V Teheránu se v pondělí a v úterý snažil náměstek generálního ředitele MAAE Olli Heinonen získat informace k materiálům, jež agentuře poskytly nejmenované země. Ty chtějí dokázat, že Írán pracoval na vojenském jaderném programu i po roce 2003. Americké tajné služby loni zveřejnily zprávu, z níž vyplývá, že Teherán v roce 2003 vojenský atomový program ukončil.
Nový materiál se podle mluvčí MAAE Melissy Flemingové týká sestavování hlavic, přestavby rakety středního doletu Šaháb-3 na jadernou střelu a také budování podzemních objektů pro jaderné testy.
„Je to milník a doufám, že koncem května budeme mít íránské vysvětlení k těmto dokumentům a že budeme moci v příštích týdnech toto téma objasnit,“ řekl k íránské ochotě zabývat se dokumenty Muhammad Baradej. Koncem května, před příští schůzkou guvernérů členských zemí MAAE, má agentura předložit pravidelnou čtvrtletní zprávu o Íránu.
Írán odmítá veškerá podezření, že rozvíjí jaderný program k jiným než civilním účelům. MAAE, jejíž odborníci kontrolují íránské jaderné provozy, v únorové zprávě zopakovala, že o íránských jaderných aktivitách nemůže říci, že jsou jednoznačně mírové.
Prezident Ahmadínežád dnes prohlásil, že Teherán je připraven jednat o jaderném programu s jakoukoli zemí. Dosud byli Íránci ochotni vyjednávat pouze prostřednictvím MAAE. Prezident na shromáždění v západoíránském Hamadánu řekl, že Írán bude nadále bránit právo využívat jadernou technologii. O Západu, o němž hovořil jako o nepříteli, řekl, že „by měl vědět, že Írán přistoupí na jakékoli logické rozhovory, pokud nebudou založeny na popírání práv Íránu“.
Rada bezpečnosti OSN potrestala Írán za neochotu vzdát se programu obohacování uranu třemi druhy sankcí. Teď si její stálí členové a Německo přejí, aby se nejvyšší evropský diplomat Javier Solana sešel s íránským jaderným vyjednávačem Saídem Džalílím a dohodl s ním další kola jednání. Zástupci rady se ale na nedávné šanghajské schůzce nedokázali dohodnout na pobídce, která má Írán přimět k ústupkům.
