Záloha pro boj s koronavirem stojí v Orlických horách. Tamní nemocnice má nejlepší ochranu v zemi

2 minuty
Reportáž: Těchonín jako záloha pro boj s koronavirem
Zdroj: ČT24

V případě výrazného šíření koronaviru z Číny se může česká zdravotnická péče opřít o unikátní vojenskou nemocnici v Těchoníně na Orlickoústecku. Dlouhou dobu utajované Centrum biologické ochrany patří k nejmodernějším zařízením svého druhu v Evropě – a právě tam by v případě nákazy nebo epidemie zdravotníci léčili ty nejvážnější případy nebezpečného onemocnění.

Posloupnost toho, jak do léčby nového koronaviru zasáhnou tuzemské nemocnice, určil resort zdravotnictví. „Pokud by to byl opravdu nebezpečný patogen, platila by kaskáda (postupování pacienta) Bulovka a následně Těchonín. Pokud případů bude hodně, tak budou zapojeny fakultní nemocnice,“ sdělil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Pokud se nový koronavirus v Česku u někoho z testovaných pacientů potvrdí, poputuje tedy v první vlně na infekční kliniku pražské Nemocnice Na Bulovce, která se na podobné nákazy specializuje. Při větším počtu nakažených bude v pohotovosti taky armádní centrum biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku. V mezním případě by musely poskytnout svá lůžka i infekční oddělení fakultních nemocnic napříč regiony, v tuto chvíli se to ale nejeví jako potřebné.

„Průběh (nového koronaviru) je někdy těžký, ale není třeba tak těžký, jak byl v případě epidemie SARS, kde byla úmrtnost daleko vyšší, než se předpokládá u tohoto onemocnění. Takže žádnou paniku,“ uvádí ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Palička.

„Virus je podobný SARS, uvádí se geneticky až z 80 procent, a používá stejné receptory na vstup do buněk,“ podotkl pak v Devadesátce ČT24 epidemiolog Rastislav Maďar. „Mírnější průběh oproti MERSu a SARSu je epidemiologická nevýhoda, protože to viru umožňuje rozšířit se po světě rychleji a nenápadněji.“ 

Armádní záloha

Pozornost se tak v tuto chvíli vedle Bulovky upíná k Orlickým horám. Tamní vojenské Centrum biologické ochrany funguje v současné podobě od roku 2001 a je jediné takto specializované pracoviště zaměřující se na pacienty se zvlášť nebezpečnými nemocemi.

Armáda ho využívá k preventivním vyšetřením a karanténě nemocných vojáků, kteří se vrací ze zahraničních misí, například s podezřením na malárii. „Vzorky biologického materiálu, které jsou odebrány od pacienta, jsme zde schopni vyšetřit hematologicky, biochemicky i mikrobiologicky,“ dodává těchonínský vedoucí lékař Zbyněk Valenta.

Zařízení má už nyní k dispozici osm lůžek intenzivní péče a dvacet pro běžné ošetření. Postarat se může až o desítky dalších lidí, kteří jsou umístěni do karantény. Armáda ho dosud neaktivovala, jak ale uvádí jeho ředitel Michal Kroča, „v případě vyžádání jsme připraveni zprovoznit zařízení do dvanácti hodin“.

Podle Kroči je určující slovo na hygienicích, přikročilo by se k němu s mutací viru nebo pokud by se zhoršila prognóza přežití u pacientů. Při plné aktivaci nemocnice doplní lékaře, kteří jinak pracují ve vojenských nemocnicích, i technický personál a prověří stoprocentní funkčnost všech zařízení. Nyní zůstává v pohotovostním režimu. 

Nepropustná nemocnice

Areál speciálního špitálu v Těchoníně vznikl na přelomu 60. a 70. let minulého století s předpokladem, že se uvnitř bude zacházet s velmi nebezpečnými biologickými látkami. Jde proto o monolit z velmi kvalitního betonu a vše je podřízeno tomu, aby se nebezpečné nemoci za žádných okolností nemohly dostat mimo stavbu.

Případného pacienta by přivezli ve specializovaném bioboxu, který má k dispozici každá krajská záchranná služba. Zdravotníci s nemocným přicházejí do styku pouze ve zvláštních neprodyšných oděvech.

