Investiční společnost Akro podala ústavní stížnost proti verdiktu, podle kterého by musela státu vrátit přes dvě miliardy korun. Peníze přijala před sedmi lety jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl už tehdy promlčený, v následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení.
Společnost Akro nechce vracet státu dvě miliardy. Proti rozhodnutí soudu podala ústavní stížnost
Akro zastupuje někdejší podílníky CS Fondů. V roce 2012 vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit vytunelování fondů. Údajné chyby státu se podle dřívějších tvrzení Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. Nezabránil prý vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.
Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Na základě podaného dovolání Nejvyšší soud rozsudek zrušil kvůli promlčení nároku. Protože společnost Akro zaplacené prostředky hned nevrátila, následoval nový soudní spor završený dalším úspěchem státu u Nejvyššího soudu. Hospodářské noviny v červenci uvedly, že poslední rozhodnutí soudu prakticky znamená, že podílníci vytunelovaných fondů nedostanou téměř nic.
Nejvyšší soud v červnu dovolání Akra odmítl. Potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, „plnil na promlčený dluh“. Podání ústavní stížnosti je patrné z justičních databází. Jako soudce zpravodaj ji bude řešit Vladimír Sládeček.
Akro: Rozsudek porušuje dobré mravy
Předmětem sporů jsou navíc i stamilionové úroky z vyplacené částky za dobu, kdy ji na účtech mělo Akro. U Ústavního soudu chce Akro poukazovat na to, že verdikt je v rozporu s dobrými mravy, a také na výši úroků. „Argumentujeme i průtahy ze strany soudu, který zbytečně vedl řízení čtyři roky, čímž úroky narostly do enormní výše,“ uvedl podle Hospodářských novin ředitel Akra Jiří Trávníček.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Policie se zabývala i rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo.
