Ve Spojených státech už se může očkovat třemi různými vakcínami proti covidu-19. Po látkách od výrobců Pfizer a Moderna povolil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nasazení vakcíny od farmaceutické firmy Johnson & Johnson (J&J), která se na rozdíl od dvou již používaných přípravků nemusí podávat ve dvou dávkách. Největší novozélandské město Auckland se probudilo do druhého únorového „lockdownu“, který vláda nařídila kvůli obavám ze šíření britské varianty koronaviru. Naopak Faerské ostrovy oznámily, že už nemají ani jeden aktivní případ nákazy.
Americký regulátor FDA dal vakcíně J&J povolení pro nouzové použití den poté, co to doporučila nezávislá expertní komise. Očkování je podle amerických odborníků vhodné pro osoby starší 18 let. Výrobce očekává, že do konce března dodá Spojeným státům dvacet milionů dávek.
Vakcína podle FDA poskytuje spolehlivou ochranu před těžkým průběhem, a tedy i proti hospitalizaci a smrti. Při rozsáhlém klinickém testu dosáhla účinnosti proti vážnému onemocnění v USA 86 procent a v Jihoafrické republice 82 procent, píše deník The New York Times. Výsledky studie J&J ukázaly, že 28 dní od podání vakcíny nebyly evidovány žádné hospitalizace ani úmrtí související s nákazou u všech očkovaných.
Od výrobků Pfizeru a Moderny odlišuje nově schválený přípravek nejen to, že u něj stačí jedna dávka. Vakcínu je také možné až tři měsíce uchovávat v lednici, což usnadní distribuci. J&J usiluje o povolení k nouzovému použití pro svou vakcínu také v Evropské unii a u Světové zdravotnické organizace.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla vakcínu J&J schválit na začátku března. V rozhovoru s televizí France 3 to řekla francouzská ministryně průmyslu Agnès Pannierová-Runacherová. Distribuce přípravku by podle ní mohla začít na konci března, popřípadě na začátku dubna. Na rozhovor upozornila agentura AFP.
Zelenou dostane vakcína J&J od Evropské unie „na začátku března. Evropská agentura pro léčivé přípravky přezkoumává všechny informace, které jí sdělila společnost Johnson & Johnson, aby mohla tuto vakcínu uvést na trh,“ řekla Pannierová-Runacherová.
První dávky by podle ní měly dorazit na přelomu března a dubna. O podrobnostech se ale ještě jedná, dodala francouzská ministryně průmyslu. „Je to výborná zpráva, protože u této vakcíny je potřeba jediná dávka. Na druhou stranu je možné, že se bude muset opakovat – to ještě nevíme,“ předeslala.
Izrael mezitím oznámil, že poskytne vakcíny Palestincům, kteří pracují na jeho území nebo v židovských osadách na palestinském Západním břehu Jordánu. Očkovací kampaň by se měla týkat asi 130 tisíc Palestinců.
Generální tajemník palestinského dělnického svazu Šáhir Saad řekl, že několik tisíc Palestinců, kteří pracují v Izraeli ve službách a průmyslu, už nechali soukromě naočkovat jejich izraelští zaměstnavatelé. Podle Saada budou Palestince očkovat zdravotníci na hraničních přechodech.
V devítimilionovém Izraeli už dostala nejméně jednu dávku vakcíny více než polovina občanů, mezi něž jsou započítáni i Palestinci z východního Jeruzaléma. Čelí ale kritice za to, že nepomáhá s očkováním na okupovaném území, tedy na Západním břehu Jordánu, a v Pásmu Gazy. Izrael na kritiku reagoval tím, že podle mírových dohod z 90. let spadá odpovědnost za imunizaci obyvatel pod palestinskou samosprávu.
Auckland se opět zavírá
Obyvatelé novozélanského Aucklandu mají do příští neděle povoleno opouštět bydliště jen kvůli nákupu základních potřeb či výkonu nepostradatelných zaměstnání, školy budou celý týden fungovat v omezeném režimu.
Týdenní uzávěru v sobotu oznámila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová poté, co se objevil další případ lokální nákazy. Úřady jej spojují s dříve detekovaným shlukem infekcí nakažlivější britskou variantou, s nímž už je spojováno přes deset potvrzených nákaz. Osoba, která je posledním potvrzeným nakaženým, navíc navštívila vícero rušných míst a s příznaky vyrazila do posilovny. V neděli nicméně úřady další infekce nenahlásily.
Aktuální sedmidenní uzávěra Aucklandu navazuje na třídenní úsek okolo poloviny měsíce, kdy úřady ve dvoumilionovém městě také vyžadovaly omezení vycházení.
Země s necelými pěti miliony obyvatel dosud zaregistrovala jen něco přes dva tisíce infekcí a v boji proti covidu-19 patří mezi ty nejúspěšnější. Podle agentury Reuters jsou úspěchy přičítány kombinaci rychle zaváděných karanténních opatření, agresivního trasování kontaktů a uzavření hranic.
Faerské ostrovy se nákazy zbavily
Naopak Faerské ostrovy nemají poprvé od loňského července ani jediný aktivní případ nákazy. Poslední infikovaný opustil karanténu v pátek a souostroví tak pyšně vyhlásilo, že je nově „covid-free“ zónou.
„Je to povzbudivá zpráva. Na Faerských ostrovech jsme udělali spoustu věcí správně,“ uvedl premiér Bárdur á Steig Nielsen. „Naším nejlepším rozhodnutím bylo držet se původního plánu testovat, trasovat a izolovat.“
Souostroví, které je autonomní součástí Dánska, je tvořeno osmnácti ostrovy, jež se nacházejí na půl cesty mezi Islandem a Skotskem. Pověstné je především tím, že zde žije více ovcí než lidí. Zatímco obyvatel je padesát tisíc, počet ovcí dosahuje osmdesáti tisíc.
Od začátku pandemie se na ostrovech nakazilo 658 lidí, jeden z nakažených zemřel. Testů provedli zdravotníci 230 tisíc. Místní úřady už zahájily i očkování, zatím ho dostalo něco přes čtyři tisíce obyvatel, tedy asi osm procent populace.
Německo zpřísňuje na části hranic s Francií
Německo prohlásilo francouzský departement Moselle za oblast s výskytem mutací koronaviru, a od úterka proto zpřísní režim na společných hranicích. Při překročení hranic budou muset mít všichni příchozí negativní test, železniční ani autobusoví dopravci nebudou smět provozovat přeshraniční linky. Dopravy zboží se omezení nedotkne.
Departement Moselle se zhruba jedním milionem obyvatel sousedí s německými spolkovými zeměmi Sársko a Porýní-Falc a v poslední době tam tvoří až šedesát procent nově odhalených případů nákazy jihoafrická varianta viru. Hraniční kontroly, které se nyní provádějí na hranicích s Českem a Tyrolskem, tam ale zatím Berlín zavést nechce.
Norsko i Slovensko zpřísňují
Norská metropole Oslo vzhledem k rychle se šířící nakažlivější variantě koronaviru zpřísní protiepidemická opatření. Oznámil to v neděli starosta Raymond Johansen. Varianta, která se na konci loňského roku objevila v Británii, se nyní v Oslu podílí na 50 až 70 procentech infekcí.
V pátek hlavní město zaznamenalo dosud nejvyšší denní počet nakažených - ohlásilo 245 případů.
„Musíme opatření zpřísnit,“ uvedl Johansen, podle nějž se na nárůstu počtu nově nakažených podílí šíření snadněji přenosné varianty viru a také stále velký pohyb občanů.
Od úterka proto v norské metropoli budou muset zavřít všechny obchody, které neprodávají nezbytné zboží. Restaurace budou moci působit jenom jako výdejny jídla a vyšší ročníky středních škol čeká část výuky na dálku.
Slovensko od středy 3. března zavede obecný zákaz vycházení večer a částečně v noci. V interiérech budov a také v hromadné dopravě by lidé měli povinně nosit respirátory kategorie FFP2.
Tamní vláda také schválila materiál o závěrech ze schůzky politiků s odborníky a vědci; na jeho základě by se Slovensko mělo připravit na možnost tvrdého omezení pohybu lidí, zastavení výroby a uzavření země, pokud se nepodaří v následujících třech týdnech zpomalit šíření infekce.
Slovensko již před vánočními svátky uzavřelo nejrůznější prodejny a zavedlo zákaz vycházení s řadou výjimek. Navzdory tomu se v zemi zvyšoval počet hospitalizovaných s covidem a v únoru se Slovensko v přírůstku úmrtí po nákaze koronavirem dostalo v přepočtu na obyvatele na první místo na světě. Bratislava také požádala země EU o vyslání zdravotnických specialistů.