Od vnějšího světa nemocnici oddělují hermeticky uzavřené dveře, za kterými je udržován podtlak. Ten zaručuje v případě porušení vzduchotěsnosti proudění vzduchu do budovy, a ne ven.

Příchozí musí projít dekontaminační komorou a ve speciálních zařízeních je ošetřován i veškerý odpad, který následně míří do spalovny umístěné v přízemí objektu. Do speciálního zařízení míří i veškeré tekuté odpady.

Budova má k dispozici několik desítek samostatných vzduchotechnických jednotek vybavených výkonnými filtry. Místnosti jsou také pod neustálým kamerovým dohledem. Po celé budově je rozveden přívod vzduchu, na který zdravotníci své obleky připojují. V případě výpadku jsou připraveny záložní systémy. Personál kvůli ochranným pomůckám, které má na sobě, navíc komunikuje vysílačkami.

Centrum má k dispozici i vlastní laboratoř, kde mohou zdravotníci zkoumat i případnou mutaci viru – včetně toho, jenž nyní budí pozornost a strach kvůli úmrtím v čínském městě Wu-chan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Povinné registrace na cestu do Británie budou otevřené od středy

Čeští turisté stejně jako ostatní občané Evropské unie budou od 2. dubna potřebovat při krátkodobé návštěvě Velké Británie elektronickou cestovní registraci (ETA). On-line žádosti lze s pomocí aplikace nebo oficiálních internetových stránek podávat od středy 5. března, uvedl v pondělí na síti X britský velvyslanec v Česku Matt Field.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT se zblízka podívali na kauzu Motol

Údajné úplatky z miliardových zakázek i desátky od bufetářky nebo řemeslníků – bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský si podle kriminalistů měli říct o desítky milionů firmám, které s institucí chtěly spolupracovat. Policie to po rozsáhlé razii oznámila před týdnem. Obviněných je vedle manažerů dalších patnáct lidí. Jak motolský systém fungoval, zkoumali Reportéři ČT.
před 2 hhodinami

Flexibilita a udržitelnost. Generace Z mění pracovní trh

Asi pětinu populace tvoří generace Z, která vyrostla už v digitálním světě. Lidé, kteří se narodili od druhé poloviny devadesátých let zhruba do roku 2010 přicházejí na pracovní trh. V době stále relativně nízké nezaměstnanosti se tak firmy musí připravit na nové požadavky, aby je nalákaly. Podle personalistů není mzda to hlavní, podle čeho se generace Z rozhoduje. Je to smysluplnost, flexibilita nebo vyváženost pracovního a osobního života. Jde také o generaci, která odmítá zažitou hierarchii. Už při nástupu do práce je pro ni důležité také to, jestli je firma společensky udržitelná.
před 3 hhodinami

Patří pacient do nemocnice nebo do sociálních služeb? Pomoci by měla novela

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.
před 4 hhodinami

Náměstkyně Komrsková chtěla odvolat šéfa Pražských služeb. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy v pondělí o Romanově odvolání hlasovala a neschválila ho.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Češi po roztržce v Oválné pracovně posílají na pomoc Ukrajině více peněz

Páteční konflikt mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem rozproudil zájem Čechů pomáhat Ukrajině. Na její podporu proudí víc peněz než v předchozích dnech, a to násobně. Den po hádce státníků překonala sedmdesát milionů korun sbírka na vrtulník Black Hawk. Složilo se na něj přes dvacet tisíc dárců. Kyjev by ho mohl dostat v řádu měsíců.
před 11 hhodinami

Profesor přišel o sluch. Díky implantátu může opět učit

Profesor Emanuel Nečas je uznávaný odborník. Když ale přestával slyšet, jeho kontakt se studenty byl stále omezenější. Loni v květnu dostal kochleární implantát a jeho svět se zcela změnil. Zpočátku slyšel jen šum a změť zvuků, teď už rozumí i mluvenému slovu a díky tomu se vrátil do práce a výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezinárodní den sluchu upozorňuje, že se střední nebo těžkou vadou sluchu se ročně narodí více než tisíc dětí. Právě u nich lékaři apelují, aby rodiče a pediatři na nic nečekali. Pro úspěšnou rehabilitaci třeba s kochleárním implantátem je totiž potřeba co nejrychlejší zákrok.
před 12 hhodinami

Havárie cisteren dle odhadu způsobila ekologické škody za sto milionů

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...