Pásmo Gazy: Pod hranicí bídy zde žije přes 50 procent lidí

Gaza - Pásmo Gazy je jedno ze samosprávných území Palestiny, jehož administrativním centrem je město Gaza. V pásmu, které má rozlohu 360 km² (pro srovnání - rozloha Prahy je 496 km²), žije asi 1,4 milionu Palestinců, což z něj činí jedno z nejhustěji obydlených území na světě. Gaza je především oblastí zemědělskou. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy jsou kultivovány, především zásluhou židovských přistěhovalců. Průmysl zde nemá velký význam, závody lehkého průmyslu jsou soustředěny především ve městě Gaza.

V oblasti je hrozivá především nezaměstnanost, která podle posledních zpráv OSN dosahuje až 49 procent. Podle palestinských údajů navíc více než polovina obyvatel pásma žije pod hranicí chudoby - v roce 2007 to bylo rekordních 51,8 procenta. Toto číslo potvrzují i údaje OSN. Nicméně některé zdroje hovoří až o 79 procentech lidí v Gaze žijících v bídě. Nárůst oproti roku 2006 je 3,9 procenta, důležitější je však překročení psychologické padesátiprocentní hranice.

Nárůst bídy lze podle odborníků dávat do souvislosti s izraelskou blokádou pásma. Židovský stát odřízl palestinské teritorium od světa, aby zastavil příval raket, které odsud radikálové z hnutí Hamas posílají na jeho území. Skrz uzavřené hranice do pásma proudí jen životně nutné dodávky.

Opačná je situace na Západním břehu Jordánu, kde chudoby ubývá. Životní úroveň se tam zvedá, poměr lidí žijících za hranicí chudoby v roce 2007 klesl o tři procenta na 19,1 procenta. Hranice chudoby je podle palestinských zdrojů život s méně než třemi dolary na den.

Pásmo Gazy je území na jihozápad od Izraele. Po odchodu britských jednotek v roce 1948 po první izraelsko-arabské válce připadlo pásmo Egyptu. V šestidenní válce v červnu 1967 jej pak dobyl Izrael, který zde začal od roku 1970 budovat židovské osady. Po podpisu izraelsko-palestinské mírové dohody v září 1993 67 procent území připadlo palestinské samosprávě. V srpnu 2005 bylo z pásma evakuováno všech 21 židovských osad, kde žilo necelých devět tisíc Židů. Izrael osady v Gaze v srpnu 2005 v rámci mírového plánu vyklidil a z území se stáhnul.

Izrael kontroluje přístup k pobřeží pásma Gazy a jeho vzdušný prostor. Hranice s Egyptem je rovněž uzavřená, Káhira ji otevírá jen z humanitárních důvodů. Pásmo samo spadá pod palestinskou samosprávu. Poslední volby zde vyhrálo radikální hnutí Hamas, které už rok a půl ovládá celé pásmo Gazy. Konkurenční Fatah umírněného prezidenta Mahmúda Abbáse tu nemá žádný vliv. Radikálové z Gazy neustále bombardují izraelské území, a proto Izrael zahájil blokádu oblasti. Zlepšení situace místních lidí mělo přinést půlroční příměří, na němž se znesvářené strany dohodly v létě loňského roku v Egyptě. Příměří v půlce prosince skončilo. Hamas obnovil útoky a Izrael se těsně po vánočních svátcích rozhodl proti hnutí definitivně zasáhnout, zprvu letecky a v sobotu večer přikročil i k pozemní ofenzivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rada bezpečnosti přijala rezoluci vyzývající k míru na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) v pondělí pozdě večer středoevropského času s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva, informovaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Vyrůstají ve stínu války. Ukrajinské děti se musí vyrovnávat s traumaty

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.
před 3 hhodinami

Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 8 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 8 hhodinami
Načítání...