Evropská komise: Udělování azylů nefunguje, migranty musíme přerozdělovat

Evropská komise vyzývá ke změně pravidel, podle kterých se v Evropské unii rozhoduje o azylových žádostech. Podle jejího místopředsedy Franse Timmermanse je stávající podoba dublinského systému nefunkční. Komise navrhla dvě varianty řešení, obě počítají s přerozdělováním migrantů – mírnější z nich jen v případě mimořádného přetížení členské země, která se potýká s příchodem uprchlíků.

Timmermans uvedl, že nynější migrační krize ukazuje nefunkčnost stávající podoby dublinského systému. Azyl se vyřizuje v zemi, kam uprchlík přijde, některé státy jsou tak výrazně více zatížené než jiné. V posledních měsících je situace vážná především v Řecku.

V únoru do země přišlo v průměru 2 tisíce migrantů denně, po uzavření dohody EU s Tureckem o vracení uprchlíků bez nároku na azyl se ale počty snížily. Za posledních 24 hodin do Řecka dorazilo 78 běženců.

Dublin plus

Musíme zajistit, že ti, kdo potřebují ochranu, ji dostanou, aniž by museli vkládat své životy do rukou pašeráků. Naší zodpovědností je chránit migranty. O tom nemůžeme jednat.
Frans Timmermans
první místopředseda Evropské komise

Místopředseda Evropské komise navrhl dva možné způsoby reformy pravidel pro udělování azylů. První z nich počítá s doplněním stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemím v potížích ulehčil.

Postup, který Timmermans označil za „Dublin plus“, by byl podobný řešení, které už členské země jednorázově přijaly vloni ve snaze pomoci Itálii a Řecku. Tehdy se Evropská unie i přes odpor České republiky a některých dalších středoevropských zemí shodla na převzetí celkem 160 tisíc lidí. Zatím jich však bylo přerozděleno pouze několik stovek, Evropská komise usiluje o výrazné zrychlení a zesílení celého procesu.

Podle dobře informovaného unijního činitele by byl nový mechanismus analogický, ne však totožný. Například by neměl být omezen jen na některé národnosti žadatelů, jako je tomu nyní.

Distribuční klíč

Druhou variantou by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli na základě „distribučního klíče“ migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích Unie.

Podobně jako u nynějších kvót by počet přesouvaných migrantů závisel na velikosti, ekonomickém výkonu země, ale možná také na míře nezaměstnanosti či na tom, kolik stát přijal uprchlíků v minulosti, uvedl dobře informovaný činitel. Na věc by zřejmě dohlížel Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO).

Podle eurokomisaře pro migraci a vnitřní věci Dimitrise Avramopulose je nyní cílem komise zahájit diskusi s členskými státy, europarlamentem i dalšími zainteresovanými stranami, následně nová nařízení přijmout a implementovat do národních legislativ. 

Eurokomisaři vypouští pokusné balónky a na základě nich se pak rozhodnou, s čím by odhadem v červnu mohli přijít.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT v Bruselu

Kdy přesně komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Diplomaté předpokládají, že by se tak mohlo stát na konci dubna. Změny by měly členské země přijímat kvalifikovanou většinou, zapotřebí by byl také souhlas europarlamentu. Uprchlické kvóty některé státy odmítají, včetně České republiky.

Namísto ilegální migrace legální

Timmermans dále soudí, že je třeba zajistit organizovaný a bezpečný příchod uprchlíků, který nebude ohrožovat jejich zdraví ani důstojnost. „Musíme podpořit legální cesty, jak přijít do Evropy,“ doplnil jej Avramopulos. Evropa by se podle něj měla snažit „přilákat talentované jedince.“

Chceme zavřít dveře nelegální migraci a otevřít okna legálním způsobům příchodu pro ty, kteří potřebují ochranu a chtějí přispívat naší ekonomice.
Dimitris Avramopulos
eurokomisař pro migraci

Komise chce také navrhnout další harmonizaci azylových řízení tak, aby bylo zajištěno „humánnější a rovnější“ zacházení s žadateli o azyl napříč Unií. Zároveň by měla být odsouhlasena opatření, která účinně zamezí „druhotnému pohybu“ žadatelů o azyl mezi zeměmi osmadvacítky. Cílem snah Evropské komise je dosáhnout solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy.