USA odmítly bezletovou zónu nad Ukrajinou

Spojené státy nepodpoří vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, uvedla v pondělí mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Podle ní by tento krok znamenal válku USA s Ruskem. K vyhlášení bezletové zóny opakovaně vyzývají představitelé Ukrajiny, která pátým dnem čelí ruské invazi. Kreml oznámil, že nebe nad celou Ukrajinou ovládl.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Americký prezident Joe Biden dal jasně najevo, že nemá v úmyslu vyslat americké vojáky do války s Ruskem, řekla podle agentury DPA Psakiová. Bezletová zóna by podle ní byla krokem tímto směrem.

„Vyžadovalo by to nasazení americké armády pro její vymáhání, což by znamenalo potenciálně přímý konflikt a potenciálně válku s Ruskem, do které se nechceme zapojit,“ řekla mluvčí o možnosti bezletové zóny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí podle agentury Reuters řekl, že je načase zvážit zavedení bezletové zóny pro ruské rakety, letadla a vrtulníky. Stát by se tak podle něj mělo v reakci na ruské ostřelování města Charkov, kde v pondělí podle ukrajinských představitelů zahynulo jedenáct lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Zelenskyj ve svém videoposelství neupřesnil, jakým způsobem by se bezletová zóna měla zavést a kým by měla být vymáhána. Uvedl, že Moskva v uplynulých pěti dnech provedla 56 raketových úderů a vypálila 113 řízených střel proti Ukrajině.

Rusko tvrdí, že ovládlo nebe nad celou Ukrajinou. Celkově zasáhlo už 1114 vojenských objektů, zničilo 314 tanků a dalších obrněnců, 57 raketometů, 121 děl, 31 radiouzlů a 274 kusů speciální automobilové techniky, uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Další sankce

O sankcích v pondělí opět debatovali světoví lídři. Elysejský palác po videokonferenci sdělil, že evropské země a jejich spojenci jsou připraveni uvalit na Rusko dodatečné sankce. Videokonference se podle agentury AFP zúčastnili vrcholní představitelé Francie, USA, Británie, Kanady, Německa, Itálie, Japonska, Polska, Rumunska a také zástupci Evropské unie a NATO.

„Budou přijaty další sankce, je to priorita,“ uvedl Elysejský palác a dodal, že by mohly přijít „v nejbližších dnech“, protože je nutné „zvýšit náklady války pro prezidenta (Vladimira) Putina“. Úřad francouzského prezidenta poznamenal, že už přijaté sankce jsou bolestivější, než Putin očekával.

Světoví lídři rovněž hovořili o udržení stability globální ekonomiky, a to i s ohledem na ceny energií, uvedl Bílý dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání v Bílém domě prohlásil, že některé některé členské státy NATO byly podrobeny zkoušce a neuspěly. Reagoval tak na kritiku prezidenta USA Donalda Trumpa, který některým evropským zemím vytknul nezapojení do války USA a Izraele proti Íránu. Americká administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 10 hhodinami
Načítání...