Doubravu, Zemánka a Gegalčije označí Kyjev za nežádoucí osoby

Kyjev – Za nežádoucí osoby hodlají ukrajinské úřady označit senátora Jaroslava Doubravu a další dva lidi z České republiky - Ladislava Zemánka a Alexandra Gegalčije - kteří v neděli sledovali separatistické volby na východě Ukrajiny. Na seznam zahraničních pozorovatelů, který dnes zveřejnilo ukrajinské ministerstvo vnitra, je zařazeno osmnáct lidí - kromě Česka i ze Slovenska, Bulharska, Itálie, Maďarska, Rakouska, Řecka, Belgie, Srbska, Francie a USA. Na jejich jednání upozorní Kyjev orgány zemí, z nichž přicestovali. Doubrava v rozhovoru pro ČT prohlásil, že byl u voleb jako soukromá osoba na prosbu svého nejmenovaného přítele.

Ve zprávě o misi v Doněcké a Luhanské oblasti, kterou ukrajinské ministerstvo označuje za nezákonnou, jsou pozorovatelé označeni za představitele „nejodpudivějších protidemokratických politických sil“. Kromě Doubravy ze sdružení Severočeši.cz je v seznamu jméno Ladislava Zemánka, místopředsedy české neparlamentní konzervativní nacionalistické strany Ne Bruselu - Národní demokracie. V životopisu, publikovaném na webových stránkách strany, se Zemánek hlásí k pravoslavnému vyznání a píše, že se „nijak netají svou náklonností k Rusku a ostatním slovanským národům“. Na seznamu je rovněž ukrajinský podnikatel Alexandr Gegalčij žijící údajně v Česku. Podle ukrajinského ministerstva vnitra jde o propagátora zakarpatského separatismu a hlasatele samozvané republiky Podkarpatská Rus. Ze Slovenska údajně na východ Ukrajiny přijel Viliam Longauer, tajemník ústřední rady Slovenského svazu protifašistických bojovníků.

Účast těchto lidí „v nezákonných procesech na území dočasné kontrolovaném bandity a zahraničními žoldáky“ je podle ukrajinského ministerstva vnitra nepřípustná. Ministerstvo požádalo ukrajinskou kontrarozvědku SBU, aby jejich jednání zhodnotila v souladu s právním řádem.

Nedělní volby na separatistickém východě Ukrajiny, které neuznává Kyjev ani západní země, potvrdily pozice dosavadních povstaleckých vůdců neuznávané Doněcké a Luhanské lidové republiky Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat. Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v reakci na volby v Donbasu zrušit zákon o zvláštním správním režimu, který výrazně rozšiřoval pravomoci povstaleckých oblastí.

Ministerstvo zahraničí by mělo pozorovatele ze seznamu označit za osoby na Ukrajině nežádoucí. O jejich účasti v protiprávních akcích na ukrajinském území by mělo informovat příslušné vládní úřady v jejich domovských zemích, praví se v informaci ukrajinského ministerstva vnitra.

12 minut
Doubrava a Romancov k volbám v Donbasu
Zdroj: ČT24

Doubrava: Byl jsem v Luhansku jako soukromá osoba

Doubrava v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že byl v Luhansku jako soukromá osoba. Stalo se tak prý na prosbu jeho přítele, aby jej zastoupil ve funkci pozorovatele. Přítelovu identitu neupřesnil, potvrdil jen, že šlo o Čecha. Nesdělil ani to, kdo jeho cestu na Ukrajinu financoval.

Doubrava tvrdí, že volby na východě Ukrajiny byly součástí minských dohod, a prohlásil, že jel pouze spolu s dalšími pozorovateli z jiných států zkontrolovat, zda byly v souladu s běžnými standardy. Na všech tiskových konferencích a setkáních ale podle svých slov zdůrazňoval, že je u voleb jako soukromá osoba, a nikoliv z pověření senátu.

Politický geograf Michail Romancov v rozhovoru pro ČT upřesnil, že volby na území separatistů neměly s minskými dohodami nic společného. „Na mě ten pán působí dojmem, že je naprosto nekompetentní. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se vymlouval, pochybuji o tom, že je schopen garantovat standardy čehokoliv, natož standardy voleb,“ prohlásil Romancov na Doubravovu adresu.

