Čtyři v jednom. Sloučením skanzenů vzniklo nové Národní muzeum v přírodě

Zřizovací listinu nové instituce podepsal ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Právě to převzalo pod svou správu Soubor staveb lidové architektury Příkazy, Soubor lidové architektury Zubrnice a Soubor lidových staveb Vysočina, které dosud spravoval Národní památkový ústav. Ten neměl odborníky a možnosti, aby se tři menší skanzeny pod jeho správou rozvíjely.

„Práce ve skanzenech je daleko složitější a komplikovanější z hlediska muzejnictví. My nemáme muzejníky ve svých řadách, my nemáme etnografy, my nemáme konzervátory,“ vysvětlila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Rožnovské muzeum, které je největší a nejnavštěvovanější ze čtyřlístku skanzenů, takové odborníky má, a po sloučení ještě několik nových přijme. „Například pracovníci z Rožnova budou klidně moci přijet do Příkaz a připravit tam expozici, protože to bude jeden podnik. A výstavy, které jsou tady v Rožnově, se mohou putovně dostat do těchto skanzenů,“ popsal ministr kultury Staněk.

Valašské muzeum v přírodě bude nadále používat svůj název, přibude mu ještě zastřešující titul Národní muzeum v přírodě. Loni ho navštívilo přes 300 tisíc lidí, po zlínské zoo je druhým nejnavštěvovanějším turistickým cílem ve Zlínském kraji. Zaměstnává přes 120 lidí a má 133 tisíc sbírkových předmětů. Náklady na jeho provoz loni byly přes 95 milionů korun.

Skanzen Vysočina u Hlinska na Chrudimsku loni navštívilo téměř 75 tisíc lidí a měl 16 zaměstnanců. Návštěvnost v Zubrnicích na Ústecku loni byla přes 20 tisíc lidí, pracovalo tam sedm zaměstnanců. Příkazy na Olomoucku s jedním zaměstnancem loni přilákaly přes 5300 návštěvníků.