Falešný pokrokář versus zajatkyně Wall Streetu. V debatách demokratů to začíná jiskřit

Dosud nejostřejší přímý střet mezi demokratickými uchazeči o Bílý dům přinesla debata na stanici MSNBC. Hillary Clintonová velmi nelibě nesla, když ji její sok Bernie Sanders obvinil z úzkých vazeb na finančníky z Wall Street. „Co je moc, to je moc. Pokud musíte něco říct, řekněte to přímo,“ reagovala Clintonová velmi rozladěně. Průzkumy v New Hampshire zatím favorizují právě pětasedmdesátiletého senátora za stát Vermont (sousedící s New Hamsphire).

Sanders se s Clintonovou po řadu dní pře o to, kdo z kandidátů je více „progresivní“, tedy větším zastáncem pokrokových sociálních změn. Sanders, známý svými silně levicovými postoji, bývalé ministryni zahraničí vyčetl, že nemůže být kompromisním a zároveň progresivním politikem.

Pět dní před primárkami ve státě New Hampshire zatím podle průzkumu televize CNN a lokální stanicí WMUR vede Sanders – se 61 procenty proti 30 procentům pro Clintonovou.

Podle amerických komentářů si bývalá první dáma počínala nezvykle agresivně a byla v debatě útočnější. „Co je moc, je moc. Pokud máte co říct, řekněte to přímo,“ okřikla Clintonová svého soupeře, který tvrdí, že směr její kampaně určují dary bankéřů z Wall Street. „Nenajdete jediný názor, jediný volební hlas, který se změnil v důsledku darů, které jsem dostala,“ prohlásila Clintonová. „Je čas s touto vymyšlenou špinavou kampaní skončit,“ dodala.

Clintonová se před kamerami bránila tím, že má za sebou výsledky a desítky let angažmá v oblasti dětských práv a zdravotní péče. „Nedělám ale sliby, které nemohu plnit,“ zmínila s odkazem na vyhraněné levicové názory Sanderse. Ten chce ve svém programu například prosadit univerzální zdravotní zabezpečení pro všechny Američany a bezplatné vysokoškolské vzdělání.

Na základě Sandersových měřítek by se prý za skutečné liberály a pokrokáře nedal z demokratů označit téměř nikdo – včetně prezidenta Baracka Obamy, viceprezidenta Joea Bidena nebo někdejšího senátora za Minnesotu Paula Wellstona, který v demokratickém táboře platil za jednoho z předních aktivistů. „Myslím, že nebylo příliš progresivní pětkrát hlasovat proti Bradyho zákonu,“ prohlásila Clintonová na adresu svého soupeře.

Hillary Clintonová
Zdroj: ČTK/AP

James Brady byl bývalý mluvčí Bílého domu, známý bojem za přísnější regulaci zbraní. Zákon, který zavedl federální prověrky dokumentace lidí kupujících střelné zbraně, přijal Kongres v roce 1993 a nese Bradyho jméno.

Sanders sám sebe označil za mnohem svobodnějšího kandidáta, než je Clintonová. Zkušená politička podle něj reprezentuje typického kandidáta vlivných elit. Clintonová by podle něj nebyla schopná získat peníze na kampaň jinak než skrze politiku. Má prý za sebou – podobně jako řada jiných kandidátů – politické akční výbory známé pod značkou PAC.

Zatímco klasický PAC přímo podporující kampaň svého kandidáta má objem darovaných prostředků omezený zákonem, super PAC může do kampaně investovat neomezeně, nesmí ale udržovat bezprostřední kontakt s volebním štábem podporovaného politika. Pomocí super PAC tak mohou jednotlivci, korporace, odbory a jakékoli zájmové skupiny neomezeně investovat do televizních a dalších inzerátů.

Bernie Sanders
Zdroj: ČTK/AP

Při debatě o zahraniční politice se pak Clintonová musela vyjádřit k jednomu z největších stínů své kariéry. V roce 2002 totiž hlasovala pro invazi v Iráku, což jí mnoho demokratů dodnes nemůže odpustit kvůli pozdějšímu vývoji a vzestupu radikálů v regionu. „Můj hlas tehdy nebyl plánem zničit Islámský stát,“ reagovala s tím, že řešení aktuálních problémů v Iráku a Sýrii je důležitější než nekonečné debaty o původu tamní krize.

Různé průzkumy dávají Sandersovi před hlasováním v New Hampshire až dvacetiprocentní náskok. Clintonová se v debatě snažila tlumit očekávání, že by v tomto liberálním státě na severovýchodě USA mohla výrazněji uspět. Faktická remíza z Iowy podle agentury Reuters ukázala, že oba politiky čeká dlouhý zápas, přestože ještě nedávno byla Clintonová výraznou favoritkou.

Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...