Přibližně 1,8 milionu Slovinců v neděli rozhodovalo o tom, kdo nahradí dosavadního prezidenta Janeze Drnovšeka. Ve druhém kole prezidentských voleb se střetli někdejší premiér Slovinska Lojze Peterle a profesor mezinárodního práva Danilo Türk.
Peterle poblahopřál Türkovi k vítězství, které zároveň nepřímo označil za jasné hlasování proti nynější vládě. Türk to měl podle něj mnohem snazší, protože ho podporovala opozice a ve Slovinsku právě panuje velká nespokojenost s vládní politikou a hospodářskou situací.
Podle analytiků Türkovo vítězství potvrzuje rostoucí nespokojenost Slovinců s konzervativní vládou premiéra Janeze Janši a podpoří opoziční sociální demokraty před parlamentními volbami, které se mají konat na podzim příštího roku. Janšova popularita letos klesala na pozadí vytrvale rostoucí inflace poté, co Slovinsko v lednu zavedlo euro.
Výchozí pozice obou politiků byly diametrálně odlišné. Bývalý premiér Peterle, který je v současnosti poslancem Evropského parlamentu, je ve Slovinsku známou osobností. O jeho postupu do druhého kola prezidentských voleb se již předem nepochybovalo, oproti předpokladům však v prvním kole získal „jen“ 28,7 procenta hlasů.
Naopak bývalý komunista Türk, kterého navrhli sociální demokraté, byl pro mnohé Slovince téměř neznámou postavou, neboť od roku 1992 působil v New Yorku, kde zastupoval zemi v OSN. Zde si vybudoval pověst zkušeného diplomata. V letech 2000 až 2005 byl jedním ze zástupců tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. V první kole se pro Türka vyslovilo 24,5 procenta voličů, ve skutečnosti tak postoupil o zhruba 3700 hlasů.
Už předvolební výzkumy naznačovaly, že pro Türka mohou v druhém kole hlasovat levicoví voliči, kteří své hlasy v prvním kole rozdělili mezi více kandidátů. Tento poměr sil odráží i situaci na slovinské politické scéně, kde se v současnosti největší oblibě voličů těší sociální demokraté, zatímco strany středo-pravicové vládní koalice podporu ztrácejí.
Stejně jako v minulosti tedy bude i v následujících pěti letech v čele Slovinska stát levicový prezident, stejně jako byli oba jeho předchůdci - Milan Kučan a dosluhující Janez Drnovek, který si kvůli vážnému onemocnění již netroufl znovu kandidovat. Funkční období slovinského prezidenta je pět let a jeho úloha je především reprezentativní. Právě ta ale bude důležitá během nadcházejícího půlročního slovinského předsednictví Evropské unie, které začíná v lednu 2008.
Posledních pět let ve vývoji Slovinska charakterizuje vstup do NATO a do Evropské unie. Skutečnost, že země vzkvétá, dokládá i zavedení eura letos v lednu.
