USA odmítly bezletovou zónu nad Ukrajinou

Spojené státy nepodpoří vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, uvedla v pondělí mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Podle ní by tento krok znamenal válku USA s Ruskem. K vyhlášení bezletové zóny opakovaně vyzývají představitelé Ukrajiny, která pátým dnem čelí ruské invazi. Kreml oznámil, že nebe nad celou Ukrajinou ovládl.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)

  • 23:49

    Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu. 

  • 22:55

    Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.

  • 22:31
    Vykřičník

    Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.

Americký prezident Joe Biden dal jasně najevo, že nemá v úmyslu vyslat americké vojáky do války s Ruskem, řekla podle agentury DPA Psakiová. Bezletová zóna by podle ní byla krokem tímto směrem.

„Vyžadovalo by to nasazení americké armády pro její vymáhání, což by znamenalo potenciálně přímý konflikt a potenciálně válku s Ruskem, do které se nechceme zapojit,“ řekla mluvčí o možnosti bezletové zóny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí podle agentury Reuters řekl, že je načase zvážit zavedení bezletové zóny pro ruské rakety, letadla a vrtulníky. Stát by se tak podle něj mělo v reakci na ruské ostřelování města Charkov, kde v pondělí podle ukrajinských představitelů zahynulo jedenáct lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Zelenskyj ve svém videoposelství neupřesnil, jakým způsobem by se bezletová zóna měla zavést a kým by měla být vymáhána. Uvedl, že Moskva v uplynulých pěti dnech provedla 56 raketových úderů a vypálila 113 řízených střel proti Ukrajině.

Rusko tvrdí, že ovládlo nebe nad celou Ukrajinou. Celkově zasáhlo už 1114 vojenských objektů, zničilo 314 tanků a dalších obrněnců, 57 raketometů, 121 děl, 31 radiouzlů a 274 kusů speciální automobilové techniky, uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Další sankce

O sankcích v pondělí opět debatovali světoví lídři. Elysejský palác po videokonferenci sdělil, že evropské země a jejich spojenci jsou připraveni uvalit na Rusko dodatečné sankce. Videokonference se podle agentury AFP zúčastnili vrcholní představitelé Francie, USA, Británie, Kanady, Německa, Itálie, Japonska, Polska, Rumunska a také zástupci Evropské unie a NATO.

„Budou přijaty další sankce, je to priorita,“ uvedl Elysejský palác a dodal, že by mohly přijít „v nejbližších dnech“, protože je nutné „zvýšit náklady války pro prezidenta (Vladimira) Putina“. Úřad francouzského prezidenta poznamenal, že už přijaté sankce jsou bolestivější, než Putin očekával.

Světoví lídři rovněž hovořili o udržení stability globální ekonomiky, a to i s ohledem na ceny energií, uvedl Bílý dům.