K Mariupolu míří tanky i bojovníci z Ruska, tvrdí mluvčí ukrajinské armády

Kyjev - Podle mluvčího ukrajinské armády přejelo v posledních hodinách ukrajinsko-ruskou hranici více než dvacet tanků a desítka raketových systémů. Zamířily k městu Novoazovsk, které leží asi 40 kilometrů východně od přístavního Mariupolu. Evropští pozorovatelé mise OBSE hlásí dělostřeleckou palbu z Doněcku a z Luhanské oblasti.

„Navzdory dohodám z Minsku přijelo z Ruska na Ukrajinu velké množství vojenské techniky,“ oznámil mluvčí armády Andrij Lysenko. „Více než dvacet tanků, deset samohybných dělostřeleckých systémů a patnáct kamionů míří k Novoazovsku,“ dodal Lysenko. Podle něj bylo v oblasti viděno i několik autobusů s bojovníky z Ruska. 

Strategicky důležitý azovský přístav Mariupol dosud drží vládní jednotky. V posledních dnech tu ale stále dochází k přestřelkám a potyčkám. Po získání Debalceve je právě Mariupol podle pozorovatelů dalším očekávaným cílem povstalců. Pád tohoto půlmilionového města do jejich rukou by znamenal další krok k zajištění pozemního spojení Ruska s poloostrovem Krym, který Moskva anektovala loni v březnu.

Podle ukrajinského armádního analytika Dmytro Tymčuka doplňuje povstalecké velení stavy vojsk, přeskupuje síly k dalším bojům a posiluje materiální zabezpečení jednotek. Moskva jakoukoli vojenskou podporu separatistů popírá.

Mapa konfliktu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Příměří přísně dodržujeme, ujišťují povstalci

Povstalci naopak na dnešní tiskové konferenci ohlásili, že boje na doněckém úseku fronty „prakticky skončily“ a na bojištích zavládl klid. „Na celé linii palebného dotyku se situace postupně stabilizuje,“ citovala mluvčího povstaleckých vojsk Eduarda Basurina povstalecká agentura DAN. „Jednotky ozbrojených sil Doněcké lidové republiky přísně dodržují klid zbraní a nereagují na jednotlivé provokace ze strany ukrajinských vojsk,“ prohlásil mluvčí. „Očekáváme, že stejně bude plnit minské dohody i Kyjev,“ dodal.

Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale zaznamenala dělostřeleckou palbu v Doněcku, která byla vedena z centra města kontrolovaného separatisty. U města Ščasťa v Luhanské oblasti podle OBSE zase pálila na protivníka ukrajinská armáda.

Basurin prohlásil, že ve městě Debalceve, které v minulých dnech povstalci dobyli, stále ještě zůstává část ukrajinské posádky. Ukrajinští vojáci podle něj musejí před opuštěním města složit zbraně, které pak povstalci ukrajinské straně odevzdají. „Těla mrtvých předáme buď přímo pozůstalým, nebo příslušným ukrajinským úřadům,“ řekl mluvčí povstalců.

Debalceve očekává zásilku humanitární pomoci z „mimořádného“ konvoje, který dnes dorazil z Ruska. Má jít zejména o léky a potraviny. Konvoj stejně jako v případě všech 15 předešlých neprošel na hranici odbavením. Kyjev tvrdí, že ruské automobily vjíždějí na ukrajinské území ilegálně. Ruské úřady prý poslední konvoj sestavily urychleně s ohledem na změněnou situaci na frontě.

Ukrajina chce povolat policejní kontingent EU, ta to zatím odmítá

Stálý zástupce Ukrajiny v OSN Jurij Serhejev oznámil, že Ukrajina preferuje vyslání policejních sil Evropské unie do Donbasu před povoláním mírových jednotek OSN. Povolání policejních sil EU by bylo podle něj rychlejší, vyslání mírových sil OSN může vzhledem ke složitému vyjednávání a komplikovanému financování trvat měsíce.

Kyjev je podle něj přesvědčen, že mezinárodní pozorovatelská a kontrolní mise může přispět k plnění minských mírových dohod a ke skutečnému zastavení palby. O vyslání mírových sil na východ Ukrajiny v minulých dnech hovořil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Pozorovatelé OSN či EU by se podle ukrajinského plánu měli rozmístit jak na bojové linii oddělující armádu od povstaleckých oddílů, tak i na té části rusko-ukrajinské hranice, kterou Kyjev nekontroluje.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ve čtvrtek v ČT24 řekl, že Rusko v RB OSN žádost Kyjeva zablokuje, debata o tom je proto prý zbytečná. „Připadá mi, že se bavíme o něčem, co je trochu ztráta času.“

Serhejev myslí, že policejní kontingent EU by měl na Ukrajině působit pod záštitou OSN. „Takové kombinované varianty už v minulosti existovaly, například v Africe nebo bývalé Jugoslávii,“ řekl. Podle ukrajinských médií by misi EU zaštítěnou OSN Rada bezpečnosti schvalovat nemusela. Serhejev řekl, že OBSE, která je kontrolou příměří v Donbasu pověřena, svou misi naplnit nedokáže.

Evropská komise ukrajinský návrh zatím odmítla. Unijní komisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn řekl, že dal Porošenkovi jasně najevo, že je třeba se koncentrovat na naplnění minské dohody. „Přednostním cílem musí být, aby pozorovatelská mise OBSE měla možnost dostát svému úkolu,“ prohlásil Hahn. „Nechci spekulovat o jiných alternativách.“

I český prezident Miloš Zeman vidí cestu v posílení mise OBSE, která by měla bojující strany důsledně oddělit a pomoci při zajištění trvalého příměří. „Přimlouval bych se i za to, aby se zvýšil počet jedenácti českých občanů v misi OBSE,“ poznamenal dnes Zeman.