Merkelová: Nečekali jsme, že prosadit dohody z Minsku bude snadné

Paříž – Všechny podmínky minských dohod o mírovém řešení krize na východní Ukrajině musí být dodrženy. Na společné tiskové konferenci v Paříži to dnes prohlásili francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. Hollande varoval, že ten, kdo dohodu nebude respektovat, se vystavuje hrozbě sankcí. Washington pak varoval Moskvu před následky, pokud bude pokračovat s podporou separatistů.

Oba státníci se ve francouzské metropoli shodli, že separatisté a ukrajinská armáda musí zcela zastavit boje, stáhnout z fronty těžké zbraně a předat si vzájemně zajatce, jak stanovují minské dohody. „S kancléřkou jsme od minských dohod (ze září 2014) nepřestali jednat a jsme ještě více než kdy jindy přesvědčeni, že (podmínky dohod) musejí být naplněny – všechny dohody, beze zbytku,“ řekl Hollande.

Prohlásil rovněž, že prozatím nemá žádné důkazy o tom, že by v posledních dnech ruské tanky překročily hranice s Ukrajinou. Upozornil ale, že země nedodržující podmínky příměří může čelit odvetným opatřením.

  • Mluvčí americké diplomacie Jen Psakiová: „Nadále se soustředíme na podporu prosazování (mírových) dohod, vše ale bedlivě sledujeme. A když Rusko a separatisté nedokážou uskutečnit dohody a ukončit násilí, budou čelit dalším následkům.“

O nových dodávkách ruských zbraní separatistům i o přítomnosti ruských vojenských jednotek v Donbasu opakovaně hovoří Kyjev. Moskva nicméně všechna obvinění odmítá s tím, že na východ Ukrajiny posílá výhradně humanitární pomoc. Připouští ale, že po boku separatistů mohou bojovat i ruští vojáci, kteří tam působí v rámci své dovolené.

Angela Merkelová:

„Jsme v době, kdy se Ukrajina ohlíží k událostem na Majdanu. Ukazuje se, že není jednoduché jít cestou k sebeurčení a svobodě. Chceme však Ukrajině pomoci a myslím si, že to půjde, jen když budou body z Minsku dodržovány.“

„Jde o to, aby dohodnuté body z Minsku byly implementovány. Je jasné, že to nepůjde jednoduše. Ale to jsme ani nemohli čekat. Musíme udělat vše, abychom zabránili dalšímu krveprolití,“ upozornila Merkelová.

V Donbasu od víkendu platí nově vyjednané příměří, jehož základem jsou zmíněné minské dohody. I přes klid zbraní ale boje neutichly. Obzvláště tvrdé střety se odehrály u města Debalceve, ze kterého se armáda pod tlakem proruských separatistů nakonec stáhla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 47 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 57 mminutami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...