Naše cíle na Ukrajině jsou pochopitelné a ušlechtilé, řekl Putin

Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a jenom otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Zprávy o násilnostech v ukrajinském městě Buča označil za falešné. Po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem  zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Japonsko uvalilo další sankce na ruské jednotlivce i firmy a zakázalo dovoz některých produktů. Na japonském seznamu jsou nově i Putinovy dcery. Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Zprávy o násilnostech ve městě Buča jsou falešné, prohlásil Putin po jednání s Lukašenkem. Podle Lukašenka je situace ve městě výsledkem britské zpravodajské operace. Ukrajinské úřady a západní pozorovatelé, média i politici informovali o zabíjení civilistů a dalších válečných zločinech v Buči na okraji Kyjeva, odkud se na konci března stáhla ruská vojska. Starosta Buče uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.

Putin také řekl, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března.

Putin poznamenal, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou „trojjediný“ národ. „Osobně to nerozlišujeme, kde končí Bělorusko, kde Rusko. Ačkoliv to v dnešní době zní zvláštně, vždy jsme byli trojjediný národ,“ řekl Putin.

Ruský prezident rovněž prohlásil, že ruské hospodářství i finanční systém stojí „pevně na obou nohou“ a že ekonomický „blitzkrieg“ (blesková válka) západních zemí selhal. Západní země na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce v reakci na agresi Moskvy vůči sousední Ukrajině. Putin upozornil, že riziko hospodářských škod v důsledku západních sankcí by se mohlo v dlouhodobějším horizontu zvýšit. Rusko je na to však podle něj připraveno, aby problémy překonalo a nakonec se stalo silnějším. 

Putin ocenil ruské vojáky

Putin podle agentury TASS ocenil ruské ozbrojené síly. Během „speciální vojenské operace“ si podle něj počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při uplatnění nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa.

„Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ citovala Putina agentura TASS.

Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. „Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb,“ řekl. „Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu,“ dodal.

Putin také přislíbil let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce. „Jsem přesvědčen, že v nynější situaci, kdy západní země rozpoutaly proti Rusku a Bělorusku totální sankční válku, je důležité upevňovat naši integraci v rámci svazového soustátí. V tom jsme (s Lukašenkem) solidární,“ prohlásil. „Budeme dále čelit jakýmkoliv pokusům brzdit rozvoj našich zemí či uměle je izolovat od globální ekonomiky,“ dodal.

„Nehodláme být izolováni,“ uvedl ruský prezident. „V moderním světě je nemožné kohokoliv silně izolovat - zejména tak velkou zemi jako Rusko,“ dodal. V souvislosti se schopností Ruska čelit sankcím poukázal na let sovětského kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru z roku 1961. „Sankce byly totální, izolace byla úplná, přesto byl Sovětský svaz první ve vesmíru,“ prohlásil.

Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb, a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.

Ruské síly se ve válce proti Ukrajině, která pokračuje 48. dnem, dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu. Válka si podle odhadů vyžádala desítky tisíc mrtvých a zraněných. 

Japonsko zmrazilo majetky dalším Rusům

Japonská vláda přijala další sankce proti Rusku, informovala agentura Kjódó. Nově Japonsko zmrazilo majetky 398 Rusů. Sankce dopadnou i na některé společnosti a zakazují také dovoz některých ruských produktů, například vodky.

Na japonském sankčním seznamu, kde je nyní už 499 osob, se objevují i ruští poslanci, zástupci armády, dvě dospělé dcery prezidenta Putina či manželka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Na Putinovy dcery již dříve uvalily sankce USA, Británie i Evropská unie.

Zmrazení majetku postihne i 28 ruských společností, především těch s napojením na armádu, a dvě banky, Sberbank a Alfa Bank. Zákaz dovozu se týká 38 produktů, jež se ročně dováží za v přepočtu 2,9 miliardy korun a tvoří 1,1 procenta celkového objemu dovozu z Ruska do Japonska.

„Abychom zabránili dalšímu vyostřování krize, zajistili příměří co nejdříve a zastavili ruské operace na Ukrajině, naše země musí přijmout tvrdé sankce proti Moskvě ve spolupráci s mezinárodním společenstvím,“ uvedl mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.

Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Kóiči Hagiuda na tiskové konferenci zdůraznil, že Japonsko urychlí proces snižování závislosti na dodávkách energií z Ruska. „Nejdříve pečlivě zhodnotíme poptávku po elektřině v létě i v zimě a zvážíme dopady na průmysl,“ řekl ministr. Ruské uhlí v Japonsku tvoří asi 13 procent objemu uhlí užívaného pro výrobu energie a osm procent objemu užívaného při výrobě oceli a jiné průmyslové produkci.

Ministr Hagiuda také uvedl, že zákaz dovozu se týká zboží, které může Japonsko získat od jiných dodavatelů a jehož omezení nedopadne silně na ekonomiku.

Biden a Johnson hovořili o urychlení pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu v úterý telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.

„Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země,“ citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.

„Oba se také shodli na pokračování úsilí o zesílení ekonomického tlaku na Putina a rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu,“ sdělila mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 7 mminutami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil v úterý ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 15 mminutami

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, přes 16. hodinou pak nad 58 dolarů. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou byl kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 44 mminutami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 2 hhodinami

Masivní operace Epická zuřivost má Írán zlomit

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
před 2 hhodinami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 2 hhodinami
Načítání...