Pásmo Gazy: Pod hranicí bídy zde žije přes 50 procent lidí

Gaza - Pásmo Gazy je jedno ze samosprávných území Palestiny, jehož administrativním centrem je město Gaza. V pásmu, které má rozlohu 360 km² (pro srovnání - rozloha Prahy je 496 km²), žije asi 1,4 milionu Palestinců, což z něj činí jedno z nejhustěji obydlených území na světě. Gaza je především oblastí zemědělskou. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy jsou kultivovány, především zásluhou židovských přistěhovalců. Průmysl zde nemá velký význam, závody lehkého průmyslu jsou soustředěny především ve městě Gaza.

V oblasti je hrozivá především nezaměstnanost, která podle posledních zpráv OSN dosahuje až 49 procent. Podle palestinských údajů navíc více než polovina obyvatel pásma žije pod hranicí chudoby - v roce 2007 to bylo rekordních 51,8 procenta. Toto číslo potvrzují i údaje OSN. Nicméně některé zdroje hovoří až o 79 procentech lidí v Gaze žijících v bídě. Nárůst oproti roku 2006 je 3,9 procenta, důležitější je však překročení psychologické padesátiprocentní hranice.

Nárůst bídy lze podle odborníků dávat do souvislosti s izraelskou blokádou pásma. Židovský stát odřízl palestinské teritorium od světa, aby zastavil příval raket, které odsud radikálové z hnutí Hamas posílají na jeho území. Skrz uzavřené hranice do pásma proudí jen životně nutné dodávky.

Opačná je situace na Západním břehu Jordánu, kde chudoby ubývá. Životní úroveň se tam zvedá, poměr lidí žijících za hranicí chudoby v roce 2007 klesl o tři procenta na 19,1 procenta. Hranice chudoby je podle palestinských zdrojů život s méně než třemi dolary na den.

Pásmo Gazy je území na jihozápad od Izraele. Po odchodu britských jednotek v roce 1948 po první izraelsko-arabské válce připadlo pásmo Egyptu. V šestidenní válce v červnu 1967 jej pak dobyl Izrael, který zde začal od roku 1970 budovat židovské osady. Po podpisu izraelsko-palestinské mírové dohody v září 1993 67 procent území připadlo palestinské samosprávě. V srpnu 2005 bylo z pásma evakuováno všech 21 židovských osad, kde žilo necelých devět tisíc Židů. Izrael osady v Gaze v srpnu 2005 v rámci mírového plánu vyklidil a z území se stáhnul.

Izrael kontroluje přístup k pobřeží pásma Gazy a jeho vzdušný prostor. Hranice s Egyptem je rovněž uzavřená, Káhira ji otevírá jen z humanitárních důvodů. Pásmo samo spadá pod palestinskou samosprávu. Poslední volby zde vyhrálo radikální hnutí Hamas, které už rok a půl ovládá celé pásmo Gazy. Konkurenční Fatah umírněného prezidenta Mahmúda Abbáse tu nemá žádný vliv. Radikálové z Gazy neustále bombardují izraelské území, a proto Izrael zahájil blokádu oblasti. Zlepšení situace místních lidí mělo přinést půlroční příměří, na němž se znesvářené strany dohodly v létě loňského roku v Egyptě. Příměří v půlce prosince skončilo. Hamas obnovil útoky a Izrael se těsně po vánočních svátcích rozhodl proti hnutí definitivně zasáhnout, zprvu letecky a v sobotu večer přikročil i k pozemní ofenzivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po poruše kamionu v poušti v Nigeru zemřelo žízní 49 cestujících

V odlehlé oblasti saharské pouště v Nigeru zemřelo žízní 49 lidí poté, co se porouchalo nákladní vozidlo, kterým se vraceli ze sousedního Mali. Dvěma cestujícím se nicméně podařilo ujít asi 50 kilometrů k místu, kde byl zdroj vody. Odtud pokračovali dalších 30 kilometrů do města Assamaka, kde na uvázlý kamion upozornili. Ve čtvrtek to podle agentury AFP uvedly úřady provincie Agadez.
před 1 hhodinou

USA uvalily sankce na kubánského prezidenta Díaze-Canela i na syna Raúla Castra

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela, jeho ženu a tři další lidi, oznámilo podle tiskových agentur americké ministerstvo financí. Na seznamu je také Alejandro Castro Espín, syn bývalého prezidenta karibského ostrova Raúla Castra. Americký prezident Donald Trump označil Kubu za zhroucený stát v odpovědi na otázku, zda je cílem sankcí urychlit pád Havany.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vyzval Putina k ukončení války a vzájemné schůzce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal v otevřeném dopise ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli. Putin i Zelenskyj učiní kompromisy, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump v Oválné pracovně. Bylo by podle něj skvělé, kdyby se oba osobně setkali.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

Mysleli jsme si, že vojáci nejsou nasazení proti nám, říká lídr studentských protestů v Číně z roku 1989

Čínský disident a lídr studentských protestů z jara 1989 Urkeš Davlet varuje svět před důvěrou v čínskou vládu. Během exkluzivního interview pro Horizont ČT24 detailně popsal, jak se to před 37 lety nevyplatilo účastníkům prodemokratického hnutí. V samotné Číně se komunistickým úřadům podařilo vzpomínky na krvavý masakr v centru Pekingu úplně vymazat z povědomí veřejnosti. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Prezident Trump nařkl demokraty ze snahy ukrást volby v Kalifornii

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek nařkl demokraty ze snahy ukrást volby v Kalifornii, kde se v úterý konaly primárky před volbami kalifornského guvernéra, starosty Los Angeles a do Kongresu.
před 8 hhodinami

Francouzský soud definitivně rozhodl: magnát Vítek musí zbourat vilu v Provence

Realitní magnát Radovan Vítek musí nechat zbourat svou vilu na jihu Francie. Kasační soud v Paříži definitivně potvrdil výsledek odvolací instance v Nimes. Český miliardář přestavěl dům v chráněné oblasti bez stavebního povolení a podle soudu porušil urbanistická pravidla. Zároveň dostal vysokou pokutu.
před 8 hhodinami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...