Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří, uvádí ruský aktivista Osečkin

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Očekával jste, že Putin v únoru rozpoutá válku na Ukrajině, nebo vás to zaskočilo?

Týden před invazí, když Putin rozhodnul o nezávislosti „republik“ na Donbasu, jsem si říkal, že válka velmi vážně hrozí. V únoru jsem publikoval zprávu pro ukrajinské vězně, ať nepořádají žádné manifestace, žádné akce proti své zemi, protože jsem 19. února obdržel dopis o tom, že ruské speciální síly připravují operaci k destabilizaci ukrajinských věznic. Týden před válkou jsme tedy věděli, že se chystá něco proti Ukrajině.

Před měsícem jste britskému deníku The Times řekl, že Putin čelí reálnému riziku vzpoury nebo převratu ze strany příslušníků tajných služeb, v jejichž řadách kvůli sankcím po invazi na Ukrajinu roste nespokojenost. Stále tomu věříte?

Nyní už máme hodně zpráv od našich informátorů, abychom mohli předpokládat, že je toto poslední rok Vladimira Putina v Kremlu. Neříkám, že za rok budeme mít demokracii s Alexejem Navalným, to ne. Ale Putin udělal mnoho chyb v taktice a strategii a Rusko dostal do největší krize v historii země. Myslím, že Rusové se hodně změnili.

Jak se změní režim, to nechci specifikovat. Ale myslím, že je to velmi pravděpodobné. Hodně lidí v Rusku dělá hodně věcí. Není to lehké, je tam hodně oligarchů a generálů, kteří Putina podporují.

Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než osmdesát procent Rusů. Je to dle vás pravda? 

Ne, tak to není. My si děláme vlastní průzkumy v našem telegramovém kanálu, kde máme sto tisíc sledujících, a na YouTube, tam máme více než 350 tisíc sledujících. A všichni řekli, že nedůvěřují Putinovi a ruským ozbrojeným silám, více než osmdesát procent lidí nám řeklo, že válka na Ukrajině je velmi špatná a nebezpečná a že by měla skončit, ruští vojáci by se měli vrátit zpět do Ruska a mělo by se najít řešení ekonomických a sociálních problémů.

A kdo jsou ti lidé, vaši sledující na Telegramu?

My nejsme opozice. Jsme skupina novinářů, blogerů, advokáti, důstojníci a strážníci z FSB (tajná služba) a FSIN (správa věznic), bývalí vězni, rodiny vězňů, soudci, veřejní žalobci… naši sledující jsou prostě Rusové od Kaliningradu až po Vladivostok. A jsou jich stovky tisíc. A naše statistika je jiná než ta oficiální, tu kontrolují Putinovi oligarchové. Oni je vždycky falšují. To, že Putina podporuje tolik lidí, není pravda. Je to největší lež.

Mají lidé v Rusku ještě nějaký nezávislý přístup k informacím, nebo mají všechno z televize, která je kontrolovaná státem?

Putin a jeho oligarchové nyní moc dobře vědí, že jim lidé nevěří. A chtějí režim chránit, proto zablokovali sociální sítě, média jako Novaja Gazeta, Dožď, předtím také zničili naše sociální sítě Gulagu.net. Dělají všechno možné, aby lidem zacpali uši. Mnoho lidí je proti válce a moc dobře o ní ví, když ale vyjdou do ulic, tak je zatknou a půjdou do vězení. A ve vězení je čeká týrání, znásilňování, ponižování a mnoho lidí se toho bojí.

Dne 17. dubna jste zveřejnil zprávu, že válka na Ukrajině už zasáhla i ruskou vězeňskou správu (FSIN). Řada bloků moskevských a petrohradských věznic byla nově vybavena pro umístění válečných zajatců, stovky Ukrajinců byly chyceny na území Ukrajiny a pracovníky FSB a FSIN uneseny do věznic v Moskvě a Petrohradu. Tito lidé se na území Ruské federace nedopustili žádných trestných činů.

Ano, jsou jich tam tisíce. Zfalšovali dokumenty o jejich zatčení a odvlekli je do ruských vězení. Nemají žádné právo toto udělat. To jsou fašistické metody. Posledních deset let publikujeme s kolegy informace o Putinově režimu a jeho fašismu. Všem na Západě jsme říkali, že tento režim je velmi nebezpečný. Je to režim, který kontroluje životy lidí, používá mnoho praktik jako Hitler v roce 1939. Nyní celý svět velmi dobře chápe, že Putinův režim je nejnebezpečnější na světě.

