Krveprolití na Majdanu nařídil Janukovyč, prsty v tom měla i ruská FSB

Kyjev - Příkaz ke střelbě do demonstrantů v Kyjevě vydal v únoru ministerstvu vnitra a tajné službě SBU podle ukrajinské prokuratury prezident Viktor Janukovyč. Vyplývá to z průběžných výsledků vyšetřování, o nichž informoval generální prokurátor Oleh Machnyckij. Na demonstranty prý stříleli příslušníci pohotovostních policejních jednotek Berkut. Zatčeno už bylo 12 z nich. Na plánování masakru se podle ukrajinských úřadů podílelo i 26 agentů ruské tajné služby FSB. Ruská televize dnes naopak uvedla, že Moskva zadržela 25 Ukrajinců, kteří měli v Rusku podle instrukcí ukrajinské SBU připravovat teroristické útoky.

Podle prokuratury byla palba proti demonstrantům na náměstí Nezávislosti (Majdanu) vedena z hotelu Ukrajina, přítomnost odstřelovačů na několika dalších místech vyšetřovatelé prověřují. Stejně tak se prošetřuje podezření, že na střelbě ostrými náboji se podíleli i členové komanda Alfa, které je pohotovostní jednotkou tajné služby.

Oběťmi palby odstřelovačů se během únorových dnů stalo 104 lidí, další stovky vyvázly se zraněním. Ozbrojenci na střechách kyjevských domů tehdy mířili nejen na demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty. Vyšetřování komplikuje fakt, že dřívější vedení generální prokuratury důkazy o aktivitách silových struktur v kritických dnech kolem 20. února zničilo. Vyšetřování se proto opírá především o výpovědi přislušníků zásahových jednotek Berkut. Řada lidí odpovědných za únorové krveprolití se údajně nachází na okupovaném Krymu, kde se pod ochranou ruských úřadů skrývají před ukrajinskou spravedlností.

V Kyjevě se spekulovalo o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krvavé lázni vyvolané Moskvou. Podle ní ale akce byla dílem ukrajinských nacionalistů, kteří prý palbou do vlastních řad chtěli zvýšit odpor vůči Janukovyčovu režimu.

Sám Janukovyč se ale z ruského exilu zapřísahá, že střílet do lidí nenařídil. „Jako prezident Ukrajiny jsem hned po podepsání dohody s opozicí vydal příkaz, aby se všechny bezpečnostní složky z Majdanu stáhly zpět do svých základen. To ale vedlo k tomu, že radikálové na Majdanu to brali jako slabost a začali do policistů střílet. Rozhodně to nebylo tak, že bych příkaz ke střelbě vydal já,“ prohlásil svržený ukrajinský prezident. „Neexistuje režim, kvůli kterému by stálo za to prolít jedinou kapku krve,“ dodala sesazená hlava státu.

Kvůli Majdanu zatkli několik členů Berkutu

Ukrajinská televize 5 kanal dnes oznámila, že v souvislosti s vyšetřováním bylo zadrženo 12 příslušníků jednotek Berkut včetně jednoho z velitelů. Právě oni údajně stříleli na neozbrojené demonstranty z odstřelovačských pušek a automatických zbraní. Důvodem palby byla podle vyšetřovatelů snaha krýt ústup policie před postupujícím davem opozičních aktivistů. Podle agentury Unian dala prokuratura pokyn k zadržení dalších čtyř osob, které se na únorové střelbě podílely. Všichni zadržení byli údajně příslušníky „černé roty“ Berkutu, jednotky určené pro speciální operace. Řadoví členové Berkutu údajně pokyn ke střelbě ostrými náboji nedostali.

Policisté z tak zvané černé roty byli vyškoleni na zvláštní operace, které zahrnovaly i zabíjení lidí. Jsou podezřelí z několikanásobné vraždy v ulici Institutská. "Dohlížel na to úřad prezidenta, konstatoval úřad generálního prokurátora. Generální prokurátor Machnyckyj se na svůj post dostal po svržení prezidenta Viktora Janukovyče koncem února. Je členem nacionalistické a protirusky laděné strany Svoboda.

