Pásmo Gazy: Pod hranicí bídy zde žije přes 50 procent lidí

Gaza - Pásmo Gazy je jedno ze samosprávných území Palestiny, jehož administrativním centrem je město Gaza. V pásmu, které má rozlohu 360 km² (pro srovnání - rozloha Prahy je 496 km²), žije asi 1,4 milionu Palestinců, což z něj činí jedno z nejhustěji obydlených území na světě. Gaza je především oblastí zemědělskou. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy jsou kultivovány, především zásluhou židovských přistěhovalců. Průmysl zde nemá velký význam, závody lehkého průmyslu jsou soustředěny především ve městě Gaza.

V oblasti je hrozivá především nezaměstnanost, která podle posledních zpráv OSN dosahuje až 49 procent. Podle palestinských údajů navíc více než polovina obyvatel pásma žije pod hranicí chudoby - v roce 2007 to bylo rekordních 51,8 procenta. Toto číslo potvrzují i údaje OSN. Nicméně některé zdroje hovoří až o 79 procentech lidí v Gaze žijících v bídě. Nárůst oproti roku 2006 je 3,9 procenta, důležitější je však překročení psychologické padesátiprocentní hranice.

Nárůst bídy lze podle odborníků dávat do souvislosti s izraelskou blokádou pásma. Židovský stát odřízl palestinské teritorium od světa, aby zastavil příval raket, které odsud radikálové z hnutí Hamas posílají na jeho území. Skrz uzavřené hranice do pásma proudí jen životně nutné dodávky.

Opačná je situace na Západním břehu Jordánu, kde chudoby ubývá. Životní úroveň se tam zvedá, poměr lidí žijících za hranicí chudoby v roce 2007 klesl o tři procenta na 19,1 procenta. Hranice chudoby je podle palestinských zdrojů život s méně než třemi dolary na den.

Pásmo Gazy je území na jihozápad od Izraele. Po odchodu britských jednotek v roce 1948 po první izraelsko-arabské válce připadlo pásmo Egyptu. V šestidenní válce v červnu 1967 jej pak dobyl Izrael, který zde začal od roku 1970 budovat židovské osady. Po podpisu izraelsko-palestinské mírové dohody v září 1993 67 procent území připadlo palestinské samosprávě. V srpnu 2005 bylo z pásma evakuováno všech 21 židovských osad, kde žilo necelých devět tisíc Židů. Izrael osady v Gaze v srpnu 2005 v rámci mírového plánu vyklidil a z území se stáhnul.

Izrael kontroluje přístup k pobřeží pásma Gazy a jeho vzdušný prostor. Hranice s Egyptem je rovněž uzavřená, Káhira ji otevírá jen z humanitárních důvodů. Pásmo samo spadá pod palestinskou samosprávu. Poslední volby zde vyhrálo radikální hnutí Hamas, které už rok a půl ovládá celé pásmo Gazy. Konkurenční Fatah umírněného prezidenta Mahmúda Abbáse tu nemá žádný vliv. Radikálové z Gazy neustále bombardují izraelské území, a proto Izrael zahájil blokádu oblasti. Zlepšení situace místních lidí mělo přinést půlroční příměří, na němž se znesvářené strany dohodly v létě loňského roku v Egyptě. Příměří v půlce prosince skončilo. Hamas obnovil útoky a Izrael se těsně po vánočních svátcích rozhodl proti hnutí definitivně zasáhnout, zprvu letecky a v sobotu večer přikročil i k pozemní ofenzivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 44 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...