Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a jenom otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Zprávy o násilnostech v ukrajinském městě Buča označil za falešné. Po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Japonsko uvalilo další sankce na ruské jednotlivce i firmy a zakázalo dovoz některých produktů. Na japonském seznamu jsou nově i Putinovy dcery. Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině.
Naše cíle na Ukrajině jsou pochopitelné a ušlechtilé, řekl Putin
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Zprávy o násilnostech ve městě Buča jsou falešné, prohlásil Putin po jednání s Lukašenkem. Podle Lukašenka je situace ve městě výsledkem britské zpravodajské operace. Ukrajinské úřady a západní pozorovatelé, média i politici informovali o zabíjení civilistů a dalších válečných zločinech v Buči na okraji Kyjeva, odkud se na konci března stáhla ruská vojska. Starosta Buče uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.
Putin také řekl, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března.
Putin poznamenal, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou „trojjediný“ národ. „Osobně to nerozlišujeme, kde končí Bělorusko, kde Rusko. Ačkoliv to v dnešní době zní zvláštně, vždy jsme byli trojjediný národ,“ řekl Putin.
Ruský prezident rovněž prohlásil, že ruské hospodářství i finanční systém stojí „pevně na obou nohou“ a že ekonomický „blitzkrieg“ (blesková válka) západních zemí selhal. Západní země na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce v reakci na agresi Moskvy vůči sousední Ukrajině. Putin upozornil, že riziko hospodářských škod v důsledku západních sankcí by se mohlo v dlouhodobějším horizontu zvýšit. Rusko je na to však podle něj připraveno, aby problémy překonalo a nakonec se stalo silnějším.
Putin ocenil ruské vojáky
Putin podle agentury TASS ocenil ruské ozbrojené síly. Během „speciální vojenské operace“ si podle něj počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při uplatnění nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa.
„Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ citovala Putina agentura TASS.
Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. „Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb,“ řekl. „Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu,“ dodal.
Putin také přislíbil let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce. „Jsem přesvědčen, že v nynější situaci, kdy západní země rozpoutaly proti Rusku a Bělorusku totální sankční válku, je důležité upevňovat naši integraci v rámci svazového soustátí. V tom jsme (s Lukašenkem) solidární,“ prohlásil. „Budeme dále čelit jakýmkoliv pokusům brzdit rozvoj našich zemí či uměle je izolovat od globální ekonomiky,“ dodal.
„Nehodláme být izolováni,“ uvedl ruský prezident. „V moderním světě je nemožné kohokoliv silně izolovat - zejména tak velkou zemi jako Rusko,“ dodal. V souvislosti se schopností Ruska čelit sankcím poukázal na let sovětského kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru z roku 1961. „Sankce byly totální, izolace byla úplná, přesto byl Sovětský svaz první ve vesmíru,“ prohlásil.
GALERIE
Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko na kosmodromu Vostočnyj
Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb, a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.
Ruské síly se ve válce proti Ukrajině, která pokračuje 48. dnem, dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu. Válka si podle odhadů vyžádala desítky tisíc mrtvých a zraněných.
Japonsko zmrazilo majetky dalším Rusům
Japonská vláda přijala další sankce proti Rusku, informovala agentura Kjódó. Nově Japonsko zmrazilo majetky 398 Rusů. Sankce dopadnou i na některé společnosti a zakazují také dovoz některých ruských produktů, například vodky.
Na japonském sankčním seznamu, kde je nyní už 499 osob, se objevují i ruští poslanci, zástupci armády, dvě dospělé dcery prezidenta Putina či manželka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Na Putinovy dcery již dříve uvalily sankce USA, Británie i Evropská unie.
Zmrazení majetku postihne i 28 ruských společností, především těch s napojením na armádu, a dvě banky, Sberbank a Alfa Bank. Zákaz dovozu se týká 38 produktů, jež se ročně dováží za v přepočtu 2,9 miliardy korun a tvoří 1,1 procenta celkového objemu dovozu z Ruska do Japonska.
„Abychom zabránili dalšímu vyostřování krize, zajistili příměří co nejdříve a zastavili ruské operace na Ukrajině, naše země musí přijmout tvrdé sankce proti Moskvě ve spolupráci s mezinárodním společenstvím,“ uvedl mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.
Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Kóiči Hagiuda na tiskové konferenci zdůraznil, že Japonsko urychlí proces snižování závislosti na dodávkách energií z Ruska. „Nejdříve pečlivě zhodnotíme poptávku po elektřině v létě i v zimě a zvážíme dopady na průmysl,“ řekl ministr. Ruské uhlí v Japonsku tvoří asi 13 procent objemu uhlí užívaného pro výrobu energie a osm procent objemu užívaného při výrobě oceli a jiné průmyslové produkci.
Ministr Hagiuda také uvedl, že zákaz dovozu se týká zboží, které může Japonsko získat od jiných dodavatelů a jehož omezení nedopadne silně na ekonomiku.
Biden a Johnson hovořili o urychlení pomoci Ukrajině
Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu v úterý telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.
„Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země,“ citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.
„Oba se také shodli na pokračování úsilí o zesílení ekonomického tlaku na Putina a rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu,“ sdělila mluvčí.