Zařazení Česka na ruský seznam zemí, které nejsou přátelské, je vizitkou Moskvy, nikoli Prahy. V rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung to prohlásil český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Řekl, že v kauze Vrbětice nejde o soutěž ve vyhošťování diplomatů, a že pro Česko je důležitá podpora od Evropské unie, o kterou se Praha opřít může.
Pro Česko je v kauze Vrbětice zásadní podpora EU, ne vyhošťování, řekl Kulhánek
„Přirozeně mě to netěší, ale je to špatné vysvědčení ne pro nás, ale pro Rusko,“ řekl Kulhánek o tom, zda je pro Česko ctí, nebo naopak přítěží, že je spolu se Spojenými státy na ruském seznamu. Tento rejstřík podle Kulhánka spor jen dále eskaluje, což v konečném součtu uškodí především Rusku. „Poté, co nás zapsalo na ten seznam, dostalo se nám podpory ze strany spojenců. Pro mě je zásadní, zda máme EU na své straně. A to máme,“ řekl.
Kulhánek také nesouhlasí s názorem, že by Česko stálo v kauze osamocené, protože řada spojenců sice vyjádřila solidaritu, ruské diplomaty ale nevypověděla. „Ruští velvyslanci v mnoha evropských zemích byli předvoláni. Některé země přikročily i k vyhoštění ruských diplomatů. Nejde však o žádnou soutěž ve vyhošťování,“ řekl.
Německo, které Kulhánek v úterý navštívil a kde jednal s šéfem německé diplomacie Heikem Maasem, žádné ruské diplomaty nevypovědělo. Podle zdrojů ČTK se cítilo být zaskočeno tím, že o celé kauze nebylo předem informováno. Němečtí diplomaté poukazují na to, že kolektivní vyhoštění je nezbytné koordinovat, což Praha zanedbala. Maas při setkání s Kulhánkem zdůraznil, že Německo se rozhodlo Česku pomoci především na diplomatické úrovni, mimo jiné se zajištěním chodu českého velvyslanectví v Moskvě.
Vyšetřovací verze je jen jedna
V Berlíně se hovoří i o tom, že v takto citlivé kauze je důležitý jednotný postoj země. Zatímco česká vláda tvrdí, že za výbuchy stáli ruští agenti, prezident Miloš Zeman zmínil i jinou vyšetřovací verzi, která zapojení Moskvy zpochybňuje. „Ne, je jen jedna verze,“ řekl český ministr zahraničí. Uvedl, že na důvěrném jednání s velvyslanci zemí NATO spojence o zjištěních informoval. „Žádný z partnerů neprojevil pochybnosti ohledně toho, co se dozvěděli od české vlády,“ dodal.
Stejně tak Kulhánek odmítá spekulace, že Česko chtělo kauzu zamést pod koberec výměnou za ruskou vakcínu Sputnik V. „To je nesmysl. Pokud chcete udělat nějaký obchod, musíte mít co nabídnout. Zde ale nic takového není,“ podotkl. Poukázal také na to, že o případu věděla již celá řada novinářů.
Pokud jde o sankce proti Rusku, je Kulhánek zastáncem pragmatického přístupu. „O hospodářských tématech nebo odzbrojování s Ruskem musíme mluvit. Rusko však samo preferuje konflikt. Snaží se spojence v EU a NATO štěpit,“ řekl s tím, že Moskva jedná podle hesla rozděl a panuj. I proto se podle Kulhánka nesmí dokončovaný německo-ruský plynovod Nord Stream 2 stát mocenským nástrojem ruské politiky. „Připouštím, že mě projekt Nord Stream 2 nijak zvlášť netěší,“ nastínil. Věří ale, že Německo pochybnosti a obavy rozptýlí.
Kulhánek dále řekl, že jak ve vztahu k Rusku, tak vůči Číně je nezbytný jednotný postoj Evropské unie. Názory, že by EU v zájmu tohoto postoje měla opustit v zahraniční politice princip jednomyslnosti a přiklonit se k většinovému rozhodování, ale odmítá. „Doba na to ještě nedozrála,“ řekl s tím, že v budoucnu si ovšem takovou změnu představit dokáže.
Změnu jednomyslnosti ve prospěch většinového rozhodování v zahraniční politice EU naopak podporuje trojice hlavních kandidátů na německého kancléře pro zářijové parlamentní volby: spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, šéf konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet a volební lídr sociálních demokratů SPD Olaf Scholz.