Evropská komise (EK) chce ukončit dočasné hraniční kontroly v rámci Schengenu do konce roku. Brusel varoval, že evropské hospodářství by na kolapsu Schengenu tratilo 18 miliard eur (486 miliard korun) ročně. Na starý kontinent už letos dorazilo na 135 tisíc běženců. Země na takzvané balkánské trase se snaží novými opatřeními omezit migrační tok dřív, než přijde s jarem nová vlna.
Brusel žádá zrušení hraničních kontrol do konce roku, varuje před obřími ztrátami
Kontroly na hranicích dočasně obnovilo celkem osmí zemí Schengenu včetně Německa. Dva státy už je ukončily. Podle EK by měly být zrušeny všude nejpozději v prosinci.
„Rád bych, aby konečný cíl dnešního plánu byl naprosto jasný: Je to posun od jednostranných rozhodnutí o obnově hraničních kontrol ke koordinovanému přístupu a ukončení všech kontrol ke konci roku,“ prohlásil eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos.
GALERIE
schengen
Otevřené vnitřní hranice jsou vnímány jako jeden z největších úspěchů evropské integrace, který usnadnil cestování i obchod a který podporuje hospodářský růst.
Kolaps Schengenu by podle EK znamenal ročně až 18miliardové náklady na úplné obnovení hraničních kontrol. Další velké sumy by šly do administrativy. Zasažena by byla doprava a cestovní ruch. Problémy by řešili zejména lidé, kteří jezdí každý den přes hranice do práce.
„Česko je malá země, která má největší podíl průmyslu na HDP a orientuje se na vývoz. Kdyby se Schengen rozpadl a obnovily se kontroly na vnitřních hranicích, tak by to byla pro českou ekonomiku naprostá zkáza,“ prohlásil nedávno v pořadu 90' ČT24 ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
- Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen.
- Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor.
- Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.
Uprchlíci
Merkelová: Přebírání běženců z Turecka se na summitu řešit nebude
Omezení přílivu uprchlíků do Evropy bude hlavním tématem pondělního turecko-unijního summitu. Při přijetí akčního plánu v listopadu Ankara ujistila, že se bude snažit příliv uprchlíků do EU snížit, za což jí Unie přislíbila finanční pomoc tři miliardy eur (81,2 miliardy korun).
Docílit se toho má zajištěním lepších podmínek pro více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku – 95 milionů eur má jít na pomoc a vzdělávání. EU přispěje rovněž na lepší kontrolu hranice a boj s pašeráckými sítěmi. Turecko už začalo přebírat od Řecka zpět ty migranty, kteří v EU nárok na azyl nemají.
Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska je ale zapotřebí dalších opatření, jelikož uprchlická vlna je pořád silná. Ankara EU musí omezit příliv utečenců do Evropy do 1. června. Tusk také varoval, že dohoda o zmírnění vízových omezení pro turecké občany jedoucích do Evropské unie nejpozději do října není automatická.
Francois Hollande a Angela Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová se shoduje s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, že prioritou je společné evropské řešení, zejména účinná ochrana vnějších hranic EU. Plán EK předpokládá, že by země EU a europarlament měly nejpozději v červnu schválit vznik unijní pobřežní a pohraniční stráže tak, aby toto těleso mohlo v srpnu začít skutečně pracovat.
Přerozdělení uprchlíků, kteří jsou nyní v Turecku, podle Merkelové není na pořadu dne. Ankara má velký zájem na tom, aby skončila občanská válka v Sýrii a do země nepřicházeli další utečenci, podotkla kancléřka.
Syrští uprchlíci, kteří utíkají před válkou, musejí zůstat co nejblíže své zemi. To znamená v Turecku, Libanonu nebo Jordánsku. My jim musíme poskytnout pomoc, kterou potřebují. Jakmile se dostanou k hranicím Evropy, musíme si být jisti, že víme, odkud pocházejí, kam směřují a zdali mají právo na získání azylu.
Nová azylová politika má spravedlivě rozdělit zátěž mezi členské státy
Už 16. března přijde EK s návrhem na reformu dublinského systému, tedy způsobu, jakým jsou nyní v Unii řešeny žádosti o azyl. Základem je pravidlo, že o žádosti o azyl rozhoduje ta země, kde uprchlík vstoupil na území EU. Systém v migrační krizi ale neobstál, když Řecko uprchlíky nechávalo přes své území procházet dál do Evropy.Úprava systému bude mít za cíl „solidaritu a spravedlivé rozdělení zátěže mezi členské státy“.
Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je nutné, aby se Evropa v budoucnu dohodla na přerozdělování běženců. „Evropa (jednou) musí umět říci: ,Ty půjdeš do Litvy, ty do Německa, ty do České republiky‘ a tak dále,“ řekl podle agentury Reuters Rutte. „Tento nástroj přerozdělování je zatím v nedohlednu,“ připustil.
Trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl jednoznačně odmítá část členských zemí EU, včetně České republiky.
Loni požádalo o azyl v EU rekordních více než 1,2 milionu osob, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Přes polovinu počtu žadatelů tvořili občané Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Nejvíce nových žádostí o azyl, přes třetinu celkového počtu, zaznamenalo Německo následované Maďarskem a Švédskem. Český podíl na celkovém počtu 1,255 600 žadatelů je desetina procenta, celkem 1235 nových žádostí.