jan Kavan předpokládá, že podobnou vzpruhu by mohl přinést i Norbertu Hoferovi. Rakouský ústavní soud totiž rozhodl o opakování prezidentských voleb, které původně jen těsně prohrál.
„Řada lidí, kteří nesouhlasí s politikou EU nebo jsou nespokojeni ne s Unií, ale se svým životem, životními podmínkami, vším okolo včetně imigrantů, ti budou hlasováním v Británii povzbuzeni, že by mohli ve svém protestním hlasování pokračovat,“ řekl Jan Kavan.
Uvedl přitom, že stranu Svobodných, kterou Hofer reprezentuje, vnímá jako politický extrém, na rozdíl od druhého kandidáta a původního vítěze Alexandra Van der Bellena: „Je to starší pán, který má historii poměrně umírněných postojů, takže si nemyslím, že reprezentuje extrém.“
Syn československého diplomata Pavla Kavana a jeho britské manželky se sice narodil v Londýně, vyrůstal ale v Československu, zatímco jeho otec byl léta vězněn. Po sovětské okupaci Československa odešel zpět do Velké Británie, kde studoval a prostřednictvím agentury Palach Press byl v kontaktu s československým disentem. Současně se zapojil do britské politiky jako člen Labouristické strany. Po roce 1989 se vrátil do Československa, zasedal ve Federálním shromáždění za OF a později v Senátu za ČSSD, v letech 1998 až 2002 byl ministrem zahraničních věcí, krátce poté se na období 2002/2003 stal předsedou VS OSN. V 90. letech se Jan Kavan soudil kvůli informacím, že spolupracoval s StB. Podle rozsudků s komunistickou bezpečností vědomě nespolupracoval.
