Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Rakousko a Švédsko požádaly v dopise Evropskou komisi (EK) o prodloužení hraničních kontrol uvnitř Schengenu o půl roku. Informoval o tom zpravodajský kanál The Local. EK začátkem března oznámila, že chce dočasné opatření zrušit do konce roku. Brusel varoval, že evropské hospodářství by na kolapsu Schengenu tratilo 18 miliard eur (486 miliard korun) ročně.
Otevřené vnitřní hranice jsou vnímány jako jeden z největších úspěchů evropské integrace, který usnadnil cestování i obchod a který podporuje hospodářský růst. Masivní migrace ale donutila osm zemí zavést opatření, která měla snížit počet přicházejících migrantů.
Kontroly na hranicích dočasně obnovilo třeba Dánsko, Švédsko nebo Německo. Rakušané minulý týden začali s kontrolami na hranici s Maďarskem a do 1. června mají vyrůst kontrolní stanoviště rovněž ve frekventovaném Brenneru na hranicích s Itálií, která si kvůli tomu postěžovala Bruselu.
EK reagovala prohlášením, že by neměla být přijímána žádná opatření, jež by mohla ovlivnit zamýšlený návrat k normálnímu fungování Schengenu na konci letošního roku.
Pravidla EU umožňují státům obnovit kontroly za jistých okolností maximálně na dobu osmi měsíců. Německo dosáhne osmiměsíčního limitu tento měsíc. Dánsku vyprší v lednu, Švédsku v červenci. „I když se situace na balkánské trase zlepšila, s obavami sledujeme vývoj na externí hranici Evropské unie,“ podotkl německý ministr vnitra Thomas de Maiziere.
V dopise, který šestice zemí adresovala EK, se proto uvádí, že ty státy Schengenu, které žádná omezující opatření ještě nepřijaly, by měly mít možnost zavést kontroly s platností až na dva roky, pokud to budou považovat za nutné.
„Komise oznámila, že nejpozději k 12. květnu chce mít připravené rozhodnutí, které umožní prodloužení hraničních kontrol podle schengenského hraničního kodexu, tedy v evropském rámci,“ reagovala mluvčí unijní exekutivy Mina Andreevová. Žádost členských zemí je podle ní podporou vlastních plánů EK a právě členské země budou nakonec o jejím návrhu rozhodovat.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy šestice států dostane šanci. „Jak členské státy, tak i Evropská komise ale budou tlačit na to, aby případné obnovení bylo co nejkratší, protože to stojí příliš peněz a Evropě to neprospívá,“ poznamenal Prouza.
Kolaps Schengenu by podle EK znamenal ročně až 18miliardové náklady na úplné obnovení hraničních kontrol. Další velké sumy by šly do administrativy. Zasažena by byla doprava a cestovní ruch. Problémy by řešili zejména lidé, kteří jezdí každý den přes hranice do práce.
„Česko je malá země, která má největší podíl průmyslu na HDP a orientuje se na vývoz. Kdyby se Schengen rozpadl a obnovily se kontroly na vnitřních hranicích, tak by to byla pro českou ekonomiku naprostá zkáza,“ prohlásil nedávno v pořadu 90' ČT24 ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Jih Evropy: Celkový počet přicházejících migrantů je vyšší než loni
Příliv běženců nepolevuje po uzavření balkánské trasy a dojednání dohody mezi EU a Tureckem o vracení běženců. „Do Evropy stále přichází velký počet migrantů a my musíme hlídat, kdo vstupuje do naší země přes německo-dánskou hranici,“ uvedla dánská ministryně pro integraci Inger Stöjbergová.
Statistiky Mezinárodní organizace pro migraci ukazují, že celkový počet běženců, kteří připlouvají do Itálie či Řecka, byl za první čtyři měsíce letošního roku stále vyšší než ve stejném období loni.
- Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen.
- Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor.
- Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.
