Kyjev ve čtvrtek obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Jde o největší atomovou elektrárnou v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Ani jedno tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
V Záporoží jsou údajně rozmístěny nášlapné miny a raketomety, kamery a přístroje jsou zatemněny a pracovníci elektrárny drženi jako rukojmí. Ruští vojáci, kterých je v elektrárně více než pět set, uložili ve strojovně prvního reaktoru také nejméně čtrnáct kusů těžké vojenské techniky s municí. Na sociálních sítích to uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která v zemi atomové elektrárny provozuje.
„Okupanti nadále cynicky porušují všechny normy a požadavky na požární, jadernou a radiační bezpečnost provozu jaderné elektrárny,“ dodal Enerhoatom, jenž zároveň varoval před možnou hrozbou jaderné havárie, pokud by v zařízení náhodně explodovala munice a vypukl požár. Důsledky by se podle něj mohly rovnat havárii v černobylské atomové elektrárně, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová tuto obavu nicméně vyvrací. „Nezapomínejme, že jsme v informační válce. Ukrajinci jsou sice v právu, to ale neznamená, že nemohou vypouštět dezinformace. Určitě to nebude jako druhý Černobyl. Případný výbuch by byl spíše v měřítku výbuchu Fukušimy a následky by sahaly do několika desítek kilometrů,“ uvedla pro ČT.
Rusové v bunkru
Ruské síly minulý měsíc dle agentur rozmístily ve stínu komínů o výkonu 5,7 gigawattů dělostřelecké vozidlo Smerč, které doplnilo raketomety Grad, tanky a transportéry. Země kolem elektrárny je vyrytá zákopy, kolem dokola jsou rozmístěni vojenští strážní psi. Seniorní technici z ruské státní společnosti pro atomovou energii Rosatom si zřídili základnu ve střeženém bunkru pod elektrárnou.
Ukrajinští obránci uvádějí, že i kdyby mohli vyvinout konvenční vojenské úsilí k znovudobytí elektrárny, soustředí se na protiofenzivu v severovýchodních a jižních městech Charkov a Cherson.
„Zdá se, že je to jedna z ruských taktik obsadit kritickou infrastrukturu a použít ji jako štít,“ komentoval událost bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk. „Přece nebudeme útočit na elektrárnu… Jediný způsob, jak to (znovudobytí) udělat, by bylo obklíčit ji, obsadit okolní oblasti a požádat je, aby odešli.“
Vojáci se snaží zbohatnout
Někteří ruští vojáci, kteří jsou v Záporoží rozmístěni, se dle Ukrajinců v průběhu okupace uchýlili k běžné vyděračské strategii: unesli některé z jedenácti tisíc zaměstnanců závodu a požadovali za ně výkupné. Podle pracovníků elektrárny je v současné době v zajetí více než čtyřicet lidí a jejich rodiny využívají skupinové chaty v aplikaci Viber ke sdílení fotografií unesených zaměstnanců a hromadnému financování výkupného. Jejich kolegové v závodě si stěžují, že musí pracovat navíc, aby pokryli směny unesených obětí.
„Prosím, pomozte mi,“ napsal dle WSJ jeden muž na Viberu a sdílel fotografie svého silně pohmožděného obličeje a pravé nohy, pravé oko má podlité krví. Dodal, že Rusové ho propustí, jen pokud do tří dnů vybere 50 tisíc hřiven, což odpovídá 1 681 dolarům.
„Takové případy nejsou v žádném případě ojedinělé,“ řekl pracovník elektrárny, který nedávno z oblasti uprchl na neokupovanou Ukrajinu. Mezi pracovníky, kteří jsou drženi za výkupné, je i jeho přítel, instruktor bezpečnostního protokolu, který také poskytoval zaměstnancům závodu psychologické poradenství. „Nikdo nechce být další na řadě,“ řekl muž.
Jaderná inženýrka Drábová si nicméně nemyslí, že by zaměstnanci byli drženi jako rukojmí. Dle ní pracovníci „normálně“ bydlí ve vedlejším městě Enerhodaru, které je ovšem také okupováno Rusy. Je také přesvědčena, že Ukrajinci na elektrárnu nikdy nezaútočí, protože si jsou velmi dobře vědomi obrovského rizika.
Obvinění z druhé strany
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek přišla s jiným tvrzením – obvinila ukrajinskou armádu, že tento týden provedla pomocí dronů dva útoky na areál jaderné elektrárny, jeden v pondělí a další ve středu.
„(První) úder byl proveden v bezprostřední blízkosti, několik desítek metrů od staveb, které jsou kriticky důležité pro bezpečnost jaderné elektrárny – skladů vyhořelého paliva a nádrže pro chlazení reaktoru,“ prohlásila Zacharovová. „Jen šťastnou náhodou nedošlo k poškození zařízení,“ tvrdila a Kyjev obvinila ze „snahy vytvořit podmínky pro jadernou katastrofu“ v celé Evropě.
Obsazena od března
Ruské invazní síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu na začátku března za dramatických okolností, kdy z Ukrajiny přicházely zprávy o tom, že útočící Rusové při prudkých bojích areál jaderného zařízení ostřelují. V jeho nejaderné části tehdy vypukl požár.
Ruský útok na atomovou elektrárnu vyvolal v zahraničí mimořádně odmítavé reakce, podle USA se svět jen těsně vyhnul jaderné katastrofě. Podle Kyjeva i podle amerických představitelů radioaktivita v oblasti tehdy nepřesáhla nebezpečnou úroveň.
Elektrárnu ležící na břehu řeky Dnipro v současné době ovládají ruské síly, ale stále ji obsluhuje ukrajinský personál. Šéf Enerhoatomu Petro Kotin už dříve Rusy obvinil, že využívají Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřelují okolní oblasti Ukrajiny.