Co si myslíte o bývalé ruské moderátorce Marině Ovsjannikovové ze státní televize První kanál, která na sebe upozornila 14. března tím, že narušila vysílání s protiválečným transparentem?

Mnoho lidí opouští Rusko. Přijdou na Západ, kde mají sílu médií, ale nejsou skutečnou opozicí. Ta skutečná opozice, jako Alexej Navalnyj, je ve vězení. V Rusku je diktatura, mnoho lidí pracovalo s režimem a nyní odcházejí a tváří se, jako že jsou opozice. Ale je to falešná opozice, je to jenom jejich maska. Chtějí zničit strategii Západu.

V Moskvě na vás vydali zatykač. Když půjdete zpátky do Ruska, tak vás pošlou do vězení?

Vězení? (smích) Já myslím, že mě i tady třeba do tří dnů zabijou. Oni vědí, že mě nemohou zatknout ve Francii, ale už byl vydán rozkaz k mé vraždě. Už někomu zaplatili, aby mě zabil.

Jak to víte?

Mám doma ochranku a během poslední dvou měsíců dostávám informace, že v Moskvě chtějí zaplatit nějakým Čečencům, aby mě zabili. Chtějí jim dát 100 tisíc eur. Provedou to jako konflikt na ulici.

Bojíte se?

Takhle to prostě je, nemáme jinou možnost. Musíme pokračovat v našem projektu, který děláme už jedenáct let, pokračovat v nezávislém vyšetřování týrání a korupce. Když mě zabijou, tak myslím, že moji přátelé a kolegové budou v Gulagu.net pokračovat. Je to ta nejdůležitější věc.

Co na to říká vaše rodina?

Moje rodina se o mě bojí, ale respektují moji volbu. Není jiná možnost. Je to obrovská tragédie pro Rusy, pro Rusko. Když se rozpadl Sovětský svaz, tak největší chybou Západu bylo to, že Rusku nepomohl změnit speciální síly, nevymohl si na Rusku, aby otevřelo archivy KGB, aby se protestovalo proti KGB a gulagům. To byla ta největší chyba. V devadesátkách přišel exkomunista Jelcin a jeho vláda, ti sice změnili KGB na FSB, ale zůstali v Kremlu, v Lubjance (moskevském sídle KGB i FSB) a nelidské zacházení a týrání ve vězeních zůstalo.

Rusové nemají žádnou zkušenost s demokracií. Po totalitě přišli oligarchové s Jelcinem, zničili opozici, zabili například Galinu Starovojtovou, která prováděla lustrace, aby se zavřely dveře do politiky pro lidi jako Putin. Zabili novináře Vlada Lisťjeva v roce 1995 a připravili zemi na návrat gulagů.

Pociťujete ve Francii, kde nyní žijete, nějakou nenávist vůči Rusům, vůči vám osobně, protože jste Rus?

Ne, tady jsou velmi chytří lidé. Velmi dobře chápou situaci, chtějí pomoct Ukrajincům a chtějí pomoct také Rusům k vytvoření demokracie v Rusku. 

Nevládní organizace Gulagu.net byla založena v roce 2011 kvůli obraně práv vězňů v ruských věznicích. Projekt publikoval fotografie a videa dokazující, že stovky vězňů jsou podrobovány mučení a znásilňování jinými vězni na rozkaz vězeňských dozorců. V květnu 2021 oficiálně ukončila svou činnost v Rusku, v červenci 2021 byla projektu v Rusku zablokována webová stránka.

Největší mezinárodní pozornosti se projektu dostalo poté, co začátkem října 2021 zveřejnil videozáznamy mučení a znásilňování spoutaného vězně v saratovské vězeňské nemocnici. Podle informací organizace se násilí dělo pod dohledem a se souhlasem FSB a FSIN. Po jejich zveřejnění úřady zahájily vyšetřování. Soud ale koncem října vydal zatykač na dříve vězněného programátora Sergeje Saveljova, který videozáznamy s mučením spolku předal. Zatykač úřady zrušily 10. listopadu 2021 s tím, že stíhání bylo neoprávněné a nelegální. Saveljov pobývá ve Francii, kde požádal o azyl.

Projekt založil ochránce lidských práv Vladimir Osečkin, který byl v roce 2015 nucen emigrovat do Francie po domovních prohlídkách souvisejících s vyšetřováním údajného podvodu při prodeji pojistek příbuzným vězňů. V listopadu 2021 na něj ruské ministerstvo vnitra vydalo zatykač. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 51 mminutami

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných při údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin.
před 1 hhodinou

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 2 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...