Dohoda EU–Ankara v praxi: Řecko deportovalo první migranty do Turecka, Berlín přijal Syřany

Do Turecka dorazily první lodě se dvěma stovkami migrantů vrácených z Řecka. Jedná se většinou o Pákistánce a Afghánce. Deportace je součástí dohody mezi EU a Ankarou, podle níž běženci, kteří připlují po 20. březnu z Turecka a v Řecku nezískají azyl, budou vráceni zpět. V německém Hannoveru pak přistála první skupina 24 přijatých syrských utečenců z Turecka.

Operaci schválil řecký parlament v pátek, když přijal ve zrychleném řízení příslušný zákon. Podle vládního zmocněnce pro uprchlíky Jorgose Kyritsise bylo ráno deportováno 136 migrantů z ostrova Lesbos a 66 z nedalekého ostrova Chios.

Uprchlíci přijeli do přístavu autobusy za přísných bezpečnostních opatření a za asistence zaměstnanců unijní pohraniční agentury Frontex. Podle mluvčí Frontexu Ewy Moncureové je většina migrantů z Pákistánu.

Migranti byli přepraveni do tureckých měst Dikili a Çeşme. Na palubě byli podle agentury DPA jen muži. Jako první odpluli podle Kyritsise ti, kteří nepodali žádost o azyl nebo pocházejí z bezpečných třetích států. 

„Mezi uprchlíky, kteří přijeli, nejsou žádní Syřané. V první skupině jsou Iráčani, Pákistánci a Bangladéšani. Až přijedou Syřané, budeme je registrovat a budeme o jejich příjezdu informovat unijní úředníky, aby EU mohla přijmout daný počet migrantů. Takhle ten mechanismus bude fungovat,“ uvedl turecký ministr pro záležitosti Evropské unie Volkan Bozkir. Syřané z Řecka budou přemístěni do jihotureckého města Osmaniye.

Další skupina migrantů již v pondělí podle mluvčí řecké policie z ostrova Lesbos neodjede. „Nejprve musí být zpracovány podané žádosti o azyl,“ uvedla mluvčí Frontexu na ostrově Lesbos s tím, že je proto nutné, aby byli ze států EU posláni další experti. 

Evropa si tím (dohodou s Turky) koupila čas. Je to pokus, který se možná bude opakovat se státy severní Afriky. Uprchlictví jako takové možná může snížit jednou cestou, ale převaděči už nyní nabízejí cesty nové – přes Jaderské moře, Albánii nebo Itálii. Ta cesta není uzavřená.
Thomas Kulidakis
politolog

Od 20. března bylo na řeckých ostrovech zadrženo více než 4000 migrantů. Podle dřívějších odhadů má být v první vlně přesunuto do tureckého přístavu Dikili, kde má vyrůst jedno ze dvou tureckých přijímacích zařízení pro navrácené běžence, až 750 migrantů. Přesun má trvat do středy.

Ankara by podle bruselského plánu měla v dalším kroku zkontaktovat domovské státy deportovaných uprchlíků a následně je vrátit do zemí, odkud do Evropy přišli.

Jsou tam migranti, kteří nežádají o azyl. Myslím si, že je to dokonce většina z těch, kteří dnes odjíždí. Jsou tam ale i ti, kteří o azyl žádají a jejich nároky buď budou přijaty či nikoliv, což je mnohem delší proces rozhodování.
Ewa Moncureová
mluvčí Frontexu

V přístavu Mytiléna se ráno shromáždily desítky aktivistů, kteří upozorňovali Evropu, aby „otevřela oči“ a pochopila, že Turecko není pro běžence bezpečné.

AI varuje: Turecko není bezpečná země

Vracení běženců silně kritizují představitelé organizací na ochranu lidských práv. Podle šéfa Amnesty International (AI) v Řecku není Turecko bezpečnou třetí zemí pro uprchlíky. Turecko prý od poloviny ledna vrátilo do válkou rozložené Sýrie několik tisíc uprchlíků, mezi nimi i těhotné ženy a děti.

Odborníci varují, že jakékoliv návraty z donucení jsou nezákonné. „Vedoucí představitelé EU ve své zoufalé snaze utěsnit hranice svévolně ignorují jasná fakta: Turecko není bezpečná země pro syrské uprchlíky a každým dnem je to horší,“ prohlásil ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii John Dalhuisen.

Objevily se také zprávy o tom, že Turci po běžencích nahromaděných u syrsko-tureckých hranic střílí. Ankara ale vinu odmítá. Za bezpečnou zemi Turecko nepovažuje ani OSN - hlavně kvůli rostoucímu napětí mezi Turky a kurdskou menšinou.

Tohle rozhodnutí je proti evropskému právu. Posílat zpátky uprchlíky, kteří přišli hledat bezpečí a mír, je nemorální a porušuje to mezinárodní právo.
Abdel Rahman
uprchlík z Iráku

Dohodu plní i Unie – Němci přijali první desítky Syřanů

Do EU se ráno dostali díky turecko-unijní dohodě první syrští migranti. Na letišti v německém Hannoveru přistála ráno skupina 24 Syřanů z Turecka, které Německo přijalo. Další skupina osmnácti běženců dorazila odpoledne. „Jsou všichni velmi rozrušení a trochu vystrašení. To ale jistě rychle přejde,“ uvedla Corinna Wicherová ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).

Podle mluvčího Evropské komise dorazilo 11 syrských uprchlíků i do Finska, další skupina běženců by měla v úterý přistát v Nizozemsku.

Dohoda stanoví, že za každého syrského uprchlíka vráceného z řeckých ostrovů na tureckou půdu Unie převezme jednoho Syřana s právem na azyl legální cestou.

Nahrávám video

V Řecku stále čeká na znovuotevření hranic na 50 tisíc lidí, na něž se návratová politika nevztahuje. Tábory v zemi jsou přeplněné. „V táborech stále panuje napětí. Migranti nechtějí být deportováni. Říkají, že nezaplatili veškeré své úspory za to, aby se dostali do Evropy proto, aby byli vráceni, a že to budou zkoušet znovu,“ konstatoval politolog a publicista Thomas Kulidakis. Na ostrově Samos byli v uplynulém týdnu při potyčkách pobodáni tři běženci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 23 mminutami

Ukrajina udeřila na klíčový ruský přístav v Kaspickém moři

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. V ruské Voroněžské oblasti zahynul při úderu ukrajinského bezpilotního stroje jeden člověk. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slíbil vyplatit dospělým Američanům pět tisíc dolarů, pokud republikáni vyhrají

Možná ztráta republikánské většiny v Kongresu po listopadových volbách by pro USA znamenala peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu Republikánů v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Šéf Bílého domu slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
před 3 hhodinami

Spor o Falklandy přiživuje Izrael. Jde o ropu i volby

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
před 3 hhodinami

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 4 hhodinami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 10 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.