Pásmo Gazy: Pod hranicí bídy zde žije přes 50 procent lidí

Gaza - Pásmo Gazy je jedno ze samosprávných území Palestiny, jehož administrativním centrem je město Gaza. V pásmu, které má rozlohu 360 km² (pro srovnání - rozloha Prahy je 496 km²), žije asi 1,4 milionu Palestinců, což z něj činí jedno z nejhustěji obydlených území na světě. Gaza je především oblastí zemědělskou. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy jsou kultivovány, především zásluhou židovských přistěhovalců. Průmysl zde nemá velký význam, závody lehkého průmyslu jsou soustředěny především ve městě Gaza.

V oblasti je hrozivá především nezaměstnanost, která podle posledních zpráv OSN dosahuje až 49 procent. Podle palestinských údajů navíc více než polovina obyvatel pásma žije pod hranicí chudoby - v roce 2007 to bylo rekordních 51,8 procenta. Toto číslo potvrzují i údaje OSN. Nicméně některé zdroje hovoří až o 79 procentech lidí v Gaze žijících v bídě. Nárůst oproti roku 2006 je 3,9 procenta, důležitější je však překročení psychologické padesátiprocentní hranice.

Nárůst bídy lze podle odborníků dávat do souvislosti s izraelskou blokádou pásma. Židovský stát odřízl palestinské teritorium od světa, aby zastavil příval raket, které odsud radikálové z hnutí Hamas posílají na jeho území. Skrz uzavřené hranice do pásma proudí jen životně nutné dodávky.

Opačná je situace na Západním břehu Jordánu, kde chudoby ubývá. Životní úroveň se tam zvedá, poměr lidí žijících za hranicí chudoby v roce 2007 klesl o tři procenta na 19,1 procenta. Hranice chudoby je podle palestinských zdrojů život s méně než třemi dolary na den.

Pásmo Gazy je území na jihozápad od Izraele. Po odchodu britských jednotek v roce 1948 po první izraelsko-arabské válce připadlo pásmo Egyptu. V šestidenní válce v červnu 1967 jej pak dobyl Izrael, který zde začal od roku 1970 budovat židovské osady. Po podpisu izraelsko-palestinské mírové dohody v září 1993 67 procent území připadlo palestinské samosprávě. V srpnu 2005 bylo z pásma evakuováno všech 21 židovských osad, kde žilo necelých devět tisíc Židů. Izrael osady v Gaze v srpnu 2005 v rámci mírového plánu vyklidil a z území se stáhnul.

Izrael kontroluje přístup k pobřeží pásma Gazy a jeho vzdušný prostor. Hranice s Egyptem je rovněž uzavřená, Káhira ji otevírá jen z humanitárních důvodů. Pásmo samo spadá pod palestinskou samosprávu. Poslední volby zde vyhrálo radikální hnutí Hamas, které už rok a půl ovládá celé pásmo Gazy. Konkurenční Fatah umírněného prezidenta Mahmúda Abbáse tu nemá žádný vliv. Radikálové z Gazy neustále bombardují izraelské území, a proto Izrael zahájil blokádu oblasti. Zlepšení situace místních lidí mělo přinést půlroční příměří, na němž se znesvářené strany dohodly v létě loňského roku v Egyptě. Příměří v půlce prosince skončilo. Hamas obnovil útoky a Izrael se těsně po vánočních svátcích rozhodl proti hnutí definitivně zasáhnout, zprvu letecky a v sobotu večer přikročil i k pozemní ofenzivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 2 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...