Při požáru na Třebíčsku uhořelo šest tisíc kachen

I po osmdesáti letech se na některých místech dochovaly úkryty z druhé světové války. Někdy je objevují příbuzní nebo majitelé nemovitostí náhodou, například při stavebních pracích. Často tato místa vyprávějí málo známé příběhy odbojářů nebo ilustrují, co se dělo v přelomových okamžicích války.

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.

Sokolské jednoty v řadě malých měst a obcí nemají peníze na provoz nebo případnou rekonstrukci zastaralých budov. Majetek proto často převádějí do vlastnictví radnic. Například Bystřice nad Pernštejnem za pomoci krajské dotace investuje přes sedmdesát milionů korun do výstavby nové budovy. Naopak v Luhačovicích funkcionalistickou budovu město zrekonstruovalo a získalo za to cenu, ale zřídilo v ní základní uměleckou školu.

Těsně před koncem druhé světové války, 5. května 1945, v Javoříčku na Litovelsku zastřelili nacisté osmatřicet mužů. Většinu domů zničili zápalnými granáty. Pětadvacet lidí zavraždili ustupující nacisté i v Leskovicích u Pacova. Se zemí srovnali také většinu domů. Vypálení Leskovic je podle historičky Miroslavy Kvášové jednou z mnoha tragédií konce druhé světové války, které se nedostaly do širšího povědomí.

V Česku znovu roste zájem o zahrádkaření. Osad nebo kolonií je ale především ve větších městech málo. Tam, kde jsou pořadníky, lidé čekají na uvolnění pozemku i roky. V tuzemsku je jen pod záštitou zahrádkářského svazu, který má kolem sto deseti tisíc členů, aktuálně zhruba tři a půl tisíce zahrádkářských osad. Oproti dřívějšku vzrostly v koloniích ceny pozemků. Počet osad v minulosti rychle klesal a nové moc nevznikají. Výjimkou je třeba Přerov, kde tento týden otevřeli novou kolonii s téměř stovkou parcel. Ještě nedávno na místě bylo pole. Zahrádkářských osad je v Přerově zhruba dvacet, z toho deset je ve vlastnictví města. V budování dalších chtějí pokračovat i v příštích letech.

Městský soud v Praze zamítl žalobu Kosteleckých uzenin ze skupiny Agrofert na ministerstvo zemědělství, ve které se firma domáhala vyplacení dotace. Mimo jiné konstatoval, že předseda ANO Andrej Babiš, který firmy v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, byl ve střetu zájmů. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding počká na písemné vyhotovení rozsudku a následně zváží další kroky.

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.