Armáda nedávno dobyla strategické město Kusajr u libanonské hranice a přesunula mnoho jednotek k severosyrskému Halabu. Udržet Homs je pro Asada nezbytné, potřebuje ho kvůli přístupu do regionu u Středozemního moře, který obývá jeho šíitská sekta alávitů. Případné odříznutí by hrozilo dosud největší vlnou sektářského násilí mezi šíity a sunnity.
Obě strany hlásí mimořádně silné boje a obě jsou vyčerpané posledními ztrátami. Některé rozvědky tvrdí, že dobytím Kusajru se vojenské štěstí naklonilo na stranu Asada, ale izraelští experti si to nemyslí. Jeden z nich řekl tento týden listu Haarec, že armáda u Kusajru přišla o nejméně 600 vojáků a stejný počet mužů byl zraněn. Velké ztráty utrpěl také libanonský Hizballáh, který se do bojů vložil. Má pouze 20 000 bojovníků a ztráty v Sýrii jsou pro něj citelné. Hizballáh začíná mít navíc kvůli své vojenské účasti v Sýrii potíže doma.
Syrská armáda zaútočila na Homs
„Ti, kdo tvrdí, že se štěstí přiklonilo k Asadovi, nechápou věci z pohledu dějin. Doba sjednocené Sýrie pod Asadovou vládou skončila. Zůstaly mu dva miliony alávitů, schopných ovládat Damašek a oblast v severozápadní Sýrii, nikoli ostatní části Sýrie,“ sdělil bezpečnostní zdroj izraelskému listu.
Upozornil, že také opozice má problémy, protože je roztříštěna na 100 skupin a organizací. „Z pohledu Izraele není tato patová situace špatná, protože nejsilnější z těchto skupin jsou organizace muslimské, jejichž vláda nad Sýrií by byla horší než to, co je tam nyní,“ dodal zdroj.
Za dva roky konfliktu zemřelo v Sýrii na 100 tisíc lidí. Řešení by mohla přinést plánovaná konference v Ženevě. Nejde už ale jen o režim Bašára Asada, ale o roztržku mezi šíity, sunnity a křesťany, kde reálně hrozí rozpad země.