Zraněný demonstrant v péči zdravotníků v ulicích kolem náměstí Nezávislosti
Zdroj: ČT24/ISIFA/Getty Images

Šéf ukrajinské tajné služby SBU Valentyn Nalyvajčenko:

„To, co bylo označeno za antiteroristickou operaci, byla ve skutečnosti masová vražda civilistů, kterou přikázal přímo Viktor Janukovyč.“

„Zajímají nás dvě věci. Za prvé: co dělala necelá třicítka ruských agentů FSB 20. prosince loňského roku v Kyjevě? A za druhé: jaké byly jejich rozkazy? Žádáme ruskou stranu o sdělení, co tam ti lidé dělali. Chceme znát jejich jména a hodnosti.“

Na přípravě masakru se prý podílela i ruská tajná služba FSB

Na přípravě únorového masakru v Kyjevě se podílelo 26 agentů ruské kontrarozvědky FSB. Na tiskové konferenci v Kyjevě to oznámil šéf ukrajinské tajné služby SBU Valentyn Nalyvajčenko, podle nějž Rusko na Ukrajinu dopravilo také velký objem výbušnin, zbraní a dalšího materiálu. „Máme vážné důvody se domnívat, že právě tito lidé se podíleli na plánování a realizaci takzvané protiteroristické operace,“ uvedl s tím, že Ukrajina žádá Rusko oficiálně o vysvětlení. Mluvčí ruské FSB ovšem ukrajinská obvinění odmítl.

Nalyvajčenko rovněž oznámil, že 20. ledna dopravilo několik ruských letounů z letiště Čkalovskij u Moskvy na letiště Hostomel u Kyjeva přes pět tun výbušnin. Výbušninu dodal ruský závod na výrobu trhavin ve městě Sergijev Posad. „Otázku, kdo si to objednal a proč, musejí zodpovědět ruské tajné služby,“ řekl Nalyvajčenko. Ruští experti se podle něj podíleli nejen na plánování zásahu proti demonstrantům, ale i na přípravě „vyčištění“ náměstí Nezávislosti, tedy likvidace stanového tábora a provizorních obvazišť a nocleháren. Plánům na vytlačení opozice z centra Kyjeva dali přivolaní ruští důstojníci název Vlna a Bumerang.

Tryzna za oběti bojů v ulicích Kyjeva
Zdroj: ČTK/AP/Darko Bandic

Rusové prý zadrželi údajné teroristy z Ukrajiny

Ruská polostátní televize NTV dnes informovala, že ruské zvláštní služby zadržely 25 Ukrajinců kvůli podezření, že chystali teroristické útoky v Rusku podle instrukcí ukrajinské tajné služby SBU.

„Podle údajů zvláštních služeb se teroristické útoky připravovaly v období od 14. do 16. března v sedmi regionech. Zatčeno je 25 lidí, mezi kterými jsou tři aktivisté Pravého sektoru. Už se přiznali, že dostali instrukce od SBU,“ uvedl televizní kanál, který podle ruské opozice často slouží jako nástroj Kremlu k očerňování domácích a zahraničních nepřátel. Právě 16. března se přitom na Krymu odehrálo referendum.

Úkolem diverzantů podle NTV bylo také zaznamenávat pohyby ruských jednotek v pohraničních oblastech s Ukrajinou a navázat styky s ruskými radikálními organizacemi. Zatčení se podle televize doznávají vyšetřovatelům a zadržení podezřelých Ukrajinců posléze potvrdila FSB. „Nesmysly nekomentujeme,“ zareagovala ukrajinská služba SBU. „Je to lež a propaganda Kremlu,“ prohlásil mluvčí Pravého sektoru Arťom Skoropadskyj.

Lidé zodpovědní za masakr jsou už stíháni

Odpovědnost za vydané rozkazy nese exprezident Viktor Janukovyč, na koordinaci policejního zásahu se podílel tehdejší ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko, řekl šéf SBU. Podle ukrajinských úřadů jsou oba na útěku.

Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov na tiskové konferenci uvedl, že bezprostřední odpovědnost za smrt víc než stovky lidí nese asi 30 příslušníků vojsk ukrajinského ministerstva a tajné služby SBU. Jejich jména vyšetřovatelé znají, část z nich už byla zadržena, včetně jednoho z velitelů. Kyjevská generální prokuratura v této souvislosti vydala zatykač na exprezidenta Janukovyče a bývalého šéfa SBU Oleksandra Jakymenka.