Separatistickými volbami, které o víkendu uspořádali v Luhanské a Doněcké oblasti, ale vzbouřenci sami možnost rozšířené samosprávy vyloučili, uvedl Porošenko. Volby byly podle něj jasným porušením minských dohod z počátku září, které kromě zastavení palby, vytvoření nárazníkové zóny a výměny zajatců obsahovaly i závazek decentralizace a konání místních voleb uspořádaných podle ukrajinských zákonů. Novou situaci Porošenko projedná na úterní schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany. „Projevili jsme upřímnou snahu o politické urovnání, ale povstalci tuto možnost odmítli. Jejich pseudovolby torpédují zákony a ostře vyhrocují situaci na Donbasu,“ uvedla hlava státu v prohlášení. „Rozšířené pravomoci hodláme poskytnout jen zákonně zvoleným zástupcům, nikoli banditům.“

Separatisté dali najevo ochotu k dialogu s Kyjevem

Podle prohlášení separatistů ale naopak nedělní volby mírový proces urychlí a povedou k politickému řešení, které odstraní nahromaděné rozpory. „Jsme ochotni pokračovat v dialogu, musí být ale rovnoprávný,“ uvádí se v prohlášení představitelů „lidových republik“. Povstalci prý chtějí podepsat dohodu s kyjevskou vládou, dodávat na Ukrajinu uhlí a zachovat hřivnu jako své oběživo. „Potřebujeme spolupráci v energetice, zemědělství, dopravě, ve vývozu,“ prohlašují. Podmínkou je ale „rozumný“ přístup Kyjeva k nedělním separatistickým volbám a „skutečné, nikoli fiktivní uznání zvláštního statusu Donbasu“. Vzbouřencům prý jde o „zachování jednotného rusko-ukrajinského civilizačního prostoru,“ ale i o udržení jednotného hospodářského, kulturního a politického prostoru Ukrajiny.

Звернення Президента України https://t.co/biN4atXUwt

Blok Petra Porošenka podle prezidenta zvítězil ve volbách

Prezidentský Blok Petra Porošenka získal v nedávných ukrajinských parlamentních volbách podstatně víc mandátů než kterákoli jiná politická síla. Oznámil to sám prezident, který očekává, že jeho blok bude mít v příštím jednokomorovém parlamentu celkem 132 mandátů ze 450. Ukrajinská volební komise přitom konečné výsledky voleb zatím nezveřejnila. Podle neúplných statistik je v čele Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka a Porošenkův blok je až druhý.

Mimořádné volby, jejichž nutnost vyvolal únorový převrat, se na Ukrajině konaly už před více než týdnem. Po sečtení 99,93 procent hlasů z obvodů, kde se volilo podle poměrného zastoupení ze stranických kandidátek, dnes komise oznámila, že na prvním místě je stále Jaceňukova Lidová fronta s 22,1 procenta hlasů následovaná Blokem Petra Porošenka s 21,8 procenta. Výsledky z jednomandátových obvodů, kde voliči hlasovali většinovým systémem, ale dosud zveřejněny nebyly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj se dohodl s evropskými lídry na příměří, Putinovi hrozí dalšími sankcemi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na sobotním setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných, kterého se osobně účastnili kromě Zelenského také zástupci Francie, Británie, Německa a Polska. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojili na dálku. Účastníci schůzky hovořili telefonicky rovněž se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Kreml podle ruských agentur reagoval, že se sankcemi nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 6 mminutami

Indie a Pákistán se dohodly na okamžitém příměří

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří. V sobotu to potvrdil šéf pákistánské diplomacie Išak Dar i indické ministerstvo zahraničí. Podle Dillí dohoda počítá se zastavením veškeré palby a začala platit ve 13:30 SELČ. Informaci jako první přinesl na své síti Truth Social prezident USA Donald Trump, který uvedl, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.
06:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
před 16 mminutami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 58 mminutami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 2 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 2 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 5 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 10 hhodinami
Načítání...