Buenos Aires - Poslední argentinský diktátor Reynaldo Bignone byl ve čtvrtek odsouzen k doživotnímu vězení za zločiny proti lidskosti, jichž se dopustil během vlády argentinské vojenské junty. Pětaosmdesátiletý Bignone, který vládl zemi v letech 1982 až 1983, byl už loni odsouzen k 25 letům vězení za jiné zločiny. Trest diktátora dostihl i přesto, že ještě před předáním moci demokraticky zvolenému prezidentovi stihl zničit důkazy o svých zločinech.
Bignone se v cele pro doživotně odsouzené přidá k jednomu ze svých předchůdců v prezidentském úřadě. Jorge Rafael Videla velel vojenské diktatuře na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a za zločiny proti lidskosti byl odsouzen před Vánocemi minulého roku.
Ještě předtím než Bignone stanul v čele argentinské junty, patřil mezi šéfy tajného internačního střediska kasáren v Campo de Mayo na okraji Buenos Aires. Zařízením prošlo na 5 000 členů opozice, z nichž většina je dosud pohřešována.
Jako hlava státu udělil Bignone amnestii osobám, které porušovaly lidská práva. Zároveň nařídil zničení veškeré dokumentace o mučení oponentů režimu či jejich mizení. Teprve poté souhlasil s předáním moci demokraticky zvolenému prezidentovi Raúlu Alfonsínovi.
Spravedlnost po dvaceti letech
V roce 2005 Argentina amnestie na zločiny spáchané během vlády vojenské junty zrušila. Od té doby bylo odsouzeno přes 200 vysokých představitelů diktátorského režimu.
Vojenská junta vládla Argentině v letech 1976 až 1983. Podle oficiálních údajů bylo během diktatury v zemi zabito nebo je od té doby pohřešováno třináct tisíc lidí. Skupiny pro lidská práva jejich počet odhadují na 30 000.
