Zelenou nahradila hnědá. Po smrcích usychají v okolí Znojma i borovice a listnáče

Z lesů na Znojemsku v posledních třech letech zmizela více než polovina smrků. Zatímco ještě v roce 2016 měly Lesy ČR v regionu zásobu 780 tisíc kubíků smrkového dřeva, teď je to 330 tisíc. Smrk ze Znojemska podle lesníků skoro vymizí. Kalamita tím ale neskončí, schnou i borovice a listnaté dřeviny. Problémům čelí i na Brněnsku.

Video Stromy schnou i v okolí Brna
video

Stromy schnou i v okolí Brna

Václav Lukášek pracuje v lesnictví skoro pětatřicet let a sucha podle něj přicházela vždy; tak dlouhá a intenzivní jako v posledních letech nepamatuje. Vysílené stromy nemají sílu bojovat se škůdci, chybí jim vláha, aby kůrovce zalily smůlou. Decimují je i další brouci, třeba tesaříci. Znojemsko patří k nejpostiženějším regionům v zemi. Usychají celé části lesa. V místech, kde před pár lety pro stromy nebyl vidět horizont, zbývá jen skupina proschlých borovic.

Kromě vzrostlých lesů trápí sucho i čerstvě vysazené stromky. Sazenice, které by nedaleko Znojma měly během let vytvořit větrolam, rostou od loňska na šesti hektarech. Dostaly oplocení a zálivku, i tak jich místy 80 procent nepřežilo. „Že bude muset být při podzimní výsadbě vyměněn, je vidět i na lomu. Strom je suchý,“ popsal vedoucí lesní správy Lukášek.

Sucho a kůrovec trápí i lesy na Brněnsku

Se stejnými problémy se potýká i Školní lesní podnik Masarykův les na hranicích Brna. Kůrovcového dřeva borovic je v něm tolik a je tak levné, že se nevyplatí těžit. „Borovice zůstanou stát v lese. Vzhledem k tomu, že kůrovec již tento porost opustil, není už nebezpečný pro své okolí,“ vysvětlil Lumír Dobrovolný z Mendelovy univerzity.

Mrtvé dřevo může naopak na místě prospět. Souše podrost zastíní, a když padnou na zem, zadrží vodu a časem poskytnou potravu lesním společenstvím. Lesníci se na rozdíl od minulosti dnes soustředí i na druhovou pestrost. Místa, kde se javory, lípy, břízy, jasany a duby samy vysemenily, by dříve považovali za lesní nepořádek. Dnes se ale na věc dívají jinak.

Hledají také dřeviny, které suchu lépe odolávají. Plánují třeba experimenty s dubem druhu cer, který je doma na Balkáně. „Co se týká sucha, je odolnější než dub letní a dub zimní. Dá se říci, že zatím v našich podmínkách vypadá z dubů nejlépe,“ popsal vedoucí Arboreta Křtiny Luboš Úradníček z Mendelovy univerzity. Soustředí se ale i druhy původní, domácí. Nadějí může být třeba opomíjený jeřáb břek.