Odpůrci se pokusili zabránit Křečkovi ve vstupu do úřadu. Pro demokratický nátěr státu to není dobré, reagoval ombudsman

Před budovou se sešli odpůrci nového ombudsmana na popud novináře Jakuba Patočky. Vyzval k tomu na sociální síti. Stanislavu Křečkovi se pokusili zabránit ve vstupu, policie zajistila sedm lidí a vchod uvolnila. Incident bude řešit v přestupkovém řízení.

„Padly výzvy, osoby před úřadem těch výzev nedbaly, takže za pomoci donucovacích prostředků jsme je zajistili. Po provedení nutných úkonů byli propuštěni na svobodu a přestupek bude oznámen správnímu orgánu k projednání,“ řekl policejní mluvčí David Chaloupka.

Podle tajemníka městské části Brno-střed Petra Štiky se dotyční dopustili přestupku neuposlechnutí výzvy k rozpuštění shromáždění. Důvod výzvy byl podle něj ten, že se účastníci dopustili hrubé neslušnosti. Štika uvedl, že by se věc mohla k přestupkové komisi městské části dostat odhadem za sedm až osm měsíců. Fyzickým osobám za daný přestupek podle Štiky hrozí pokuta až 15 tisíc  korun.

Křeček: Je to nepřijatelné, nesmíme ustoupit

Nový ombudsman se asi po deseti minutách čekání do budovy dostal. „Nepouštět někoho, kdo byl legálně zvolen, do úřadu, to nemůžeme připustit a nesmíme takovým lidem ustupovat,“ řekl. Spory ale podle něj můžou přinést zvýšení povědomí o práci ombudsmana. „To je pro ten úřad jedině dobře. Pro demokratický nátěr tohoto státu to dobré není,“ uvedl. V kanceláři mu agendu předala jeho předchůdkyně Anna Šabatová.

Nový ochránce práv podle odpůrců nemá kvalifikaci daný úřad spravovat, prezident jej proto neměl navrhnout a sněmovna neměla zvolit. Na transparentech byla vidět hesla jako „Křeček ombudsmanem, kozel zahradníkem“ nebo „Stát, který nechrání práva svých menšin, je na cestě k fašismu“. Podle ombudsmanových odpůrců se Křeček projevuje jako člověk, který nemá ponětí o mezinárodní shodě v pojetí lidských práv.

Na chodníku před budovou se sešli také příznivci nového ombudsmana. Odpůrce obviňovali z fašismu a kritizovali i spolek Milion chvilek pro demokracii. Křečkovi podporovatelé drželi v rukou cedule například s nápisem: „Vážený pane Křečku, přejeme vše nejlepší v nové práci ombudsmana“. Ani jedno shromáždění nebylo podle podle Štiky oznámené. 

Jednaosmdesátiletého Křečka zvolili ombudsmanem minulý týden poslanci, tento týden ve středu ve sněmovně složil slib. Nový ochránce práv je známý třeba výrokem, že úřad ombudsmana věnuje diskriminaci příliš mnoho prostoru a rozhodovat by o těchto případech měly spíše soudy.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková ale nevěří, že by s nástupem Křečka do čela úřadu k omezení této agendy došlo. „Veřejný ochránce práv má oddělení právníků, kteří se diskriminací zabývali a zabývají, a věřím, že i budou zabývat. Nedovedu si představit, že by takové oddělení zrušil,“ sdělila Válková.

„Je úplně na počátku, měli bychom mu vytvořit podmínky pro to, aby mohl důstojně a s plnou vážností úřad vykonávat. Je první den ve funkci, počkejme si třeba tři měsíce a pak už se nebudeme muset spoléhat na mediální zkratky, ale na to, co bude skutečně vykonáno,“ dodala Válková.

O lidská práva se bude starat zejména zástupkyně ombudsmana Šimůnková

Hned po převzetí úřadu jednal Křeček za zavřenými dveřmi se svojí zástupkyní Monikou Šimůnkovou, kterou do funkce zvolili poslanci na konci loňského listopadu. Rozdělili si mezi sebou agendu. Křeček by se měl zabývat především stížnostmi, Šimůnková lidskými právy. „Dohodli jsme se, že podstatnou část lidskoprávní agendy převezme paní zástupkyně, která se tomu profesně celý život věnuje. Není mezi námi žádného rozporu,“ uvedl Křeček. 

„Největší dialog jsme měli ohledně agendy diskriminace. Předběžně jsme se dohodli na tom, že nad tím budeme diskutovat a že zvažuje to, že by mi tuto agendu svěřil,“ řekla Šimůnková. 

Podle zákona má ombudsman pomáhat občanům, aby se domohli svých práv vůči úřadům a dalším institucím, jako je třeba policie. „Nemá tvrdé pravomoci, jako máme třeba my, soudci, nemůže něco zrušit, někomu něco přikázat, ale to je obrovská přednost tohoto úřadu. Musí přesvědčit správní orgány kvalitou svých stanovisek,“ uvedl soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek.

Ochránce práv tak podle něj dokáže fungovat efektivněji než třeba právě soudci, kteří mohou sice vydat soudní rozhodnutí v jednom případu, ale na chod celého systému mít vliv nemusí. „Pro nás je to cenný zdroj informací o tom, jak veřejná správa funguje, můžeme přehlédnout za hranice případu, který soudce řeší,“ vysvětlil Langášek. Za 20 let fungování tak úřad měl vliv třeba na chod věznic nebo dalších uzavřených zařízení.