Naše cíle na Ukrajině jsou pochopitelné a ušlechtilé, řekl Putin

Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a jenom otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Zprávy o násilnostech v ukrajinském městě Buča označil za falešné. Po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem  zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Japonsko uvalilo další sankce na ruské jednotlivce i firmy a zakázalo dovoz některých produktů. Na japonském seznamu jsou nově i Putinovy dcery. Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Zprávy o násilnostech ve městě Buča jsou falešné, prohlásil Putin po jednání s Lukašenkem. Podle Lukašenka je situace ve městě výsledkem britské zpravodajské operace. Ukrajinské úřady a západní pozorovatelé, média i politici informovali o zabíjení civilistů a dalších válečných zločinech v Buči na okraji Kyjeva, odkud se na konci března stáhla ruská vojska. Starosta Buče uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.

Putin také řekl, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března.

Putin poznamenal, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou „trojjediný“ národ. „Osobně to nerozlišujeme, kde končí Bělorusko, kde Rusko. Ačkoliv to v dnešní době zní zvláštně, vždy jsme byli trojjediný národ,“ řekl Putin.

Ruský prezident rovněž prohlásil, že ruské hospodářství i finanční systém stojí „pevně na obou nohou“ a že ekonomický „blitzkrieg“ (blesková válka) západních zemí selhal. Západní země na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce v reakci na agresi Moskvy vůči sousední Ukrajině. Putin upozornil, že riziko hospodářských škod v důsledku západních sankcí by se mohlo v dlouhodobějším horizontu zvýšit. Rusko je na to však podle něj připraveno, aby problémy překonalo a nakonec se stalo silnějším. 

Putin ocenil ruské vojáky

Putin podle agentury TASS ocenil ruské ozbrojené síly. Během „speciální vojenské operace“ si podle něj počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při uplatnění nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa.

„Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ citovala Putina agentura TASS.

Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. „Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb,“ řekl. „Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu,“ dodal.

Putin také přislíbil let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce. „Jsem přesvědčen, že v nynější situaci, kdy západní země rozpoutaly proti Rusku a Bělorusku totální sankční válku, je důležité upevňovat naši integraci v rámci svazového soustátí. V tom jsme (s Lukašenkem) solidární,“ prohlásil. „Budeme dále čelit jakýmkoliv pokusům brzdit rozvoj našich zemí či uměle je izolovat od globální ekonomiky,“ dodal.

„Nehodláme být izolováni,“ uvedl ruský prezident. „V moderním světě je nemožné kohokoliv silně izolovat - zejména tak velkou zemi jako Rusko,“ dodal. V souvislosti se schopností Ruska čelit sankcím poukázal na let sovětského kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru z roku 1961. „Sankce byly totální, izolace byla úplná, přesto byl Sovětský svaz první ve vesmíru,“ prohlásil.

Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb, a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.

Ruské síly se ve válce proti Ukrajině, která pokračuje 48. dnem, dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu. Válka si podle odhadů vyžádala desítky tisíc mrtvých a zraněných. 

Japonsko zmrazilo majetky dalším Rusům

Japonská vláda přijala další sankce proti Rusku, informovala agentura Kjódó. Nově Japonsko zmrazilo majetky 398 Rusů. Sankce dopadnou i na některé společnosti a zakazují také dovoz některých ruských produktů, například vodky.

Na japonském sankčním seznamu, kde je nyní už 499 osob, se objevují i ruští poslanci, zástupci armády, dvě dospělé dcery prezidenta Putina či manželka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Na Putinovy dcery již dříve uvalily sankce USA, Británie i Evropská unie.

Zmrazení majetku postihne i 28 ruských společností, především těch s napojením na armádu, a dvě banky, Sberbank a Alfa Bank. Zákaz dovozu se týká 38 produktů, jež se ročně dováží za v přepočtu 2,9 miliardy korun a tvoří 1,1 procenta celkového objemu dovozu z Ruska do Japonska.

„Abychom zabránili dalšímu vyostřování krize, zajistili příměří co nejdříve a zastavili ruské operace na Ukrajině, naše země musí přijmout tvrdé sankce proti Moskvě ve spolupráci s mezinárodním společenstvím,“ uvedl mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.

Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Kóiči Hagiuda na tiskové konferenci zdůraznil, že Japonsko urychlí proces snižování závislosti na dodávkách energií z Ruska. „Nejdříve pečlivě zhodnotíme poptávku po elektřině v létě i v zimě a zvážíme dopady na průmysl,“ řekl ministr. Ruské uhlí v Japonsku tvoří asi 13 procent objemu uhlí užívaného pro výrobu energie a osm procent objemu užívaného při výrobě oceli a jiné průmyslové produkci.

Ministr Hagiuda také uvedl, že zákaz dovozu se týká zboží, které může Japonsko získat od jiných dodavatelů a jehož omezení nedopadne silně na ekonomiku.

Biden a Johnson hovořili o urychlení pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu v úterý telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.

„Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země,“ citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.

„Oba se také shodli na pokračování úsilí o zesílení ekonomického tlaku na Putina a rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu,“ sdělila mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 7 mminutami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 1 hhodinou

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 5 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 7 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 7 hhodinami
Načítání...