Ukrajina zpřísní tresty za dezerci i neposlušnost v armádě, kritici se obávají dopadů na bojeschopnost

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Nově bude za dezerci vojákům hrozit až dvanáct let vězení, za neposlušnost nebo odmítnutí boje až deset let a za vyhrožování nadřízenému až sedm let. Nový zákon také zakazuje soudům udělovat snížené nebo podmíněné tresty vojákům shledaným vinnými, shrnuje web The Kyiv Post.

Zákon už totiž civilním soudům neumožní zrušit vojenské tresty. Naopak umožní velitelům malých jednotek udělit vojákům přistiženým při pití alkoholu ve službě pokutu ve výši přesahující jeden jejich měsíční plat nebo uvalit na viníka detenci až na dva týdny bez možnosti odvolání.

Dosud přitom byly dezerce, neposlušnost a podobné činy považovány za správní delikt a hrozila za ně pokuta maximálně 34 tisíc hřiven (něco přes dvacet tisíc korun), nejvýše patnáctidenní detence či podmíněné tresty.

Zpřísnění zákona schválil ukrajinský parlament ve zkráceném řízení v prosinci a ve středu ho podepsal prezident.

Zpřísnění požadovala armáda

Nová pravidla podporuje vedení ukrajinské armády. Podle náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného byly dosavadní mezery v legislativě nespravedlivé a přispívaly ke ztrátám.

„Exponované oblasti fronty jsou nuceni krýt jiní vojáci, což vede ke zvýšení ztráty personálu, území a civilistů. Často je nutné ke znovuzískání ztracených pozic podniknout útoky, a to za velmi vysokou cenu,“ zdůraznil v prosinci ve svém vyjádření, v němž nový zákon obhajoval.

Současný trest v podobě pokuty považuje vedení armády za příliš mírný, přičemž poukazuje na to, že účastníci bojů dostávají sto tisíc hřiven měsíčně. Zalužnyj řekl, že přísnější tresty by podle něj mohly vést k tomu, že vojáci u jednotky zůstanou a budou bojovat lépe.

Velení armády také tvrdí, že právě případy nekoordinovaného opuštění vojenských pozic prolomily linii obrany kolem Bachmutu v Doněcké oblasti, uvádí web Novoje Vremja (NV). Už loni v červnu informovali o „pravděpodobných“ případech dezerce v ukrajinské armádě i britští zpravodajci.

Petici proti zákonu podepsalo na 35 tisíc lidí

Proti zákonu vznikla v polovině prosince petice, která byla zveřejněna na prezidentském webu. Dokument, jenž vyzýval prezidenta Zelenského, aby novelu vetoval, nasbíral téměř pětatřicet tisíc podpisů.

„Místo poděkování vojákům, kteří téměř rok odolávají rozsáhlé ruské invazi a úspěšně provedli operace k osvobození území, dostaneme vězení za sebemenší nesouhlas nebo připomínku vůči velitelům,“ stojí v petici.

Její autoři také tvrdí, že nový zákon nahrává Moskvě, neboť zvyšuje riziko demoralizace vojáků, vyčerpaných dlouhou válkou s početně silnějším nepřítelem, a může v nich zasít nedůvěru k parlamentu a prezidentovi.

Politické vedení prezidentské kanceláře se přitom podle zdrojů NV původně stavělo proti zpřísnění opatření, ale velení armády trvalo na tom, že změny jsou nutné.

Kritici: Rána bojeschopnosti a snížení šance na vítězství

Také někteří analytici zákon kritizují, uvádí NV i Kyiv Post. Vojenský novinář Jurij Butusov, podporovatel Zalužného a oponent Zelenského, tvrdí, že zákon zasadí „strašnou ránu bojeschopnosti ukrajinské armády“ a povede k selhání práce s vojenským personálem během války.

Porušování kázně se podle něj z objektivních důvodů dopouštějí tisíce vojáků, přičemž většina z nich se v důsledku nového zákona může dostat před soud a odejít z fronty, i když by mohli bojovat, kdyby se někdo jejich problémy zabýval a prozkoumal je.

Butusov také uvádí, že v zemi neexistují orgány vojenské justice, které by takové případy vyšetřovaly, a že ozbrojeným silám Ukrajiny chybí systém kvalitního a rychlého prověřování rozhodnutí velení podle standardů NATO, takže podle něj hrozí účelová trestní řízení, jejichž cílem bude zakrýt chybné rozkazy.

Vojenský analytik Jevhen Dykyj se obává, že v důsledku nového zákona klesnou šance na výhru ve válce a že novela bude sloužit jako prostředek pro vynucování autority nekompetentních velitelů.

„Závažným zločinem s nevyhnutelným závěrem bude každé nedodržení jakéhokoli příkazu – včetně příkazů, které jsou přímo hloupé, sebevražedné, nekompetentní, na jejichž provedení jednotka fyzicky nemá prostředky,“ citoval ho web NV.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 9 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...