Podle Nalyvajčenka se na útoku proti demonstrantům podíleli i bojovníci jednotek Alfa, zvláštního komanda řízeného ukrajinskou tajnou službou. Přes sto ozbrojenců z tohoto útvaru bylo rozmístěno na střeše odborové centrály v blízkosti náměstí Nezávislosti, i z těchto míst se ostrými náboji střílelo do davu. Další ozbrojenci pálili z budov na bulváru Chresčatyk.

Moskva kritizovala koncentrací aliančních vojsk na východě Evropy

Ruské jednotky soustředěné při hranicích s Ukrajinou se po skončení vojenských manévrů vrátí do kasáren, řekl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že ruská armáda má právo volně operovat na svém území včetně příhraničních regionů. Konstatoval rovněž, že Rusko očekává od států NATO vysvětlení zvýšené přítomnosti aliančních sil ve východoevropských státech, která podle Lavrova odporuje platným dohodám.

„Jde hlavně o římskou deklaraci, která stanoví, že NATO nesmí posilovat vojenskou přítomnost na území východoevropských států. Očekáváme odpověď, která bude vycházet z úcty k dohodnutým pravidlům,“ řekl Lavrov. Varoval rovněž Spojené státy před porušením mezinárodních dohod, které upravují tonáž bojových lodí operujících v Černém moři a omezují dobu jejich manévrování v regionu. V Černém moři se nyní nachází několik amerických plavidel a další americké lodě jsou podle zdrojů Pentagonu na cestě.

6 minut
Kyjev nechce po Krymu přijít o žádné další území
Zdroj: ČT24

Aliance v minulých týdnech posílila ochranu vzdušného prostoru v Pobaltí a Polsku, na Balkánském poloostrově hlídkují radarové letouny AWACS. USA vyslaly šest stíhaček do Pobaltí a 12 jejich strojů F-16 je nyní Polsku. Litevci i Poláci tento krok kvitují. „ Naše země potřebuje získat víc vojenské technologie a další vybavení, které může zesílit naše postavení,“ tvrdí litevský ministr obrany Juozas Olekas. „Pokud budou v naší zemi dvě těžké brigády NATO, budeme spokojení,“ dodal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.

Polsko požaduje příchod 10 000 mužů. Někteří spojenci si ale posílení aliančních sil na východě nepřejí. Německo se v této otázce shoduje s Moskvou, že by šlo o porušení dohod a zbytečné zvyšování napětí. A zdrženlivé jsou i další země včetně Nizozemí. „Ne, nepotřebujeme jednotky NATO na hranici s Ruskem,“ podotkl tamní ministr zahraničí Frans Timmermans.

Ministři zahraničí NATO zároveň požádali vrchního velitele evropských sil Aliance, aby do 15. dubna předložil základní plán posílení pozemních, vzdušných i námořních sil ve střední a východní Evropě. Zatím chce Aliance cvičit a nebe nad Baltským mořem zaplnila stíhačkami.

Ruské vojenské cvičení
Zdroj: Smityuk Yuri/ČTK/ITAR-TASS

Ukrajina varuje před provokacemi na hranici s Ruskem

Ukrajinská pohraniční služba upozornila na možnou destabilizaci situace na hranicích s Ruskem a varovala proruské radikály před plánovanou blokádou hranic. Podle ukrajinských pohraničníků k ní má dojít o víkendu v oblasti východně od Mariupolu. Organizátorům protiprávních akcí hrozí až tříleté vězení, varovala pohraniční služba. 

Radikální proruské skupiny chtějí prý u hranic s Ruskem vyprovokovat nepokoje a stavět barikády bránící plynulému přeshraničnímu provozu. „Pohraniční služba bude spolu s policií nucena sáhnout ke krajním prostředkům v zájmu zajištění normálního provozu hraničních přechodů,“ uvádí se v prohlášení.

Na napjatou situaci v pohraničních oblastech dnes na tiskové konferenci v Kyjevě upozornil i šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij. Plán Moskvy na vyvolání masových protiukrajinských protestů sice v pohraničních městech selhal, záměru držet Kyjev v nejistotě se ale Rusko nevzdává, řekl Parubij. Proruské síly ve východoukrajinských oblastech mají v úmyslu vyvolat v dubnu a v květnu nové provokace, jejichž vyvrcholením má být volba „prezidenta Jihovýchodní republiky“, tvrdí Parubij. Organizátoři protiukrajinské kampaně, která podle něj nese označení „Ruské jaro“, prý chtějí hlavu samozvaného státního útvaru zvolit kolem 9. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...