Merkelová v Turecku kontrolovala, jak žijí běženci v místním táboře

Německá kancléřka Angela Merkelová dorazila spolu s vrcholnými představiteli EU do tureckého Gaziantepu u hranic se Sýrií, kde navštívila uprchlický tábor. Lidskoprávní organizace tvrdí, že Turecko pro běžence není bezpečná země. Objevily se i zprávy, že Turci po uprchlících střílí a vrací je po stovkách do Sýrie, což Ankara odmítá. Turecký premiér Merkelové sdělil, že Ankara plní podmínky dohody o vracení běženců a EU by měla urychleně zrušit víza.

Turecko-unijní dohoda platí zhruba měsíc, za tu dobu sice klesl počet běženců přijíždějících na řecké ostrovy, evropské země ale zatím za vrácené migranty přijaly jen 103 Syřanů a ze slibovaných 1550 posil Frontexu dorazilo jen 340 policistů.

„Stále znovu a znovu se opakují otázky, zda byla dohoda Evropské unie s Tureckem správná, a já říkám, že ano, absolutně správná a důležitá, protože nám všem pomáhá chránit vnější hranice schengenského prostoru,“ zdůraznila Merkelová.

Uprchlický tábor Nizip
Zdroj: Umit Bektas/Reuters

Spolu s Merkelovou přijel dohodu podpořit i šéf Evropské rady Donald Tusk a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Německá kancléřka se chtěla na vlastní oči přesvědčit, jaké podmínky panují v tureckých táborech. Navštívila Nizip poblíž města Gaziantep, kde žije asi pět tisíc utečenců.

Merkelová se nejprve pozdravila s dětskými běženci a zkontrolovala kontejnery, v nichž utečenci pobývají. S Tuskem pak slavnostně zahájila provoz dětského centra, jež financoval Brusel.

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) je to ale špatný příklad, jelikož v Nizipu jsou standardní podmínky pro život. Delegace by se místo toho měla jet podívat na syrskou stranu, kde kvůli uzavřené hranici uvízly desetitisíce vysídlených Syřanů, míní organizace.

Podle Tuska ale Turecko může jít ostatním zemím příkladem, pokud jde o zacházení s uprchlíky. Merkelová přitom v Turecku naléhala na vznik bezpečných zón pro běžence v oblasti hranic se Sýrií.

Angela Merkelová s Donaldem Tuskem v Turecku
Zdroj: Umit Bektas/Reuters

V Turecku žije asi 2,5 milionu syrských uprchlíků - zhruba 300 tisíc jich zůstává v táborech, ostatní jsou v zemi na vlastní pěst. „Merkelová s Erdoganem nedělají nic pro nás. Ona zavřela hranici pro 70 tisíc uprchlíků, on nepustil 100 tisíc. Jsou jeden jako druhý,“ tvrdí běženci uvázlí v táboře Idomeni na řecko-makedonské hranici.

Na bezpečnost Merkelové dohlížejí v Turecku desítky policistů
Zdroj: Bundesregierung/Steffen Kugler

Kvůli návštěvě Merkelové a unijních představitelů byla v Turecku posílena bezpečnostní opatření. V noci policie pozatýkala šest osob, u nichž panuje podezření, že byli napojeni na radikály z Islámského státu.

Na základě dohody s EU má být za každého ilegálního migranta vráceného z Řecka do Turecka poslán do zemí EU jeden uprchlík s právem na azyl. Brusel za to slíbil Ankaře finanční pomoc a bezvízový styk – turecký prezident už začal vyhrožovat, že jeho země přestane uprchlíky přebírat, pokud se tak do léta nestane.

Diplomaté EU se ale brání s tím, že Ankara měla do 4. května splnit 72 podmínek a zatím tak učinila jen u poloviny z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteČeská iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice ukrajinské armádě, řekl Pavel

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 21 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...