Většina Ukrajinců chce patřit k Západu, říká Heřmánek z Team 4 Ukraine

Než ruský vládce Vladimir Putin loni provedl otevřenou invazi na Ukrajinu, tak se podle Heřmánka nečekalo, že se bude snažit zabrat celé území sousedního státu. Většina lidí očekávala posun na Donbase, salámovou metodu, popsal Heřmánek. Když ale začali Rusové k hranicím vozit vojenský materiál, začalo být jasné, že k něčemu dojde, podotkl v rozhovoru.

„Lidé v sobě měli to napětí, že nevěděli, co se bude dít, myslím ale, že i oni čekali, že půjde o nějakou východní část Ukrajiny, další ukousnutí části území,“ říká Heřmánek. Po zahájení celkové invaze se museli někteří členové organizace Team 4 Ukraine, která tam jinak působí od roku 2014, vrátit do Česka přes okupovaná území.

Blíž k Západu

Na Ukrajině pomáhá Team 4 Ukraine mimo jiné přiblížit podmínky západnímu standardu. Podmínky se podle něj v zemi liší, například zdravotnictví má srovnatelnou úroveň jako v Česku, na východě země ale chybí třeba občanské služby. „Ta země se postupně přibližuje, asi tak, jako jsme se my v devadesátých letech snažili přiblížit západnímu Německu.“

„Když jsme vozili pomoc, na silnici si nám nikdo neřekl o úplatek. Dřív to přitom bylo běžné,“ popisuje Heřmánek. Právě s korupcí se Ukrajina potýkala ve velké míře, nálada ve společnosti se ale mění a stát se jí snaží zamezit, podotkl.

Většina Ukrajinců podle něj chce patřit k Západu, podobně jako Češi po revoluci. „Co si budeme povídat, kolik lidí emigruje do Ruska za lepším životem?“ dodává.

Monitoring válečných zločinů

Členové Team 4 Ukraine se zapojují také do misí, které monitorují a dokumentují ruské válečné zločiny. „Máme v našich řadách kriminologa, navíc jsme prošli školením od české centrály proti organizovanému zločinu,“ vysvětluje Heřmánek.

„Sběr důkazů není tak složitý, je to hlavně obrazový materiál, zapsat do mapy, kde bylo co viděno, pokud je to místo, kde se děly masové vraždy nebo tam byla mučírna, zajistit, co po sobě ruští vojáci nechali.“

Válečných zločinů se podle Heřmánka dějí v zemi desítky možná i stovky tisíc a Ukrajina by je nezvládla sama monitorovat a dokumentovat. Role dobrovolníků je podle něj proto podstatná.

Humanitární pomoc

Místní potřebují také standardní humanitární pomoc, v Chersonské oblasti například chybí pitná voda a hygienické potřeby, lidé po výbuchu Kachovské přehrady přišli o spoustu osobních věcí.

Vojáci tím, že je jich ve zbrani kolem milionu, podle něj potřebují všechny druhy pomoci. „Stále u některých jednotek chybí helmy, vesty. U některých je to vybavení velice dobré, ale je to proměnné. U jiné brigády si vojáci rotují vybavení,“ popsal Heřmánek.

Míní, že česká pomoc časem upadá. „My máme dost specifickou skupinu, která nás podporuje, myslím si, že to je taková sociální bublina, která bude Ukrajinu podporovat. Samozřejmě i jim vysychají zdroje. Objem pomoci klesá, ale ne objem dárců.“

Pomáhá podle něj to, že organizace nabízí širokou škálu pomoci. Lidé, kteří nechtějí přispívat na armádní výbavu, mohou pomoci třeba se zdravotnickým vybavením nebo poslat peníze dětskému domovu.