Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Reagoval tím na návrh Evropské komise na úpravu azylové politiky EU. Návrhy komise odmítl také prezident Miloš Zeman, považuje je za přestrojené kvóty, napsal Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Kriticky se vyjádřili také další čeští politici, včetně vicepremiéra Andreje Babiše, ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nebo zástupců opoziční ODS.
Sobotka odmítá trvalé rozdělování uprchlíků
Návrh komise představil její první místopředseda Frans Timmermans. Ve „slabší“ úpravě by byl stávající dublinský systém doplněn o trvalý mechanismus, který by zemi v potížích ulehčil. Druhou variantou by bylo nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích Unie.
„Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót,“ napsal premiér Sobotka na svůj twitter. „Migrační politika musí zůstat pod kontrolou jednotlivých členských států,“ dodal. Česká vláda trvalé zavedení kvót odmítá dlouhodobě.
Proti se postavil i Babiš. „Evropská komise je fakt nepoučitelná. Pokračuje dál ve svých nesmyslných návrzích. Měli bychom se znovu vrátit k možnosti zažalovat kvóty,“ uvedl na Twitteru.
Českým politikům se návrhy nelíbí
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD) si umí představit debatu o zrychlení azylové procedury, ale nemyslí si, že by se členské státy EU dokázaly vzdát práva rozhodovat o tom, koho a na základě jakých kritérií na své území přijmou.
„Návrh permanentních kvót je naprosto neprůchodný,“ soudí Prouza. „Reálně se tedy budeme bavit o tom, jak pomoci a ulehčit zemím, které se nečekaně ocitnou pod tlakem,“ dodal.
GALERIE
Kvóty a český odpor
Opoziční ODS hovoří o omezení suverenity členských států a centralizaci. Česká republika se podle europoslance Jana Zahradila (ODS) „musí bránit“. První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek míní, že návrh aktuální problémy nevyřeší. „Jsme v situaci, kdy některé státy nedodržují v současné době vlastní ani unijní pravidla. Nedomnívám se, že by tento problém vyřešilo pravidlo nové,“ uvedl. ČR podle něj má azylový systém nastavený dobře a není v jejím zájmu přenášet tuto pravomoc na Unii.
Ani europoslanec Petr Ježek (nestraník za ANO) nepodporuje trvalý přerozdělovací mechanismus. „Stejně jako v dřívějším pilotním projektu se i nyní v praxi potvrdilo, že přerozdělování žadatelů o azyl nefunguje ani z hlediska žadatelů, ani z pohledu zemí Unie,“ uvedl v prohlášení. O první variantě korektivního mechanismu lze podle něj patrně jednat, pokud bude současná migrační krize pod kontrolou.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) je přesvědčen, že přerozdělování migrantů na základě kvót nemůže fungovat. Na příkladu 25 iráckých uprchlíků, kteří v závěru minulého týdne odmítli azyl v ČR a požádali o ochranu v Německu, dokládá, že když lidé do některé země nechtějí, nelze je tam udržet. „Trošku mi to přijde jako takové sociální inženýrství, které prostě fungovat nemůže, tady se nepracuje s lidskou vůlí, ti lidé tady prostě být nechtějí,“ řekl.
Záporně na návrhy EK ohledně změn k azylům reaguje i Bratislava
Slovensko setrvává na svém striktním odmítání jakékoli formy rozdělování uprchlíků mezi všechny státy Evropské unie, řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Ministr Kaliňák po zasedání vlády podle slovenských médií uvedl, že „s uprchlíky nelze zacházet jako s množstvím čísel a rozdělovat je jako tuny kukuřice nebo cukru“.
- Jako Dublinský systém je označována Úmluva o posouzení státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství, kterou je v rámci členských států Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska určen jeden stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhodne.
- Cílem dublinského systému je zabránit, aby azylové řízení probíhalo současně nebo postupně v několika členských státech, do kterých se cizinec účelově přemísťuje. Stejně tak má zamezit situaci, kdy se naopak žádný stát k posouzení žádosti nepokládá za příslušný, neboť aplikuje princip třetí bezpečné země na jiné státy Evropské unie, ve kterých žadatel o azyl pobýval před příchodem do státu, který žádost hodnotí.
- Kritéria pro určení příslušného státu, který žádost o azyl posoudí, se aplikují v následujícím pořadí:
- Rodinné vazby: Příslušný je ten stát, ve kterém se oprávněně zdržuje člen rodiny žadatele o mezinárodní ochranu. Důraz je zvláště kladen na situaci nezletilých žadatelů o mezinárodní ochranu bez doprovodu zákonných zástupců.
- Vydané vízum či povolení k pobytu: Příslušný je ten stát, který žadateli vydal povolení k pobytu či vízum.
- Neoprávněný vstup a pobyt: Příslušný je ten stát, jehož státní hranici žadatel neoprávněně překročil, nebo kde alespoň 5 měsíců neoprávněně pobýval, nelze-li zjistit, jak na území členských států přicestoval.
- Bezvízový styk: Příslušný je ten stát, kam žadatel vstoupil a je osvobozen od vízové povinnosti.
- První podaná žádost o azyl: Příslušným je ten členský stát, kde žadatel požádal o mezinárodní ochranu poprvé.
- Stát, který je podle kritérií určen jako příslušný k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu, je povinen žadatele na své území převzít a dokončit posuzování jeho žádosti, pakliže o ochranu požádal v jiném státě. Stejně tak je povinen jej převzít zpět, jestliže území státu opustil poté, co v něm žádost podal.
- Evropské státy nyní povinně odebírají otisky prstů všem, kdo neoprávněně překročí hranici Evropské unie nebo zde požádají o mezinárodní ochranu. Informace jsou uchovávány v systému EURODAC, kromě otisků jsou zde i další data – referenční číslo, pohlaví cizince, datum a místo podání žádosti o mezinárodní ochranu nebo zadržení jedince a konečně datum přenosu všech těchto údajů do systému.
- Povinnost shromažďovat informace v systému EURODAC platí od července 2015. Nařízení bylo přijato jednak za účelem naplňování Dublinské úmluvy, jednak z důvodu předcházení a vyšetřování terorismu a jiných kriminálních deliktů. Do systému EURODAC mají přístup orgány činné v trestním řízení a EUROPOL.
- Úmluva vstoupila v platnost 1. září 1997, Česká republika na dublinském systému participuje od svého vstupu do Evropské unie, to jest od 1. května 2004. Konkrétní parametry Dublinu prošly řadou změn, v souvislosti s migrační krizí je připravována jeho další úprava.