Porošenko: Rusko chce sankcemi hospodářsky udusit Ukrajinu

Zákazem dovozu potravin se Rusko snaží Ukrajinu „hospodářsky udusit“. Ve svém novoročním projevu to prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko, podle kterého jsou sankce ekonomickou agresí a součástí kremelské hybridní války. Moskva od Nového roku zastavila dohodu o volném obchodu, sankce zavedla i proti Turecku.

„Rozhodnutí Moskvy uzavřít trhy pro ukrajinské zboží, silná ekonomická agrese, to je další součástí hybridní války proti nám. Nemohli nás dobýt útokem, tak se snaží udusit nás ekonomicky a rozvrátit sociálně. Ale nic z toho se jim nepovede!“ zdůraznil Porošenko. Za uplynulý rok se Ukrajinci podle hlavy státu stali nejen staršími, ale i moudřejšími a silnějšími. Důležité je však vytrvat, aby zvítězili.

Už v roce 2014 se oproti předchozímu roku ukrajinský export zemědělských výrobků a potravin do Ruska zmenšil na polovičku. Podle ukrajinského ministerstva zemědělství pak vývoz potravin do Ruska během deseti měsíců roku 2015 vinou předchozích ruských omezení poklesl z téměř miliardy dolarů ve stejném období předchozího roku na zhruba čtvrtinu.

Sankce za sankce

Kromě ukrajinských sankcí zavádí Rusko i opatření proti Turecku. Prezident Vladimir Putin je vyhlásil v reakci na sestřelení ruského letounu tureckou armádou koncem listopadu nad turecko-syrskou hranicí. Kromě zákazu dovozu potravin zahrnují pozastavení vládních programů spolupráce nebo omezení pro zaměstnávání tureckých občanů v Rusku. Bude také omezena turistika a pozastaven bezvízový styk. Tyto kroky ovšem dopadají i
na Rusy, zejména zúžením sortimentu potravin a nemožností rekreace v populárních
tureckých destinacích.

Vladimir Putin
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Stanislav Krasilnikov

Nynější zmrazení volného obchodu, ke kterému Moskva přistoupila, reaguje na zavedení obdobné dohody mezi Kyjevem a Evropskou unií, jež vstupuje v platnost rovněž na Nový rok. „Jako odpověď na tyto kroky jsme připravili embargo na ukrajinské potraviny, které fakticky začne platit od 1. ledna 2016,“ prohlásil už počátkem prosince ruský ministr ekonomického rozvoje Alexej Uljukajev.

„Za několik let si vynahradíme obrovské škody, které Rusko Ukrajině způsobilo,“ uvedl v této souvislosti Porošenko. Navíc vybídl k tomu, aby si země letos „široce otevřela dveře do Evropy“ a získala co nejvíce evropských investic.

Unie hlavním obchodním partnerem

Po dramatickém propadu ruského trhu v uplynulých měsících je osmadvacítka už nyní největším obchodním partnerem Ukrajiny; na zahraničním obchodě země za první pololetí loňského roku se Unie podílela 31 procenty, Rusko patnácti. Odstranění celních bariér navíc může podle Bruselu zvýšit ukrajinský export do Unie až o jednu miliardu eur ročně. Pomůže hlavně potravinářským a textilním firmám, stejně jako ukrajinským exportérům neželezných kovů.

Ukrajinský prezident už rovněž podepsal zákon umožňující vládě uvalit na Rusko obchodní embargo. Kyjev počítá se zavedením dovozního cla na nejrůznější ruské zboží a také s omezením importu. Podle agentur tak bude mít moskevský krok nepříjemné důsledky i pro ruský trh.

Moskvě už nyní působí ekonomické problémy sankce, které na zemi kvůli anexi Krymu a bojům o Donbas uvalily USA a evropská osmadvacítka. Unie své sankce - které pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl - prodloužila v prosinci o dalších šest měsíců.

3 minuty
Reportáž: Ukrajina viní Rusko z ekonomické agrese
Zdroj: ČT24

Ukrajinský dluh u soudu

Rusko se začátkem nového roku zároveň oznámilo, že podá u mezinárodního soudu žalobu na Ukrajinu za to, že mu neuhradila dluh ve výši tři miliardy dolarů (75 miliard korun) plus 75 milionů dolarů úroků za desetidenní prodlevu po termínu splatnosti.

„Příslušná žaloba bude podána u anglického soudu v souladu se zavedenými postupy,“ sdělilo ruské ministerstvo financí podle agentury Reuters. Krok Moskvy se všeobecně očekával, protože Rusko opakovaně prohlašovalo, že se takto zachová. Kyjev zase opakovaně dával najevo, že dluh vůči Rusku nesplatí a bude se bránit soudně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 4 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 13 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 31 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 1 hhodinou

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...