Naše cíle na Ukrajině jsou pochopitelné a ušlechtilé, řekl Putin

Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a jenom otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Zprávy o násilnostech v ukrajinském městě Buča označil za falešné. Po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem  zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Japonsko uvalilo další sankce na ruské jednotlivce i firmy a zakázalo dovoz některých produktů. Na japonském seznamu jsou nově i Putinovy dcery. Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Zprávy o násilnostech ve městě Buča jsou falešné, prohlásil Putin po jednání s Lukašenkem. Podle Lukašenka je situace ve městě výsledkem britské zpravodajské operace. Ukrajinské úřady a západní pozorovatelé, média i politici informovali o zabíjení civilistů a dalších válečných zločinech v Buči na okraji Kyjeva, odkud se na konci března stáhla ruská vojska. Starosta Buče uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.

Putin také řekl, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března.

Putin poznamenal, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou „trojjediný“ národ. „Osobně to nerozlišujeme, kde končí Bělorusko, kde Rusko. Ačkoliv to v dnešní době zní zvláštně, vždy jsme byli trojjediný národ,“ řekl Putin.

Ruský prezident rovněž prohlásil, že ruské hospodářství i finanční systém stojí „pevně na obou nohou“ a že ekonomický „blitzkrieg“ (blesková válka) západních zemí selhal. Západní země na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce v reakci na agresi Moskvy vůči sousední Ukrajině. Putin upozornil, že riziko hospodářských škod v důsledku západních sankcí by se mohlo v dlouhodobějším horizontu zvýšit. Rusko je na to však podle něj připraveno, aby problémy překonalo a nakonec se stalo silnějším. 

Putin ocenil ruské vojáky

Putin podle agentury TASS ocenil ruské ozbrojené síly. Během „speciální vojenské operace“ si podle něj počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při uplatnění nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa.

„Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ citovala Putina agentura TASS.

Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. „Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb,“ řekl. „Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu,“ dodal.

Putin také přislíbil let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce. „Jsem přesvědčen, že v nynější situaci, kdy západní země rozpoutaly proti Rusku a Bělorusku totální sankční válku, je důležité upevňovat naši integraci v rámci svazového soustátí. V tom jsme (s Lukašenkem) solidární,“ prohlásil. „Budeme dále čelit jakýmkoliv pokusům brzdit rozvoj našich zemí či uměle je izolovat od globální ekonomiky,“ dodal.

„Nehodláme být izolováni,“ uvedl ruský prezident. „V moderním světě je nemožné kohokoliv silně izolovat - zejména tak velkou zemi jako Rusko,“ dodal. V souvislosti se schopností Ruska čelit sankcím poukázal na let sovětského kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru z roku 1961. „Sankce byly totální, izolace byla úplná, přesto byl Sovětský svaz první ve vesmíru,“ prohlásil.

Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb, a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.

Ruské síly se ve válce proti Ukrajině, která pokračuje 48. dnem, dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu. Válka si podle odhadů vyžádala desítky tisíc mrtvých a zraněných. 

Japonsko zmrazilo majetky dalším Rusům

Japonská vláda přijala další sankce proti Rusku, informovala agentura Kjódó. Nově Japonsko zmrazilo majetky 398 Rusů. Sankce dopadnou i na některé společnosti a zakazují také dovoz některých ruských produktů, například vodky.

Na japonském sankčním seznamu, kde je nyní už 499 osob, se objevují i ruští poslanci, zástupci armády, dvě dospělé dcery prezidenta Putina či manželka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Na Putinovy dcery již dříve uvalily sankce USA, Británie i Evropská unie.

Zmrazení majetku postihne i 28 ruských společností, především těch s napojením na armádu, a dvě banky, Sberbank a Alfa Bank. Zákaz dovozu se týká 38 produktů, jež se ročně dováží za v přepočtu 2,9 miliardy korun a tvoří 1,1 procenta celkového objemu dovozu z Ruska do Japonska.

„Abychom zabránili dalšímu vyostřování krize, zajistili příměří co nejdříve a zastavili ruské operace na Ukrajině, naše země musí přijmout tvrdé sankce proti Moskvě ve spolupráci s mezinárodním společenstvím,“ uvedl mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.

Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Kóiči Hagiuda na tiskové konferenci zdůraznil, že Japonsko urychlí proces snižování závislosti na dodávkách energií z Ruska. „Nejdříve pečlivě zhodnotíme poptávku po elektřině v létě i v zimě a zvážíme dopady na průmysl,“ řekl ministr. Ruské uhlí v Japonsku tvoří asi 13 procent objemu uhlí užívaného pro výrobu energie a osm procent objemu užívaného při výrobě oceli a jiné průmyslové produkci.

Ministr Hagiuda také uvedl, že zákaz dovozu se týká zboží, které může Japonsko získat od jiných dodavatelů a jehož omezení nedopadne silně na ekonomiku.

Biden a Johnson hovořili o urychlení pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu v úterý telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.

„Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země,“ citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.

„Oba se také shodli na pokračování úsilí o zesílení ekonomického tlaku na Putina a rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu,“ sdělila mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 3 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...